30 A 26/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

30 A 26/2025- 65 - text  9 30 A 26/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche, soudce Mgr. Tomáše Blažka a soudkyně Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: Městys Libice nad Doubravou sídlem Zámecká 47, 582 77 Libice nad Doubravou zastoupen Mgr. et Bc. Lubošem Klimentem, advokátem sídlem Ždírec 99, 588 13 Polná proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. března 2025, č. j. KUJI 24363/2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. března 2025, č. j. KUJI 24363/2025, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 140 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou ze dne 28. 4. 2025 domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný změnil rozhodnutí Městského úřadu Chotěboř (dále také jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 30. 12. 2024, č. j. MCH-65116/2024/OSÚ/BZ, SZ-MCH-15589/2024/OSÚ/BZ (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). 2. Prvoinstančním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 178 odst. 2 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý stavební zákon“), a to tím, že v rozporu s § 108 starého stavebního zákona provedl stavební úpravy chodníku a vjezdu před č. p. XA bez stavebního povolení nebo společného povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora. Za toto jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 80 000 Kč a povinnost uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 2 500 Kč. 3. Žalovaný prvoinstanční rozhodnutí změnil tak, že uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 301 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), jelikož provedl stavbu odvodňovacího žlabu před sjezdem k domu č. p. XA v xx bez povolení záměru. Stavba byla provedena nejpozději dne 19. 1. 2023. Za uvedené jednání uložil žalobci pokutu ve výši 20 000 Kč a povinnost uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 2 500 Kč. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 4. Žalobce v žalobě uvedl, že ve správním řízení podal odpor proti příkazu správního orgánu I. stupně ze dne 11. 10. 2024. V rámci podaného odporu vznesl žádost o ústní jednání. Vzhledem k tomu, že o této žádosti prvostupňový správní orgán nerozhodl, byla žádost opakována i v podaném odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. 5. Dne 13. 3. 2025 rozhodl žalovaný ve věci samé rozhodnutím a stejného dne vydal rozhodnutí procesní povahy, usnesení č. j. KUJI 24357/2025, kterým podle ustanovení § 80 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), zamítl žalobcovu žádost o nařízení ústního jednání. Meritorní rozhodnutí i usnesení byla žalobci doručena shodně dne 14. 3. 2025. 6. Součástí výše uvedeného usnesení bylo i poučení o možnosti podat odvolání do 15 dnů. Žalobce v žalobě tvrdil, že tato možnost mu byla upřena, když stejného dne vydal druhostupňový správní orgán konečné rozhodnutí ve věci samé. Uvedl, že byl zkrácen na svých procesních právech, když mu nebyla dána možnost podat odvolání, přestože o něm byl správně poučen. K tomu odkázal na příslušnou judikaturu. 7. Dále žalobce konstatoval, že napadené rozhodnutí je pro něho zcela překvapivým, neboť se žalovaný zabývá problematikou odtokového žlabu, o němž ovšem až do vydání meritorního rozhodnutí nebylo v řízení jednáno. Žalobce tedy nebyl poučen ani vyzván k tomu, aby se k problematice, která nyní tvoří jádro rozhodnutí, vyjádřil či tvrdil a prokazoval. Z toho důvodu napadené rozhodnutí nemůže obstát. 8. Zdůraznil, že v průběhu celého řízení nebyl seznámen s tím, že by se správní orgán zabýval vybudovaným odvodňovacím žlabem. O tom, že správní orgán posuzuje i tuto část stavby, byl vyrozuměn až při doručení rozhodnutí ve věci samé. Kdyby byl žalobce vyzván, poučen či se jinak v průběhu řízení dozvěděl o odvodňovacím žlabu, samozřejmě by se k věci vyjádřil a předložil by k této problematice důkazní návrhy včetně navržení svědků. Této možnosti však byl zcela zbaven. Až z odsuzujícího rozhodnutí tedy zjistil, že ho žalovaný shledal vinným ze zcela jiného skutku, než byl dosud viněn. 