31 Az 4/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

31 Az 4/2025- 35 - text  11 31 Az 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci žalobce: N. A. zastoupen advokátem Mgr. Vratislavem Tauberem sídlem Lidická 960/81, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2025, č. j. OAM-1491/ZA-ZA11-ZA19-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2025, č. j. OAM-1491/ZA-ZA11-ZA19-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce Mgr. Vratislava Taubera, advokáta, ve výši 12 269 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal u krajského soudu žalobu proti shora označenému rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), se žalobci neuděluje. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 2. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. 3. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 14. 5. 2025, č.j. OAM-1491/ZA-ZA11-ZA19-2024, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí napadá v plném rozsahu a namítá jeho nezákonnost, zejména pro vady v posouzení důvodů žádosti a nedostatečně zjištěný skutkový stav. 4. Žalobce v žalobě uvádí, že v rámci správního řízení předložil několik důvodů žádosti o udělení mezinárodní ochrany, které žalovaný rozdělil do čtyř tematických okruhů: (1) obecná nesvoboda projevu a náboženství v Ázerbájdžánu, (2) špatná ekonomická situace v zemi původu, (3) partnerský vztah žalobce s českou státní příslušnicí a (4) ohrožení jeho osoby nezákonným uvězněním. Zatímco první tři okruhy byly ze strany žalovaného posouzeny, čtvrtý okruh – týkající se obavy z nezákonného odsouzení a uvěznění – byl označen za nevěrohodný, aniž by se jím žalovaný dále zabýval. 5. Žalobce namítá, že závěr o nevěrohodnosti jeho tvrzení žalovaný založil mimo jiné na rozporech mezi jeho první žádostí o mezinárodní ochranu podanou v srpnu 2023 a nyní projednávanou druhou žádostí. Žalobce však tvrdí, že nebyl se všemi identifikovanými rozpory konfrontován a nebyla mu dána možnost se k nim vyjádřit, čímž došlo k porušení jeho procesních práv. Uvádí, že rozdílné akcenty v jednotlivých žádostech (např. důraz na náboženský útlak v první žádosti a na nezákonné odsouzení ve druhé) nepředstavují skutečný rozpor, nýbrž odlišné aspekty jeho situace, které se vzájemně nevylučují. Stejně tak namítá, že nebyl upozorněn na rozpor týkající se informace o tom, kdy se dozvěděl, že je hledán policií – zda již ve vlasti, nebo až po příjezdu do České republiky. 6. Dále žalobce namítá, že žalovaný nedostál své povinnosti zjistit řádně skutkový stav ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). V této souvislosti poukazuje na to, že žalovaný vycházel pouze ze dvou zpráv o zemi původu, konkrétně z Informace OAMP „Ázerbájdžán, bezpečnostní a politická situace v zemi, stav listopad 2024“ a ze zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA „Ázerbájdžán, výroční zpráva o svobodě vyznání za rok 2023“. Tyto zprávy však podle žalobce neposkytují dostatečný podklad pro posouzení věrohodnosti jeho tvrzení o nezákonném odsouzení, přičemž žalovaný z nich ani při hodnocení nevěrohodnosti nevycházel. 7. Žalobce uzavírá, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, neboť se nezabývá všemi relevantními skutečnostmi a je založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Současně požaduje náhradu nákladů řízení. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nesouhlasí s žalobními námitkami a trvá na zákonnosti napadeného rozhodnutí. Uvedl, že v řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany nebyly shledány důvody pro její udělení podle § 12, § 13, § 14, § 14a ani § 14b zákona o azylu. Správní orgán vycházel zejména z výpovědí žalobce, jím předložených materiálů a informací o politické a bezpečnostní situaci v Ázerbájdžánu. 9. Žalovaný připomněl, že se jednalo již o druhou žádost žalobce o mezinárodní ochranu, přičemž první řízení bylo zastaveno z důvodu jeho předání do Spolkové republiky Německo na základě evropského zatýkacího rozkazu. V rámci posouzení druhé žádosti žalovaný konstatoval, že tvrzení žalobce o ohrožení jeho osoby ve vlasti jsou nevěrohodná, a to zejména pro vnitřní rozpory mezi tvrzeními učiněnými v řízeních o první a druhé žádosti. Zatímco v první žádosti žalobce uváděl náboženský útlak, v druhé žádosti již náboženský aspekt zmiňoval pouze okrajově a jako hlavní důvod uváděl obavu z nezákonného uvěznění. 