10 As 105/2021 — Nejvyšší správní soud

30 A 28/2025- 138 - text  20 30 A 28/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné ve věci: žalobce: Občanský spolek pro ochranu výšky hladiny vody studní IČ 06689094 se sídlem č.p. 5, 294 04 Dobšín proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2025, čj. KUKHK-7941/ZP/2025-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce do rozhodnutí Městského úřadu Jičín (dále také jen „správní orgán I. stupně“ nebo „vodoprávní úřad“) ze dne 25. 11. 2024, čj. MuJc/2024/30132/ZP/Řeh, a toto rozhodnutí potvrdil. Správní orgán I. stupně zmíněným rozhodnutím vydal souhlas podle § 17 odst. 1 písm. i) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), s provedením průzkumného hydrogeologického vrtu na pozemku p. č. XA v katastrálním území Osek u Sobotky. 2. Dále v textu tohoto rozsudku uváděné pozemky (příp. další nemovitosti) se všechny nacházejí v obci a katastrálním území Osek u Sobotky, proto nebude tento údaj pokaždé nadále uváděn. II. Shrnutí žalobních bodů 3. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí a navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení a přiznání nákladů řízení. 4. Ke své aktivní legitimaci žalobce uvedl, že vystupuje jako občanský spolek, jehož hlavním cílem je ochrana podzemních vod a zachování přirozených vodních zdrojů pro současné i budoucí generace. Tento účel je v souladu s § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon č. 114/1992 Sb.“). Žalobou napadené rozhodnutí se bezprostředně týká zásahu do vodního režimu území a může vést k ohrožení nebo ztrátě vydatnosti okolních studní, včetně možnosti vzniku hydraulického zkratu a jiných nežádoucích proudění podzemní vody, a ohrozit okolní studny. Žalobce podává tuto žalobu ve veřejném zájmu, jímž je zachování ekologické stability, prevence ekologické újmy (§ 5 a § 6 zákona č. 167/2008 Sb.) a zajištění spravedlivého přístupu k vodním zdrojům pro všechny dotčené obyvatele obce Osek a hájí tak veřejný zájem v oblasti ochrany životního prostředí, jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, v tomto směru poukázal na jeho rozsudek čj. 6 As 288/2017-36. 5. Samotné rozhodnutí žalovaného označil žalobce za rozporné s hmotným právem, zejména s vodním zákonem, a trpící vadami řízení dle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 6. Jako první žalobní bod uvedl, že rozhodnutím došlo k porušení povinnosti ochrany stratifikace podzemních vod dle § 5 odst. 1 a § 6 vodního zákona a k nerespektování odborných stanovisek bez ospravedlnitelného odůvodnění. Konkrétně, že bylo ignorováno stanovisko Povodí Labe čj. PLa/2022/054143, z něhož vyplývá klíčová podmínka, že „vrt bude vystrojen a utěsněn (např. bentonitovým těsněním) tak, aby nedošlo k přetokům mezi jednotlivými zvodnělými kolektory“. Tato podmínka nebyla promítnuta do výroku ani opatření správního rozhodnutí. Je-li však reálně hrozícím propojení kolektorů a neexistuje-li důkaz o jeho vyloučení (např. geofyzikální karotáž), pak nelze stanovit žádnou podmínku s ochranou kolektorů, a stanovisko Povodí Labe se tak stává věcně nevykonatelným a neplatným. Přitom pokud se správní orgán hodlá odchýlit od kvalifikovaného vyjádření odborné instituce, musí tak učinit řádně odůvodněním dle § 50 odst. 3 správního řádu, jinak je rozhodnutí nepřezkoumatelné. 7. Dle žalobce došlo i k opomenutí varianty napojení na veřejný vodovod a subsidiarity odběru z podzemních vod, neboť stanovisko Povodí Labe jednoznačně preferuje napojení na veřejný vodovod, a to s odkazem na bilančně napjatý stav hydrogeologického rajónu 4430 - Jizerská křídla levobřežní. Tato alternativa nebyla v řízení vůbec posouzena, přestože vodní zákon v § 29 stanoví přednost zdrojů podzemní vody pro zásobování obyvatelstva. V rozhodnutí také zcela absentují podmínky zamezující kontaminaci a ztrátě vody, tj. kontrolní mechanismy (např. kontrola vystrojení vrtu, protokol o utěsnění vrtu, geofyzikální dokumentace). 8. Druhý žalobní bod žalobce nazval Právní povaha HGPV a porušení ČSN 75 5115. Dle jeho názoru správní orgány opomíjejí klíčový rozdíl mezi prováděním průzkumného hydrogeologického vrtu (dále také jen „HGPV“) a povolením studny, resp. odběrem vody, dle § 8 vodního zákona. V daném případě nebyl vrt vystrojen provizorně nebo čekací výstrojí pro pozdější projekt stavby, nýbrž trvale jako vrtaná studna s výstrojí pro jímání podzemní vody a šachticí s víkem, jak dokládá fotodokumentace. Tento způsob vystrojení zakládá faktický vznik vodního díla bez zákonem vyžadovaného povolení. 