§ 13 zákon o životním prostředí – Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat
Zákon o životním prostředí · 17/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 13 zákona o životním prostředí říká, že pokud hrozí nevratné nebo vážné poškození životního prostředí, nesmí se s opatřeními na jeho zabránění otálet jen proto, že si nejsme stoprocentně jisti, zda k poškození skutečně dojde. I když není zcela jisté, že k poškození životního prostředí dojde, je nutné jednat a přijmout opatření, pokud existuje důvodný předpoklad takového rizika. (§ 13 zákona č. 17/1992 Sb., zákon o životním prostředí, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 13 odkazuje 59 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 17/1992 Sb.
Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- I když není zcela jisté, že k poškození životního prostředí dojde, je nutné jednat a přijmout opatření, pokud existuje důvodný předpoklad takového rizika.
- Princip předběžné opatrnosti se uplatňuje v situacích, kdy hrozí vážné nebo nevratné škody na životním prostředí.
- Pochybnosti o skutečném nastání poškození nesmí být překážkou pro přijetí preventivních opatření.
Na co si dát pozor
- Je třeba posoudit všechny okolnosti, aby bylo možné předpokládat hrozbu nevratného nebo závažného poškození.
- Paragraf se týká situací, kdy hrozí poškození, které je buď nevratné, nebo závažné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 13
Jak soudy aplikují § 13
Její uplatnění je namístě pouze v případě reálně hrozícího nebezpečí nevratného nebo závažného poškození právem chráněného zájmu (přiměřeně srov. § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).
Dle navrhovatelky lze teleologickým výkladem ustanovení a při aplikaci zásady předběžné opatrnosti (srov. § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) dovodit, že nejistoty v měření, korekce a další pravidla související s hlukem se musí uplatňovat tak, aby byly životní prostředí a lidské zdraví chráněny vždy.
V této souvislosti nelze přehlédnout ani princip předběžné opatrnosti vyjádřený v § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.