— Nejvyšší správní soud

31 A 37/2024- 13 - text  2 31 A 37/2024 číslo jednací: 31 A 37/2024 - 13 Usnesení Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci navrhovatele: M. E. za účasti: 1) Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové 2) Ing. P. B., Ph.D. o návrhu na neplatnost volby kandidáta do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje ve volbách konaných dne 20. a 21. září 2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah návrhu 1. Zdejšímu soudu byl dne 4. 10. 2024 doručen návrh na neplatnost volby kandidáta do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje ve volbách konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 ve smyslu ust. § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 2. Tímto podáním navrhovatel navrhoval vyslovení neplatnosti volby kandidáta č. xx Ing. P. B., Ph.D., který byl zvolen do zastupitelstva Královéhradeckého kraje ve volbách konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 na kandidátní listině č. 41 Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES, a zároveň navrhnul, aby bylo rozhodnuto, že platně zvoleným kandidátem z uvedené kandidátní listiny je namísto Ing. P. B., Ph.D., kandidát č. xx Mgr. J. G.. 3. Navrhovatel čestně prohlásil, že volil ve volbách ve volebním okrsku č. xx v obci xx, okrese xx. Do volební urny vhodil volební lístek s kandidátní listinou č. 41, Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES. Na volebním lístku provedl úpravu ve smyslu přidělení tří preferenčních hlasů ve prospěch tří kandidátů, kdy mj. jedním z kandidátů, kterému takto preferenční hlas přidělil, byl kandidát č. xx Mgr. J. G.. Navíc byl navrhovatel i členem volební komise a tudíž věděl, že pro kandidáta č. xx Mgr. J. G. bylo více preferenčních hlasů. Podotkl, že se voleb účastní pravidelně a je přesvědčen, že zná způsob hlasování i přidělování preferenčních hlasů, a je tedy přesvědčen, že jím odevzdaný hlas byl platný. Zjistil rovněž, a to u více osob, že také hlasovaly pro Čtyřkoalici STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES a zároveň udělily preferenční hlas kandidátovi č. xx Mgr. J. G., přičemž ale ve výsledcích hlasování na stránkách volby.cz je v dané obci u kandidátní listiny Čtyřkoalice STAROSTOVÉ, TOP 09, HDK, LES uvedeno u kandidáta č. xx Mgr. J. G. nula preferenčních hlasů. Konkrétně se jedná o obce Častolovice, Semechnice, Čestice (vše okres Rychnov nad Kněžnou), Červený Kostelec, Machov (vše okres Náchod). 4. Měl tak důvodné obavy, že při sčítání výsledků hlasování došlo přinejmenším ve shora označených obcích k závažným pochybením a porušení volebního zákona takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb, a to ve smyslu shora uvedeném, tj. že byl neplatně zvolen kandidát č. xx Ing. P. B., Ph.D., a nebyl zvolen, ačkoli měl být zvolen, kandidát č. xx Mgr. J. G.. Navrhnul tak přepočet a kontrolu hlasování z důvodů a ve smyslu výše uvedeném. 5. Ostatní účastníci řízení se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 6. Krajský soud předně ověřil, že návrh byl podán včas a osobou k tomu oprávněnou (ust. § 53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“), k soudu věcně a místně příslušnému. II. Posouzení věci krajským soudem 7. Podle § 53 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. 8. Krajský soud nejprve k věci konstatuje, v souladu se závaznou judikaturou Nejvyššího správního soudu i krajských soudů, že dle ustálené judikatury Ústavního soudu vycházející z demokratického principu legitimity veřejné moci, podle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Ústavy), platí pro volební soudnictví vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Řízení ve věcech volebního soudnictví vychází z ústavního principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny. Úprava ověřování voleb je založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality), přičemž možnou příčinnou souvislost nelze vykládat jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod vyplývá právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období. Povinností volebního soudu je proto zkoumat, do jaké míry mělo nebo mohlo mít porušení zákona vliv na výsledek hlasování, který je nutno chápat nikoliv ve smyslu mechanického součtu odevzdaných hlasů v jednom volebním okrsku, nýbrž ve vztahu k účelu a cíli takového hlasování, kterým je rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů a určení pořadí jejich náhradníků. Výsledek hlasování v jednom volebním okrsku, ve smyslu počtu odevzdaných hlasů, nemá hodnotu sám o sobě, nýbrž až v rámci jeho zohlednění při určení zvolených kandidátů (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 768/06). Rozhodnutí voličů může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). Na tato východiska navazuje ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. např. usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12), z níž vyplývají v obecné rovině tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti: 1. nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících; 2. vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidátů, jejichž zvolení je napadeno volební stížností a 3. zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu těchto kandidátů. Intenzita nezákonnosti musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen. 9. Dále krajský soud konstatuje, že podmínky pro vyhovění volebnímu návrhu byly dále zpřísněny novelou volebních zákonů provedenou zákonem č. 322/2016 Sb. Zásah volebního soudu již není podmíněn pouhou potencialitou vlivu zjištěné protizákonnosti na výsledek hlasování či volby kandidáta, nýbrž je nutné, aby porušení zákona výsledek skutečně ovlivnilo, a to hrubým způsobem (v podrobnostech viz body 19 až 23 usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33). 10. Současně platí, že i na výkon soudnictví ve věcech volebních se v plné míře uplatní ústavní požadavky na nestrannost soudů (čl. 36 odst. 1 Listiny). Nestrannost volebních soudů se projevuje mj. tím, že návrhy na neplatnost voleb posuzují v podobě, v jaké byly podány, a nemohou je dotvářet či domýšlet. Formulace návrhu je věcí navrhovatele a soud je v tomto ohledu nemůže jakkoli nahrazovat, jinak by vybočil ze své role nestranného rozhodce sporu. Opačným postupem by volební soud nejen nepřípustně zvýhodňoval navrhovatele a ztěžoval procesní obranu jiných účastníků řízení, ale popíral by též zásadu dispoziční a koncentrační (vyplývající z § 93 odst. 3 s. ř. s., podle kterého zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout) a princip rychlosti rozhodování o návrzích ve věcech voleb (srov. – mutatis mutandis – usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 25/18, bod 31). 11. Krajský soud na základě výše uvedených východisek posuzoval, zda navrhovatel tvrdil porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů, které hrubě ovlivnilo výsledek volebního procesu. 12. Předně je nutno konstatovat, že ačkoli se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidáta č. xx Ing. P. B., Ph.D., který byl zvolen do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, nepoukazuje současně na taková porušení volebního zákona, která by případně musela být odstraněna opakovaným hlasováním (tj. opakovaným projevem vůle voličů ve volebních místnostech). Navrhovatel formou čestného prohlášení poukazuje na to, že v daném volebním okrsku přidělil tři preferenční hlasy ve prospěch tří kandidátů, kdy jedním z těchto kandidátů byl právě Mgr. J. G.. Navíc vyslovil přesvědčení, že tomuto kandidátovi bylo v daném volebním okrsku přiděleno