Z rozhodnutí: Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné ve věci…
30 A 49/2025- 81 - text
11 30 A 49/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné ve věci
žalobců: a) JUDr. J. M.
b) Mgr. Š. M.
žalobkyně b) zastoupena obecným zmocněncem žalobcem a)
proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje
sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové
za účasti: Mgr. R. J.
zastoupená obecným zmocněncem Ing. T. J.
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2025, KUKHK-32839/UP/2024 (SH),
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobci podali dne 11. 9. 2023 žádost o dodatečné povolení stavby „Ohrazení pozemku p.p.č. XA pro pěstební účely, k.ú. X“. Městský úřad Náchod, odbor výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 4. 9. 2024 zamítl uvedenou žádost podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu.
II. Argumentace účastníků
2. Žalobci předně namítli zásadní porušení jejich procesních práv. Uvedli, že rozhodnutí stavebního úřadu spočívalo na skutkových zjištěních z místního šetření konaného dne 3. 10. 2023, na které nebyli pozváni. Žalobci se tak nemohli ke způsobu provádění šetření, ani ke zjištěním stavebního úřadu přímo na místě vyjádřit. Stavební úřad navíc o tomto místním šetření nevyhotovil řádný protokol. Toto pochybení nenapravil ani žalovaný. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu jde o podstatnou vadu řízení, a jedná se proto o důvod ke zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Při zmíněném místním šetření stavební úřad učinil skutkové zjištění podstatné pro danou věc, podle kterého mají být sloupky ohrazení osazeny v betonových patkách. Na základě tohoto zjištění správní orgány vyslovily nesprávné závěry o charakteru ohrazení. V dokumentaci k záměru se přitom o betonových patkách nikde nehovoří, totéž platí pro žalovaným odkazovaný řez D.1.1. Ve skutečnosti se podle žalobců jedná o snadno demontovatelné ohrazení bez trvalého zásahu do pozemku, které není ani stavbou ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona. Pak není ani důvod vést řízení o její dodatečné povolení, respektive odstranění.
4. I kdyby se snad o stavbu jednalo, dle názoru žalobců má charakter ohrazení, nikoliv oplocení. Z dokumentace založené ve správním spise je zřejmé, že na ohrazeném pozemku parc. č. XA v k. ú. Náchod se nachází pěstební zeleň, kterou je třeba chránit (například před okusováním zvěří). Za takové situace nemůže jít o oplocení, které by bránilo vstupu na pozemek. Pro zabránění vstupu (zejména osob) by plastové oplocení o výšce 150 cm ani nebylo dostatečné. V posuzovaném případě se tedy nepochybně jedná o ohrazení pro pěstební účely.
5. Ze stejných důvodů nemůže obstát ani závazné stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování. To totiž také vychází ze závěru o betonových patkách, a tedy z nesprávného posouzení ohrazení jako stavby oplocení. Pokud by přitom dotčené orgány správně posoudily záměr žalobců jako ohrazení, musely by konstatovat i jeho soulad s územně plánovací dokumentací.
6. Žalobci konečně také namítli, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný sice vydal obsáhlé rozhodnutí (38 stran), většina z jeho odůvodnění však spočívá v rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a v citacích celých podání žalobců, případně předchozích rozhodnutí žalovaného. Žalovaný neprovedl vlastní právní a skutkové hodnocení věci.
7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že jeho závěry, podle nichž jde o stavbu dle stavebního zákona, která má povahu oplocení, nejsou postaveny na tom, zda jsou součástí stavby betonové patky. V této souvislosti odkázal na obsah napadeného rozhodnutí. Žalobcům zároveň nebyla upřena možnost reagovat na zjištění učiněná při místním šetření konaném dne 3. 10. 2023. Žalobce a) měl možnost vyjádřit se k závěrům šetření při nahlížení do spisu dne 29. 7. 2024, případně se žalobci mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Do procesních práv žalobců tedy nebylo zasaženo natolik závažným způsobem, aby bylo nutné přistoupit ke zrušení napadeného rozhodnutí.
III. Ústní jednání
8. Ústního jednání konaného dne 26. 3. 2026 se zúčastnil žalobce a), pověřená pracovnice žalovaného a zástupce osoby zúčastněné na řízení. Žalobce odkázal na podanou žalobu, pověřená pracovnice žalovaného na napadené rozhodnutí a na vyjádření k žalobě. K věci se blíže vyjádřil především zástupce osoby zúčastněné na řízení, který prezentoval argumenty na podporu rozhodnutí žalovaného. K dotazu soudu žalobce potvrdil, že nyní posuzovaná stavba je identická se stavbou, která byla předmětem žádosti žalobců o dodatečné povolení podané dne 18. 3. 2020.