9. Uvedl rovněž, že nebyly provedeny navrhované důkazy výslechy svědků, např. s odůvodněním, že „V průběhu řízení se nezúčastnili žádného jednání nebo kontrolní prohlídky na místě samém. Z toho důvodu správní orgán nepovažuje za nutné tyto osoby vyslechnout.“. Toto žalobce nebere jako relevantní odůvodnění neprovedení důkazu výslechem svědka. 10. Dále namítal nesprávnost meritorního rozhodnutí (věcnost), resp. nesprávná skutková zjištění. Jedná se především o výměnu obrub a povrchu chodníku. Žalobce odkazoval na projektovou dokumentaci a dodal, že provedením stavby došlo k pouhé rekonstrukci a obnovení původního stavu, nikoli k vybudování nové dosud neexistující stavby. 11. Závěrem navrhl, aby zdejší soud napadené i prvoinstanční rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve svém vyjádření primárně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 13. Následně se vyjádřil k samotným námitkám žalobce, které lze dle jeho názoru rozdělit do dvou základních oblastí: 1) Žalobce se snaží dovodit nezákonnost napadeného rozhodnutí z důvodu časové souslednosti vydání usnesení o zamítnutí ústního jednání a meritorního rozhodnutí. 2) Dále se žalobce domnívá, že žalovaný nesprávně posoudil skutková zjištění v podobě rozsahu stavby, resp. odvodňovacího žlabu. 14. K bodu 1) uvedl, že o žádosti o nařízení ústního jednání se rozhoduje usnesením, které lze napadnout odvoláním bez odkladného účinku. Správní orgán tedy nemusí po vydání usnesení vyčkávat, zda se přestupce odvolá, nadto pak vyčkávat ukončení případného odvolacího řízení, ale může pokračovat v projednávání věci a přistoupit k vydání meritorního rozhodnutí. Naopak, pokud by s vydáním rozhodnutím ve věci vyčkával, vystavil by se riziku zmeškání lhůty pro vydání rozhodnutí a případnému postihu za nečinnost. Usnesení o zamítnutí ústního jednání nelze povyšovat na úroveň rozhodnutí dle § 67 správního řádu a považovat jej za jakousi předběžnou otázku správního řízení, o které musí být pravomocně rozhodnuto před vydáním meritorního rozhodnutí. Možnost odvolat se proti usnesení nebyla žalobci upřena. Žalovaný proto pouze riskoval, že pokud bude usnesení zrušeno, bude jeho meritorní rozhodnutí nezákonné. 15. K bodu 2) žalovaný sdělil, že žalobce žlab vybudoval jako součást úpravy přilehlého chodníku a sjezdu, přičemž sám v dokumentaci pro dodatečné povolení stavby uvedl, že je žlab součástí této stavby. Předmět řízení a skutek, jenž byl projednáván, byl tedy dostatečně srozumitelně a jednoznačně vymezen projektovou dokumentací pro dodatečné povolení stavby. Ve prospěch žalobce jej pak žalovaný netrestal za provedení těch částí nepovolené stavby, které nevyžadovaly povolení záměru, a specifikoval nepovolenou stavbu tak, aby bylo patrné, že je trestán pouze za provedení té části stavby, která není drobnou stavbou a vyžadovala tedy povolení záměru. Vybudovaný odvodňovací žlab je zachycen ve spisovém materiálu a žalobce tedy byl seznámen s tím, že je posuzována i tato část stavby. Žalovanému není zřejmé, proč se žalobce zabývá úpravami chodníku, když za provedení této části stavby není trestán. 16. Ze spisové dokumentace vyplývá, že obruby byly provedeny ve výšce 12 cm, přičemž před koncem úseku u sjezdu k domu č. p. XA je provedeno snížení obrubníku na 2 cm a zřízen varovný pás. Nelze tedy souhlasit s tvrzením žalobce, že provedl usazení obrub do stejné výšky jako původní, jelikož původní chodník žádný varovný pás a snížené obruby neměl. 17. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.“), a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž žalobu shledal důvodnou. Učinil tak bez nařízení jednání, protože s takovým postupem oba účastníci řízení souhlasili postupem dle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. Ze správního spisu krajský soud zjistil následující: 19. Žalobce obdržel dne 14. 10. 2024 příkaz vydaný správním orgánem I. stupně. Tímto příkazem byl uznán vinným z přestupku podle § 178 odst. 2 písm. f) starého stavebního zákona, kterého se měl dopustit tím, že v rozporu s § 108 téhož zákona provedl úpravy chodníku a vjezdu před č. p. XA bez stavebního povolení nebo společného povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora. Správní orgán I. stupně uložil žalobci správní trest pokut