10 Azs 194/2015 — Nejvyšší správní soud

43 Az 2/2024- 82 - text  17 43 Az 2/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci žalobce: A. K. zastoupen JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Šafaříkova 666, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému Ministerstvo vnitra Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-449/ZA-ZA12-P15-2022, ve věci mezinárodní ochrany, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-449/ZA-ZA12-P15-2022, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Shora označeným rozhodnutím žalovaného nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana dle § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí. Uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné a nepřezkoumatelné, jelikož žalovaný porušil povinnost přesně a úplně zjistit skutkový stav věci a jeho rozhodnutí je nedostatečně odůvodněné. Žalovaný postupoval nesprávně, když nedostatečně hodnotil žalobcovo ohrožení v případě návratu na Ukrajinu; ohledně možnosti návratu na území Ruské federace bagatelizoval protiruskou aktivitu žalobce na sociálních sítích. Dvojí občanství žalobce označil za hrozbu, a to jak na Ukrajině, kde probíhá válka, tak na území Ruské federace, kde vyvíjel protirežimní činnost spočívající v podpoře opozičního politika Michaila Chodorkovského. Na podporu tohoto tvrzení k důkazu předložil odkazy na videa umístěná na jeho profilech na sociálních sítích, která mimo jiné mají protiputinovskou tématiku, diskreditují ruskou armádu, zpochybňují územní celistvost Ruska a vyzývají k zasílání finančních prostředků ukrajinské armádě. V této souvislosti upozornil, že ukrajinskou armádu podporuje osobně finančními prostředky, k čemuž přiložil stvrzenku bankovní transakce. Za to žalobci dle jeho slov hrozí v Rusku 20 let vězení. 3. Žalobce dále uvedl, že je přesvědčen, že v jeho případě je naplněn azylový důvod dle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu, podle kterého se doplňková ochrana udělí cizinci, kterému hrozí mučení nebo nelidské či ponižující zacházení. Žalobci dle jeho tvrzení hrozí vážné ohrožení života a lidské důstojnosti v podobě svévolného násilí v mezinárodním ozbrojeném konfliktu. 4. Žalobce vyjádřil nesouhlas se způsobem, jakým žalovaný hodnotil relevantní skutečnosti a jaké učinil závěry z jeho výpovědi a z nashromážděných informací. Vyjádřil přesvědčení, že ve své žádosti o mezinárodní ochranu a ve své výpovědi uvedl dostatek skutečností prokazujících pronásledování, jemuž byl vystaven, které nebyly žalovaným vyvráceny. 5. Konkrétně uvedl, že v roce 2014, kdy Rusko začalo okupovat Doněck, Luhansk a Krym, se stejně jako tisíce jeho ukrajinských spoluobčanů ocitl pod ruskou vládou. Ukrajinci žijící v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti se stali terčem systematického úsilí zbavit je ukrajinské identity. Ti, kteří neprojevují zájem o ruské občanství, čelí výhružkám, zastrašování, omezení přístupu k humanitární pomoci a základním potřebám i hrozbám případného zadržení či deportace. To vše s cílem donutit je, aby se stali ruskými občany. Tyto ruské kroky považuje za válečné zločiny. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že ji považuje za nedůvodnou a navrhl soudu, aby ji v plném rozsahu zamítl. 7. Uvedl, že žalobní námitky považuje za neopodstatněné, neboť skutečnosti žalobcem prezentované a v průběhu správního řízení zjištěné nemohly být vyhodnoceny jako důvod k udělení mezinárodní ochrany. Ani tvrzená pochybení správního orgánu nejsou podložena patřičnou argumentací. Žalobce ve vlasti nebyl vystaven pronásledování, jak v žalobě tvrdí, pronásledování mu nehrozí ani pro případ návratu. Stejně tak správní orgán neshledal, že by mu v případě návratu v Ruské federaci hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy. 8. Konstatoval, že se v napadeném rozhodnutí zabýval důvodností žalobcovy žádosti z hlediska jednotlivých v úvahu přicházejících ustanovení zákona o azylu, kterou posuzoval jak ve vztahu k Ruské federaci, tak k Ukrajině. Setrval na tom, že důvody k udělení mezinárodní ochrany v žalobcově případě dány nejsou. 