Z rozhodnutí: Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci…
31 A 28/2025- 53 - text
9
31 A 28/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci
žalobkyně: PAPILIO-advertising, spol. s r.o., IČ 25393413
se sídlem 5. května 5039/22, 722 00 Ostrava
proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje
se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2025, č. j. KUKHK - 14879/DS/2025-2 (Ma),
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
1. Rozhodnutím Magistrátu města Hradec Králové (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 9. 4. 2025, č. j. MMHK/184417/2025/OP/Pol, byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 42b odst. 1 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“). Přestupkové jednání žalobkyně spočívalo v tom, že v rozporu s § 31 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích neoprávněně provozovala reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez zákonem vyžadovaného povolení. Žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 2 500 Kč. Konkrétní jednání žalobkyně správní orgán prvního stupně vymezil následovně:
V době od 1. 1. 2022 do 29. 12. 2022 na pozemku p. č. 2106/1, 2115, 2141 vše v k. ú. Předměřice nad Labem, vpravo ve směru Jaroměř – Hradec Králové, v ochranném pásmu silnice I/33 v rozporu se zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích neoprávněně provozovala reklamní zařízení ve smyslu § 25 odst. 6 písm. c) bodu 1 zákona č. 13/1997 (propagující různé akce pořádané OC Futurum), bez zákonem vyžadovaného povolení silničního správního úřadu, jak je stanoveno v § 31 odst. 1 zmiňovaného zákona, čím se jako provozovatel reklamního zařízení dopustila přestupku, neboť provozovala reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu, a k této činnosti nedisponovala povolením silničního správního úřadu.
2. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl tak, že odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
II. Žalobní argumentace
3. Žalobkyně namítla, že správní orgány nesprávně právně kvalifikovaly její roli v předmětné věci, když její činnost posoudily jako „provozování reklamního zařízení“. Tvrdila, že vystupovala pouze jako objednatel reklamních služeb, nikoli jako provozovatel reklamní plochy. Reklamní zařízení měla užívat na základě nájemní smlouvy uzavřené se společností SOVAX s.r.o.
4. Dále uvedla, že správní orgány nedostatečně vyhodnotily předložené důkazy, zejména smlouvu se společností SOVAX s.r.o., výpisy z bankovního účtu a e-mailovou komunikaci.
5. Žalobkyně dále tvrdila, že byla porušena zásada materiální pravdy, neboť správní orgány neprovedly navržené důkazy, konkrétně výslech zástupce společnosti SOVAX s.r.o., který měl objasnit otázku vlastnictví a provozování reklamního zařízení. Správní orgány se s tímto návrhem nevypořádaly.
6. Namítala rovněž nesprávný a nezákonně rozšiřující výklad pojmu „provozovatel reklamního zařízení“. Správní orgány pod tento pojem zahrnuly i zadávání reklamních sdělení či ekonomickou činnost s reklamou. Takový výklad je podle žalobkyně v rozporu s účelem a dikcí zákona o pozemních komunikacích, který odpovědnost vztahuje na faktického provozovatele zařízení.
7. Žalobkyně z uvedených důvodů navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že námitka žalobkyně týkající se nesprávného právního posouzení jeho role je prakticky identická s námitkou uplatněnou v odvolání, s níž se již vypořádal v žalobou napadeném rozhodnutí, konkrétně na jeho straně 2. V této souvislosti odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2006, č. j. 11 Ca 194/2005–31, dle kterého „[z]ákon o telekomunikacích účinný v rozhodném období legální definici toho, co se rozumí provozováním telefonního přístroje, neobsahoval. Zákon na mnoha místech zmiňuje provozovatele (zejména telekomunikační sítě), naproti tomu "hovoření prostřednictvím telefonního přístroje" neuvádí nikde. Žalobce v podané žalobě 2 nepředkládá ucelenou právní argumentaci k tomu, proč se domnívá, že "provozování" se vyznačuje zejména fyzickým vlastnictvím přístroje a "hovoření" závěr o vlastnictví neznamená. Lze proto toliko obecně konstatovat, že pojem provozovatel nelze interpretovat jako opozitum k pojmu vlastník přístroje, ale ve smyslu uživatel (tomu koresponduje i základ slova "provoz"), tedy ten, kdo přístroj prokazatelně v danou chvíli užívá, resp. užil. Žalobci byla sankce uložena coby provozovateli, nikoli vlastníku přístroje, protože právní předpis vlastnictví jako podstatnou okolnost při ukládání sankce nevyžaduje. Bylo prokázáno, že účastnické číslo korespondovalo advokátní kanceláři žalobce a přesně v době, kdy žalobce osobně přístrojem hovořil, bylo užívání - provozování nepovoleného přístroje měřicím zařízením zachyceno. Žalobce byl proto zcela správně označen za provozovatele přístroje. Rovněž tuto námitku proto soud neshledal důvodnou.“ V nyní projednávané věci bylo podle žalovaného prokázáno, že žalobkyně reklamní zařízení užívala, když jej poskytovala za úplatu dalším osobám.