10. Žalovaný dále poukázal na nesoulad mezi tvrzením žalobce o důvodech jeho odsouzení ve vlasti a obsahem předloženého rozsudku, z něhož vyplývá, že žalobce byl odsouzen za drogovou trestnou činnost, nikoli za projev názoru, jak tvrdil. Navíc žalobce v průběhu řízení nově uvedl další odsouzení z doby výkonu vojenské služby, které v předchozích výpovědích zamlčel. Správní orgán má za to, že žalobce měl možnost rozpory ve svých tvrzeních vysvětlit, neboť byl na ně v průběhu pohovoru opakovaně upozorňován. 11. Žalovaný uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem o azylu a správním řádem, na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu. Navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 13. Žaloba je důvodná. 14. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že žalobce je státní příslušník Ázerbájdžánské republiky. Dne 1. 11. 2024 požádal o udělení mezinárodní ochrany v České republice, přičemž žádost odůvodnil tím, že má v České republice přítelkyni, s níž chce založit rodinu. Žádost podal také z důvodu nesvobody projevu a náboženství, jakož i z důvodu špatné ekonomické situace v jeho vlasti. 15. Při poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu žalobce dále uvedl, že je Azer, jeho náboženským přesvědčením je islám, nerozlišuje však konkrétní větev islámu a není členem žádné politické strany ani skupiny. Dorozumí se turecky a ázerbájdžánsky. Je svobodný a nemá žádné děti. Posledním místem bydliště bylo město Baku, kde byl i úředně registrován. V Ázerbájdžánu byl naposledy před více než dvěma lety. Z Ázerbájdžánu vycestoval někdy v polovině roku 2022, přesné datum si nepamatoval. Cestoval letecky do Istanbulu a poté jel kamionem do České republiky. Následně uvedl, že na území České republiky poprvé vstoupil asi před třinácti měsíci, avšak pokud uvedl, že to bylo v polovině roku 2022, je možné, že se spletl v datech, neboť si to již nepamatuje. Dne 3. 12. 2023 tankoval u německých hranic, kde uviděl rodinu hovořící turecky, která ho požádala o odvoz na nejbližší autobusovou zastávku. Žalobce jim vyhověl, avšak následně ho zastavila policie a dozvěděl se, že šlo o uprchlíky bez dokladů. Policie následně žalobce uvěznila v Drážďanech na 15 dní a poté ho propustila s tím, že mu bude zasílat poštu do České republiky. Žalobce si však poštu nepřebíral z důvodu stěhování. V mezidobí navázal vztah s dívkou, s níž se následně dostavil na policii, kde požádali o jejich zaevidování jako rodiny. Až tam se dozvěděl, že je na jeho jméno vyhlášeno mezinárodní pátrání. Následně byl uvězněn a poslán do Německa, kde strávil 5 měsíců ve vězení. Do České republiky se vrátil na konci října 2024. Cestovní doklad nemá, protože ho má německá policie. V dřívější době nikdy nepobýval v jiném státě EU a rovněž nedisponoval uděleným vízem nebo povolením k pobytu v jiných státech, pouze v roce 2023 žádal v České republice o mezinárodní ochranu. Uvedl, že je zdráv. V roce 2019 byl odsouzen na jeden rok a devět měsíců za projev vlastního názoru. Pokud v předchozí žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že má čistý trestní rejstřík, učinil tak proto, že se bál negativních dopadů odsouzení na jeho žádost o mezinárodní ochranu. Poté mu kamarádi doporučili, aby správnímu orgánu naopak sdělil vše. V Německu byl odsouzen za maření výkonu rozhodnutí úřadů, jelikož si nevyzvedával poštu. Za pašování lidí odsouzen nebyl. 16. Při pohovoru konaném dne 6. 11. 2024 žalobce uvedl, že před deportací do Německa, žil v Praze v Říčanech. Po seznámení s jeho nynější přítelkyní s ní žil v Havlíčkově Brodě. K incidentu na německých hranicích uvedl, že se tam měl sejít se slečnou, na benzínce ho však požádala rodina s malým dítětem, aby je odvezl na nejbližší zastávku. Neuvědomil si, že přitom překročil hranice s Německem. Po jeho zatčení si jeho pas necha