9. Žalobce zdůraznil, že podle čl. 4.1.2 ČSN 75 5115 platí, že mají-li být průzkumné objekty využity k následnému vybudování jímacího zařízení, je třeba již při jejich hloubení a vystrojení respektovat ustanovení této normy. Tuto větu však nelze vykládat jako volnou možnost studnu rovnou zhotovit „při průzkumu“. Právě naopak, definitivní konstrukce pro jímání podzemní vody podle části 4.2 ČSN se navrhuje až po stanovení definitivního umístění na základě závěrečné zprávy hydrogeologa po ukončení HGPV a po vyjádření účastníků řízení podle 4.1.1. 10. Přestože není vydáno povolení k odběru vody, vrt již nyní ovlivňuje okolní hydrogeologické poměry a představuje riziko ekologické újmy (§ 2 písm. a/ zákona č. 167/2008 Sb.). Dle žalobce je právní výklad správních orgánů, že „o povolení stavby se jedná až později“ účelový a neudržitelný. Rozhodnutí deklaruje průzkumný vrt, avšak ze záznamů je patrno, že vrt je vystrojen způsobem umožňujícím odběr vody. Tento výklad obchází povolovací řízení včetně účasti dotčených vlastníků a ignoruje účinek rozhodnutí Nejvyššího soudu spis. zn. 22 Cdo 2597/2010. 11. Dle žalobce rozhodnutí neobsahuje odpovídající kontrolní mechanismy (karotážní měření, přezkoumatelné hydroizolační testy) a nezohledňuje okolní studny, čímž porušuje zásadu prevence § 5 a § 6 vodního zákona, princip předběžné opatrnosti (§ 13 zákona č. 17/1992 Sb.) a zásadu materiální pravdy (§ 3 správního řádu). HGPV sám o sobě není právně neutrálním zásahem do území, jeho existence a provedení může bezprostředně vést k zásahu do vodního režimu území, zejména pokud je proveden bez náležitých a v budoucnu přezkoumatelných kontrolních mechanismů a s technickým provedením umožňujícím budoucí jímání vody. 12. Další žalobní body podřadil žalobce pod jednotlivá písmena § 103 odst. 1 s. ř. s., a to následovně: 13. Nezákonnost rozhodnutí spočívající v nedostatku přezkumu dle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť žalovaný se s jeho námitkami nevypořádal vlastním posouzením, ale pouze nekriticky převzal závěry prvoinstančního orgánu, který vycházel „z tvrzení osoby odborně způsobilé žadatele, jenž je ekonomicky závislá na objednateli průzkumu“. Rozhodnutí tak není výsledkem nezávislého odborného hodnocení a postup odporuje zásadě materiální pravdy (§ 3 správního řádu) i ustálené judikatuře. 14. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť rozhodnutí neobsahuje přesvědčivé a přezkoumatelné odůvodnění klíčových skutečností především v otázce technické povahy vrtu a jeho vlivu na podzemní vody. Chybí řádné zdůvodnění neprovedení navrhovaných důkazů a vypořádání připomínek týkajících se porušení ČSN 75 5115 a rizika ekologické újmy. 15. Porušení práv účastníků řízení dle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť rozhodnutí bylo vydáno bez toho, aby účastníci řízení mohli uplatnit svá procesní práva ve vztahu ke konečnému provedení vrtu. Výstroj vrtu nebyla součástí projektové dokumentace předložené k souhlasu, ale byla určena až následně ve zprávě hydrogeologa. Rozhodnutí nezohlednilo možné negativní dopady vrtu na okolní studny, jejichž uživatelé dlouhodobě upozorňují na pokles vydatnosti. Nebyla provedena žádná objektivní kontrolní měření (např. karotáž) ověřující, zda nedojde k propojení kolektorů a ohrožení kvality či vydatnosti podzemní vody. 16. Riziko ekologické újmy a nezákonný odběr vody (§ 103 odst. 1 písm. a/ s. ř. s.), neboť vystrojený vrt bez kontrolních opatření může způsobovat hydraulický zkrat mezi kolektory, což „je v rozporu s § 8 vodního zákona a bodem 5.3.5.1 ČSN 75 5115 a s ohledem na blízký mokřad a potok, tak i nezákonné přítoky nad hladinou“. Dle žalobce nelze bez provedení karotážního měření tvrdit, že vrt neohrožuje okolní zdroje. Takové rozhodnutí je proto nezákonné dle § 103 a) s. ř. s. Nevyloučené přítoky a přetoky představují riziko ekologické újmy podle § 2 písm. a) zákona č. 167/2008 Sb. a zároveň mohou znamenat nezákonný odběr vody bez povo