30 Ad 5/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2026:30.Ad.5.2025.56
Datum: 2026-02-13
Z rozhodnutí: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 269,40 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně.…
30 Ad 5/2025- 56 - text  9 30 Ad 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci žalobce: T. V. zastoupen Mgr. Kateřinou Polákovou, advokátkou sídlem Lubojaty 116, 742 92 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. května 2025, č.j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. května 2025, č.j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 269,40 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 15. 10. 2024, č. j. X (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), snížila žalobci od 6. 11. 2024 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně dle § 39 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“ nebo „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku IPZS Trutnov ze dne 18. 9. 2024 je žalobce invalidní od téhož dne pro invaliditu druhého stupně. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost o 55 %. 2. Rozhodnutím ze dne 28. 5. 2025, č. j. X (dále také jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, posoudila invaliditu žalobce a v tomto směru odkázala na vypracovaný nový posudek o invaliditě ze dne 10. 3. 2025, dle kterého je žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, dle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona se jedná o invaliditu druhého stupně. Míra poklesu pracovní schopnosti byla uvedeným posudkem o invaliditě určena ve výši 60 %. Žalovaná v rozhodnutí vyjmenovala, k jakým skutkovým zjištěním lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále také jen „lékař IPZS“) při novém posouzení dospěl (uveden diagnostický souhrn onemocnění žalobce). Lékař IPZS uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 9b (poruchy psychického vývoje – středně těžké postižení, podstatně snížená úroveň sociálního fungování, podle rozsahu a tíže postižení funkčních schopností, výkon většiny denních aktivit narušen, 35 – 60 %) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „příloha k vyhlášce“), pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 60%. 3. K námitkám žalobce, který nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná uvedla, že žalobce po ukončení praktické školy v červnu 2021 pokračoval ve studiu na střední škole praktické, které však nebylo dokončeno. U žalobce se nejedná o stav, kdy by z důvodu omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností nebyl schopen soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Nelze hodnotit poklesem pracovní schopnosti podle kapitoly V a položky 9c, kde je rozpětí 70–80 %. Podle této položky se hodnotí stavy, kdy je těžké narušení snížení sociálních dovedností, těžké narušení inteligence (kognitivní schopnosti odpovídající středně těžké a těžké mentální retardaci – celkové IQ pod 50) – u žalobce je ale celkové IQ 62. 4. Uvedla, že se v rámci přezkumu prvostupňového rozhodnutí zabývala námitkami žalobce, avšak po přezkoumání jeho zdravotního stavu činí pokles pracovní schopnosti 60 %. Nejsou proto splněny podmínky pro přiznání vyššího invalidního důchodu. Z uvedeného důvodu byly námitky zamítnuty. II. Obsah žaloby 5. Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, jelikož pokládá toto rozhodnutí za nesprávné, nezákonné a řízení, které jeho vydání předcházelo, zatížené vadou. Dále namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť nedostatečně a nesrozumitelně odůvodňuje snížení stupně invalidity navzdory přetrvávajícím závažným chronickým diagnózám, jež neposuzuje komplexně, a v řízení byl nesprávně zjištěn skutkový stav. 6. První posudek o invaliditě konstatoval pokles pracovní schopnosti o 55 %. Rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu žalobce shledala posudková lékařka ve zdravotním postižení uvedeném v kapitole V, položce 8b přílohy k vyhlášce, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45 %, jež byla vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10 % na celkovou hodnotu 55 %. 7. Následně byl vypracován opravný, námitkový posudek, podle kterého byla rozhodující příčinou zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnosti shledána pervazivní vývojová porucha. Jež však oproti závěru předchozí posudkové lékařky byla zařazena podle kapitoly V, položky 9b přílohy k vyhlášce, pro kterou posudkový lékař stanovil míru poklesu pracovní schopnosti v horní hranici 60 %. Navýšení o dalších 10 % vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 vyhlášky však v posledním posudku již nebylo uplatněno. Posudkový závěr jen konstatoval, že se procesní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Odůvodnění takového postupu absentuje. 8. Žalobce namítá nesprávné posouzení zdravotního stavu a neobjektivní zhodnocení komplexního dopadu zdravotního postižení na jeho pracovní schopnost. Spatřuje pochybení v hodnocení pouze jednotlivé diagnózy, ačkoliv posudek musí hodnotit kumulativní dopad všech zdravotních problémů na schopnost soustavné výdělečné činnosti. Posudek neobjektivně posoudil dopad zdravotních postižení žalobce, aniž by hodnotil všechny diagnózy společně. III. Vyjádření žalované 9. Žalovaná je přesvědčena, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobce byl posudkem vypracovaným lékařem IPZS, odd. pro námitkové a odvolací řízení LPS I, Praha 9, plně posouzen a zjištěn jeho zdravotní stav. Při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz. Posudek považuje žalovaná za objektivní. 10. Odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaná závěrem navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Jednání soudu 11. Z jednání soudu konaného dne 13. 2. 2026 se strana žalující omluvila s tím, že souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. 12. Pověřená pracovnice žalované odkázala na písemné vyjádření žalované k žalobě. Rozhodnutí ve věci ponechala na úvaze soudu. 13. Soud následně provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Hradci Králové ze dne 13. 1. 2026. Z jeho závěru vyplynulo, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovních schopností považuje posudková komise zdravotní postižení uvedené v uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 9c (těžké postižení, těžké narušení sociálních dovedností, inteligence, řečových schopností, verbálního myšlení, dezintegrace, závažné komorbidity včetně mentální retardace, poruchy chování, podstatné snížení mobility, 70 - 80%) přílohy k vyhlášce. 14. Závěr posouzení zněl tak, že k datu 28. 5. 2025 odpovídal zdravotní stav žalobce třetímu stupni invalidity a byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí na 70 %. V. Skutkové a právní závěry krajského soudu 15. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl při jednání. 16. Nutno konstatovat, že stěžejní otázkou v projednávané věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činno

Citovaná ustanovení

§ 54 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 64 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 39 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)