Z rozhodnutí: Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové, Ph. D. ve věci…
30 A 82/2025- 42 - text
12
30 A 82/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové, Ph. D. ve věci
žalobců: a) L. N.
zastoupen JUDr. Jakubem Kadlecem, advokátem
vykonávajícím advokacii jako společník
ve společnosti Vilímková Dudák & Partners, advokátní kancelář, s. r. o., se sídlem Amazon Court, Karolínská 661/4, 186 00 Praha 8
b) V. Š.
c) M. T.
zastoupen JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem
se sídlem Staré náměstí 67, Rychnov nad Kněžnou
proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje
se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové
za účasti: 1. Státní pozemkový úřad
se sídlem Husinecká 102XE/11a, Praha 3 - Žižkov
2. I. Š.
v řízení o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. listopadu 2025, č. j. KUKHK-19XEXE8/DS/2025-5,
takto:
I. Řízení ve věcech vedených u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 82/2025, sp. zn. 30 A 4/2026 a sp. zn. 6/2026 se spojují ke společnému řízení s tím, že nadále budou věci vedeny před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 82/2025.
II. Žaloby se zamítají.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
1. Silniční správní úřad I. stupně (Městský úřad Rychnov nad Kněžnou) rozhodl ve věci rozhodnutím ze dne 10. 1. 2025, č. j. MURK-OVŽP-2403/2025 – No, tak, že se na pozemcích p. č. XA, p. č. XB, p. č. XC a p. č. XD v k. ú. xx nenachází veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o pozemních komunikacích“).
2. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku žalovaný s odkazem na § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), prvoinstanční rozhodnutí změnil tak, že na pozemcích p. č. XA, p. č. XB, p. č. XC a p. č. XD v k. ú. xx se veřejně přístupná účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích nachází s tím, že se jedná o pozemní komunikaci s vozovkou (krom části na pozemku p. č. XD), jež je vyznačena modrými čarami do snímku letecké mapy a katastrální mapy. Dále ve výroku rozhodnutí uvedl, že ve zbývající části se odvoláním napadené rozhodnutí potvrzuje.
II. Obsah žalob
3. Dne 19. 12. 2025 byla zdejšímu soudu doručena žaloba žalobce a). Ten shrnul žalobní body následovně.
4. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný se zcela opomenul vypořádat s konkrétními námitkami žalobce ohledně existence alternativních přístupových cest (zejména k domu č. p. XE a č. p. XF) a ignoroval argument žalobce, že severní větev cesty postrádá jakoukoli komunikační funkci.
5. Rozhodnutí žalovaného je dále nezákonné, jelikož nebyla naplněna podmínka nutné komunikační potřeby. Vlastníci v lokalitě [dům čp. XF, čp. XE, čp. XG i pozemky žalobce b)] disponují funkčními alternativními přístupy, ať už z titulu spoluvlastnictví příjezdových pozemků, nebo přes jiné komunikace. Vynucované zřízení veřejné cesty tak v daném případě postrádá zákonný podklad v podobě nezbytnosti a nepřípustným způsobem zasahuje do vlastnických práv žalobce.
6. Žalovaný rovněž nesprávně právně i skutkově posoudil otázku souhlasu s veřejným užíváním. Mechanicky aplikoval institut užívání „odnepaměti“, přičemž zcela ignoroval specifický historický účel cesty (obsluha areálu JZD), který vylučuje presumpci veřejného souhlasu, i aktivní projevy nesouhlasu vlastníků (umístění dopravního značení v roce 2007).
7. Konečně je rozhodnutí zatíženo závažnou procesní vadou, neboť žalovaný v rozporu se zásadou přímosti a dvojinstančnosti změnil skutkové závěry prvostupňového orgánu (získané místním šetřením) pouze na základě vlastního přehodnocení spisu „od stolu“, čímž žalobci odňal možnost bránit se proti novému hodnocení řádným opravným prostředkem.
8. Uvedené závěry žalobce a) v podstatě zopakoval ve své replice ze dne 11. 2. 2026 k vyjádření žalovaného k žalobě.
9. Dne 13. 1. 2026 byla zdejšímu soudu doručena žaloba žalobce b). Ten předně vyjádřil názor, že se žalovaný neřídil pro něj závaznými právními závěry Krajského soudu v Hradci Králové, které vyslovil ve svém předchozím rozsudku v této věci ze dne 2. 10. 2025, č. j. 30 A 43/2025-47. Přestože byl soudem výslovně zavázán k řádnému skutkovému zjištění, znovu určil rozsah komunikace převážně grafickým vymezením v mapě, aniž by prokázal, že se v tomto rozsahu jedná o fakticky existující, stavebně či funkčně vymezenou dopravní cestu, a aniž by postavil najisto, kde přesně na pozemku p. č. XD veřejně přístupná účelové komunikace končí. O právní povaze zbývající části této cesty pak ani nerozhodl, což bylo jeho povinností. Žalobce b) se svojí manželkou o to totiž ve svém podnětu k zahájení řízení žádali, o jejich žádosti tak nebylo rozhodnuto v celém jejím rozsahu.
