32 Ad 20/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

32 Ad 20/2024- 52 - text  7 32 Ad 20/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: M. L. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2024, č. j. X, o invalidní důchod, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 8. 7. 2024, č. j. X (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“) odňala žalobci od 12. 8. 2024 invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“), s odůvodněním, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 27. 5. 2024 již není žalobce invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 25 % a nesplňuje tak podmínku invalidity dle § 39 odst. 1 zdp, tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 2. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 18. 10. 2024, č. j. X (dále také jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla námitky žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Odůvodnila, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, posoudila invaliditu žalobce a v tomto směru odkázala na lékařem IPZS námitkového řízení nově vypracovaný posudek o invaliditě ze dne 10. 10. 2024, dle jehož závěru žalobce není invalidní ve smyslu ustanovení § 39 zdp. Konečná míra poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla tímto posudkem o invaliditě stanovena ve výši 25 %. Žalovaná v rozhodnutí popsala zdravotní postižení žalobce (diabetes mellitus, stav po úrazu pažní kosti ze dne 16. 12. 2013, léčená arteriální hypertenze, obezita – BMI 39,4) výčet podkladových odborných lékařských nálezů a posouzení jeho zdravotního stavu lékařem IPZS námitkového řízení. Ten uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IV (poruchy endokrinní, výživy a přeměny látek), položce 2b (diabetes mellitus – lehké funkční postižení, uspokojivá kompenzace nebo občasné metabolické kolísání, případně incipientní diabetické komplikace) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti v rámci daného rozpětí 15-25 % na horní hranici 25 %. Neshledal důvod pro navýšení uvedeného hodnocení dle § 3 citované vyhlášky. Takto stanovená konečná míra poklesu pracovní schopnosti neodpovídá žádnému stupni invalidity. 3. K námitkám žalobce, který nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná uvedla, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je diabetes mellitus II. typu léčený PAD a inzulinem. Zdravotní stav je dlouhodobě subkompenzovaný, mikroalbuminurie, bez jiných komplikací. Lékař ČSSZ proto posudkový závěr lékaře IPZS ze dne 27. 5. 2024 (neodpovídající žádnému stupni invalidity) jako správný potvrdil. Žalovaná poté s odkazem na ustanovení § 38 zdp, dle něhož je invalidita (tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %) jednou z nutných podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod, a ta v případě žalobce nebyla prokázaná, námitky jako nedůvodné zamítla a prvostupňové rozhodnutí jako správné potvrdila. II. Obsah žaloby 4. V podané žalobě žalobce nesouhlasil s posouzením svého zdravotní stavu a odnětím invalidního důchodu. Uvedl, že při svém zdravotním postižení není schopen vykonávat fyzickou práci na 100 %. Pracuje na zkrácený pracovní úvazek (20 hodin týdně) na pozici zásobovače. Kvůli úrazu z prosince 2013 nemůže plně zatěžovat pravou ruku. Léčí se s diabetem mellitus II. typu, v minulosti měl dnové záchvaty. Namítá, že posudkový lékař učinil závěr o odnětí invalidity, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav. Na jednání nebyl přizván, proto si lékař nemohl učinit odpovídající představu o jeho zdravotním stavu. 5. K žalobě přiložil některé lékařské nálezy z roku 2024. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení a uložil žalované nahradit mu náklady řízení. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zopakovala předmět řízení a na věc dopadající právní úpravu, setrvala na správnosti napadeného rozhodnutí. Uvedla, že v daném řízení bylo dalším posudkem lékaře IPZS ze dne 10. 10. 2024, vyhotoveným pro účely námitkového řízení prokázáno, že žalobce není invalidní. Napadené rozhodnutí dle žalované vychází z dostatečně objektivně zjištěného skutkového stavu a je i v souladu se zákonem. 7. Navrhla k důkazu vyhotovení nového posudku u příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která opětovně posoudí zdravotní stav žalobce. Za daného stavu, kdy nebyla invalidita u žalobce prokázána, setrvala na napadeném rozhodnutí a navrhla zamítnutí žaloby. IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu 8. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl při jednání. 9. V přezkumném řízení soud konstatoval k důkazu z lékařské dokumentace IPZS posudek o zdravotním stavu žalobce ze dne 27. 5. 2024 (kontrolní lékařská prohlídka invalidity prvního stupně), dle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je diabetes mellitus II. typu. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil podle kapitoly IV, položky 2b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. na horní hranici 25 %, která se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Dle učiněného závěru žalobce není invalidní. Na základě uvedeného posouzení bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti kterému podal žalobce námitky. 10. V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav žalobce opětovně posouzen dne 10. 10. 2024 se závěrem, že není invalidní. Posudkové zhodnocení je uvedeno výše v části I. tohoto rozsudku. Na základě uvedeného posouzení bylo vydáno napadené rozhodnutí. 11. V projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jen „PK MPSV“ nebo „PK“ nebo „posudková komise“), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. 12. Z těchto důvodů požádal krajský soud PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové o vypracování posudku o zdravotním stavu žalobce, který byl vyhotoven po jednání komise konaném dne 11. 4. 2025. Posudková komise zasedala v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru ortopedie, na podkladě spisové dokumentace IPZS, spisové dokumentace IPZS pro námitkové řízení a odborných lékařských nálezů v nich obsažených, lékařských nálezů doložených žalobcem k námitkám a k žalobě a na základě vlastních poznatků. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a přešetřen odborným lékařem. Po vyhodnocení všech rozhodných podkladů a skutečností stanovila PK za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti diabetes mellitus II. typu, diagnostikovaný v 1/2016, dlouhodobě subkompenzovaný na kombinované léčbě inzulinem a perorálními antidiabetiky, s počínajícím postižením funkce ledvin. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila podle kapitoly IV, položky 2b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. na 25 %. Horní hranici zvolila vzhledem k charakteru a průběhu základního onemocnění s přihlédnutím k ostatním interním komorbiditám a postižení funkce pravé horní končetiny. Vzhledem k pracovní kvalifikaci žalobce (dělnické profesi) PK zvýšila dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky procentní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 35 %. Uvedla, že při tomto zdravotním postižení je žalobce schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Posudková komise zrekapitulovala průběh řízení ve věci invalidity žalobce od roku 2015. V posudkovém závěru odůvodnila, že na základě doložených nálezů a objektivizace zdravotního stavu v průběhu jednání dospěla k posudkovému závěru odlišnému od posudkového závěru lékař