9. K námitkám opomenutí a nesprávného hodnocení důkazů a porušení materiální pravdy, žalovaný uvedl, že se vypořádal se všemi tvrzeními žalobkyně. Vzhledem k právnímu posouzení role žalobkyně jako provozovatele reklamního zařízení, bylo irelevantní zabývat se tím, že žalobkyně reklamní zařízení poskytovala za úplatu další osobě.
10. K námitce nesprávného výkladu pojmu „provozovatel“ žalovaný uvedl, že pojem vyložil jako jediný možný výklad. Naopak pojem „zadavatel reklamy“ není v zákoně o pozemních komunikacích vymezen a takové vymezení je v této věci irelevantní. Žalovaný doplnil, že za provozovatele nepovažuje osobu, která je sama na reklamním zařízení propagována.
11. Žalovaný závěrem navrhl, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
IV. Replika žalobkyně
12. Žalobkyně ve svém doplnění k vyjádření žalovaného uvedla, že žalovaný rozšiřuje výklad pojmu „provozovatel“ reklamního zařízení nad rámec dikce zákona o pozemních komunikacích, a svévolně do něj zahrnuje i subjekt, který si zařízení pouze pronajal a užíval k zadání reklamního sdělení. Podle žalobkyně je takový výklad v rozporu s právním výkladem zákona, který odpovědnost přičítá osobě, jež zařízení fyzicky zřizuje a provozuje jako objekt, nikoliv osobě, která si na něm objednala reklamu.
13. Žalobkyně dále uvedla, že nebyla vlastníkem, držitelem ani faktickým provozovatelem předmětného zařízení. Tuto roli podle ní plnila společnost SOVAX s.r.o., která reklamní plochu spravovala, fakturovala její pronájem a měla s žalobkyní uzavřenou nájemní smlouvu. Tato smlouva byla správnímu orgánu předložena a nebyla nijak zpochybněna.
14. K neprovedení důkazu výslechem zástupce společnosti SOVAX s.r.o. žalobkyně uvedla, že tento důkaz mohl objasnit otázku faktického provozování zařízení. Argument žalovaného, že další dokazování nebylo potřebné, považuje žalobkyně za nepřípustné nahrazování důkazní nouze právním konstruktem.
V. Posouzení věci krajským soudem
15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
A. Skutkový stav věci
16. Z obsahu předloženého správního spisu vyplynulo, že 21. 10. 2024 obdržel správní orgán prvního stupně oznámení o podezření ze spáchání přestupku spočívajícího v umístění nepovolených reklamních zařízení v Hradci Králové, v ochranném pásmu silnice I/33 bez zákonem vyžadovaného povolení silničního správního úřadu.
17. Správní orgán prvního stupně dne 19. 2. 2025 vyzval společnost Futurum HK Shopping, s. r. o., protože na předmětném reklamním zařízení byla propagována akce „Barbie uklízí Hradec“, pořádaná OC Futurum Hradec Králové dne 14. 5. 2022, aby ve stanovené lhůtě sdělila, v jaké době bylo reklamní zařízení na daném místě umístěno, a zda je v jejím vlastnictví, případně aby uvedla, zda reklamní zařízení užívá nebo užívala na základě soukromoprávního ujednání.
18. OC Futurum Hradec Králové ve svém vyjádření ze dne 20. 2. 2025 uvedlo, že předmětnou reklamní plochu mělo zajištěnu prostřednictvím společnosti PAPILIO-advertising, spol. s r. o. (žalobkyně) na základě smlouvy uzavřené pro kalendářní rok 2022, současně poskytlo kontaktní údaje na uvedenou společnost. Rovněž přiložilo smlouvu č. SN 30/11/2021 o pronájmu reklamních ploch a poskytování služeb ze dne 13. 1. 2022. Z této smlouvy vyplývá, že pronajímatel (žalobkyně) se zavázal pronajmout objednateli, tj. společnosti Futurum HK Shopp