10. Dle žalobce b) žalovaný neurčil komunikaci na základě reálně existujícího cestního tělesa, nýbrž vymezil její průběh a rozsah bez dostatečné opory v provedeném dokazování, tedy v důsledku neurčitě a nepřesně. Její vymezení provedené žalovaným v napadeném rozhodnutí je nejen nesprávné a nezákonné, ale i bezdůvodné a nadbytečné, nad rámec původní žádosti. Žalobce b) a jeho manželka nežádali totiž o to, zda je určitá cesta umístěná na dotčených pozemcích veřejně přístupnou účelovou komunikací, ale pouze o to, zda se na dotčených pozemcích nachází veřejně přístupná účelová komunikace.
11. Žalobce b) dále považoval za nesrozumitelnou formulaci obsaženou ve výroku rozhodnutí, že „se jedná o pozemní komunikaci s vozovkou (krom části na p. p. č. XD), jenž je vyznačena modrými čarami do snímku letecké a katastrální mapy.“ Není tak dle něho postaveno najisto, zda veřejně přístupnou účelovou komunikací je pouze ta část dotčených pozemků, na kterých se nachází vozovka nebo i ta část komunikace na pozemku p. č. XD, na které se vozovka nenachází. Vymezení hranic veřejně přístupné účelové komunikace zákresem do mapového podkladu nemá podle něj oporu v zákoně, ani o to v žádosti nežádal. Takový výrok je dle jeho názoru nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.
12. Dne 15. 1. 2026 byla zdejšímu soudu doručena žaloba žalobce c). Ten uvedl, že pro něj je i nyní napadané rozhodnutí nepřehledné, až nesrozumitelné, s množstvím obsáhlých citací z judikatury (i s obrázky), opět se žalovaný nezdržel nepřiměřené kritiky správního orgánu prvního stupně.
13. Z rozhodnutí je jasné jen to, že v této věci jde o posouzení znaků účelové komunikace buď separátně ve vztahu ke každému jednotlivému pozemku, kde předmětná cesta vede, nebo vcelku, zda je znakem veřejně přístupných účelových komunikací „veřejný zájem na užívání cesty“, otázky zániku veřejně přístupné účelové komunikace a posouzení nutné komunikační potřeby cesty. Je ale zajímavé, že sám žalovaný veřejnou přípustnost uzavírá oranžovou čárou za domem žalobce, protože nejde o stavbu.
14. Určitě lze dle žalobce souhlasit s tím, že v průběhu let se měnila technika i její rozměry a tím i potřebné rozměry cesty. Na druhou stranu v zájmu jistoty asi nelze vystačit s čarami na papíru či monitoru, když samotné čáry v terénu mohou mít rozměry i několika decimetrů.
15. Dále žalobce c) vyjádřil nesouhlas s tím, aby se veřejně přístupná komunikace nacházela na téměř celém pozemku p. č. XC (z pohledu shora její dolní větev) ve vlastnictví jeho rodičů (SJM T.). Stejně tak vůbec nerozumí tomu, že na veřejně přístupnou účelovou komunikaci je již dlouho zakázáno vjíždět.
16. Vytkl také žalovanému, že ponechal ve výroku rozhodnutí text „Ve zbývající části se odvoláním napadené rozhodnutí potvrzuje“. Výrok prvoinstančního rozhodnutí totiž jiné než změněné body, které by mohly být potvrzeny, neobsahuje. Nesouhlasil se závěrečným vysvětlením, že „onou zbývající částí“ je část odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí, která obstojí vedle argumentace odvolacího orgánu uvedené v tomto rozhodnutí. Ale to se přeci netýká výroku prvoinstančního rozhodnutí.
17. Žalobci a) a b) navrhovali, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Žalobce c) uvedl, že žádá soud o posouzení napadeného rozhodnutí, konkrétní žádání navrhovat nechtěl.
III. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení k žalobám
18. K žalobě žalobce a) žalovaný uvedl, že v projednávané věci je s ohledem na konfiguraci předmětné cesty a její historii nutné se vyvarovat izolovaného posuzování jednotlivých znaků veřejně přístupné účelové komunikace na jednotlivých parcelách, které ji tvoří. S touto skutečností se podle svého přesvědčení dostatečně vypořádal. Není také pravdou, že se nevyjádřil k tvrzené alternativě přístupu k domu čp. XE přes zahradu. Zdůraznil, že historicky se užívaly obě větve dané cesty. Z toho vyplývající skutečnost, že na několika třeba i desítkách metrů této cesty nen