IV. Posouzení věci krajským soudem
9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body.
10. Ze správního spisu krajský soud konstatuje, že žalobci požádali dne 11. 9. 2023 o dodatečné povolení stavby, kterou označili jako ohrazení pozemku. Podle projektové dokumentace přiložené k žádosti se jedná o ohrazení pozemku p. č. XA v celkové délce 202 m. Ohrazení sestává z ocelových sloupků v rozestupu 2,5 m s výplní mezi sloupky z poplastovaného pletiva. Celková výška ohrazení činí 1,5 m. Ohrazení je umístěno po obvodu celého pozemku (cca 20 cm od pozemkové hranice) a je doplněno 2 vjezdovými branami (o šířce 5 a 5,85 m) a vstupní brankou (o šířce 1,1 m).
11. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 4. 9. 2024 zamítl uvedenou žádost. Nejprve konstatoval, že se jedná o stavbu podle § 2 odst. 3 stavebního zákona. Dále stavební úřad posuzoval, zda má stavba povahu oplocení, nebo ohrazení. Dospěl přitom k závěru, že stavba je oplocením, neboť je spojená se zemí pevným základem, není snadno demontovatelná a nezajišťuje prostupnost krajiny pro zvěř.
12. Z kontrolních prohlídek zároveň vyplývá, že pozemek p. č. XA je využíván obdobným způsobem jako pozemek p. č. XB v k. ú. X, na kterém se nachází stavba rodinného domu. Pozemek p. č. XA je osázen dřevinami (stromy, keře, rostliny), v době prohlídek byl patrný vyježděný příjezd na zahradu, respektive ke stavbě rodinného domu. Z obsahu podané žádosti bylo také zřejmé, že se jedná o stavbu oplocení, o jejíž dodatečné povolení již žalobci dříve neúspěšně žádali (žádost ze dne 18. 3. 2020). Po porovnání dokumentací týkajících se jednotlivých žádostí stavební úřad seznal, že se jedná o identickou stavbu, kterou žalobci pouze nově označili jako ohrazení. Stejný závěr vyplynul z místního šetření, které stavební úřad provedl na místě stavby z veřejného prostranství dne 3. 10. 2023. O tomto místním šetření stavební úřad provedl jednoduchý záznam, k němuž přiložil na místě pořízenou fotodokumentaci.
13. Stavební úřad dále odkázal na závazné stanovisko orgánu územního plánování (Městského úřadu Náchod, odboru výstavby a územního plánování) ze dne 12. 7. 2024, podle nějž je záměr žalobců nepřípustný. S ohledem na § 149 odst. 6 správního řádu proto stavební úřad neprováděl další dokazování a žádost zamítl.
14. Žalobci v odvoláních nesouhlasili se závěry uvedeného závazného stanoviska, žalovaný si proto vyžádal od nadřízeného orgánu územního plánování (Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, oddělení územního plánování) jeho potvrzení či změnu. Nadřízený orgán vydal dne 20. 12. 2024 závazné stanovisko, kterým potvrdil závěr o nepřípustnosti záměru žalobců vyslovený v závazném stanovisku prvostupňového orgánu územního plánování.
15. Závazné stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování dovozuje nepřípustnost záměru žalobců z toho, že pozemek p. č. XA se dle územního plánu města Náchod nachází v nezastavěném území, v ploše s rozdílným způsobem využití NZ - plochy zemědělské. Záměr oplocení přitom neodpovídá žádnému způsobu využití uvedeném v hlavním, přípustném a podmíněně přípustném využití pro danou funkční plochu NZ. Z regulativů nepřípustného využití pak vyplývá, že územní plán města Náchod výslovně nepřipouští v nezastavěném území umisťovat stavby oplocení. Ve funkční ploše NZ územní plán města Náchod připouští pouze ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely. Tento regulativ je dále doplněn o podmínku, že ohrazení musí zajistit prostupnost krajiny, ve smyslu propojení zástavby s přírodním zázemím. I ohrazení totiž může v některých případech negativně ovlivnit volně žijící živočichy vytvořením bariéry bránící průchodu krajinou.
16. Nadřízený orgán územního plánování zárove