9. Žalobce se podle žalovaného omezil na projev nesouhlasu s hodnocením jím předestřených důvodů, které opětovně shrnuje a pokouší se je znovu doložit. Nevysvětluje už však, z jakého důvodu k žalobě dokládané odkazy a materiály nedoložil už v průběhu správního řízení, které vydání napadeného správního řízení předcházelo. Správní orgán má za to, že z uvedeného důvodu není namístě akceptovat je jako důkazní prostředky v rámci soudem vedeného řízení. v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2015, č. j. 10 Azs 194/2015-32, v němž bylo konstatováno: „Neuvedl-li stěžovatel v řízení před správním orgánem posuzujícím jeho žádost všechny relevantní skutečnosti, neumožnil mu je kvalifikovaně posoudit a učinit součástí rozhodnutí, musí nést riziko v podobě zamítavého rozhodnutí. Povinnost určenou čl. 46 odst. 3 směrnice č. 2013/32/EU nelze chápat jako podporu bezdůvodného roztříštění vylíčení skutkového příběhu žadatele o mezinárodní ochranu v různých fázích řízení, včetně přezkumného soudního řízení. Jedná se o opatření, které má zamezit nesprávnému posouzení situace žadatelů ve světle aktuálních poměrů a závažných změn situace v zemi jejich původu či jejich osobních poměrů.“ 10. Žalovaný při posouzení azylového příběhu žalobce vycházel z jeho tvrzení a z podkladových informací, s nimiž měl žalobce v průběhu správního řízení možnost se seznámit, vyjádřit se k nim a doplnit je, případně takové doplnění navrhnout. Této možnosti žalobce z vlastní vůle v průběhu správního řízení nevyužil. 11. Nátlak ze strany ruských okupantů na Ukrajince, neprojevující zájem o ruské občanství, není problémem, jež by měl mít vliv právě na situaci samotného žalobce, který sám v dospělosti o udělení ruského občanství požádal, aby mohl legálně v Ruské federaci pracovat v bance, a bylo mu uděleno. 12. Neobstojí ani tvrzení, že ruské občanství získal nedobrovolně; toto tvrzení nemá oporu ve správním spisu. 13. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí v potřebném rozsahu zabýval materiály, které žalobce v průběhu správního řízení doložil. Poukázal na to, že žalobce netvrdil ani nedoložil, že by měl na Ukrajině či v Ruské federaci problémy se státními orgány, úřady, soudy, policií či armádou. Nevyhovění požadavku FSB z roku 2019 na obstarání fotografií strategických ukrajinských objektů pro žadatele žádné negativní následky nemělo. Výhrůžnou SMS zprávu od jemu neznámé osoby, kterou měl žalobce dle svých slov obdržet 25. 2. 2022, správnímu orgánu navzdory svému příslibu nepředložil. 14. Žalobce mezi Ukrajinou a Ruskou federací zjevně bez problémů cestoval, ať už na ruský nebo ukrajinský cestovní doklad, které předkládal v jednotlivých zemích dle toho, jak to bylo pro něj výhodné, v obou státech byl dle jeho výběru zaměstnán, a rovněž nakonec bez jakýchkoliv problémů vycestoval z Ruska, přes oficiální hraniční přechod na mezinárodním letišti a na základě svého cestovního dokladu. Žalovaný trvá na závěru, že jediným důvodem žalobcovy žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR je jeho snaha legalizovat si pobyt v ČR. 15. Obavu z potíží a uvěznění kvůli jeho činnosti, spočívající v parodování videí a překladu rozhovorů pro tým Michaila Chodorkovského žalovaný shledal jako nedůvodnou a účelovou. Videa, zejména ta s rozhovory Michaila Chodorkovského s dalšími osobami, většinou neobsahují naprosto žádný zdroj, není možné z nich ani vyvodit jejich autora, zda a kde vůbec byla vysílána, a až na výjimku ani jejich přesnou dataci, a nelze je jakkoliv spojit s osobou žalobce, který na nich není označen ani v nich nevystupuje. Představu, že by jeho hlas byl natolik známý, že by jej ruské orgány okamžitě našly, považoval správní orgán za zcela absurdní. Rovněž konstatoval, že dabing příslušných videí nelze považovat za politickou aktivitu, ani za činnost, při níž by jmenovaný vyjadřoval své vlastní politické názory, ale pouze a jen za prostou překladatelskou činnost, které se dotyčný ve volném čase věnoval se svými přáteli. 16. Dostatečně byly vypořádány i žalobcem předkládané obavy z povolání k výkonu vojenské služby. Situací žalobce se žalovaný zabýval i v souvislosti s ustanovením § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu, a to jak ve vztahu k Ukrajině, tak k Ruské federaci. Uzavřel, že na území Ruska neprobíhá, na rozdíl od Ukrajiny, v současné době žádný vnitrostátní ani mezinárodní ozbrojený konflikt, který by mohl žadatele v případě jeho návratu ohrozit na životě či lidské důstojnosti, a bezpečnostní situace na naprosté většině území Ruska je stabilní. V souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu dochází na území Ruska jen k