32 Ad 7/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

32 Ad 7/2025- 81 - text  8 32 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: S. T. zastoupená Mgr. Janou Kubrtovou, advokátkou se sídlem U Soudu 388 500 03 Hradec Králové proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 2. 2025, č.j. X, o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 25. 11. 2024 č. j. X (dále také jen „prvoinstanční rozhodnutí“), zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“), s odůvodněním, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“ a „posudek I. instance“) není invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobkyně pouze o 20 % a nesplňuje tak podmínku invalidity dle § 39 odst. 1 zdp, tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 2. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí. V odůvodnění uvedla, že přezkoumala prvoinstanční rozhodnutí v celém rozsahu včetně uplatněných námitek, nově posoudila invaliditu žalobkyně, přičemž odkázala na posudek vypracovaný dne 6. 2. 2025 lékařem Institutu posuzovaní zdravotního stavu pro námitkové řízení (dále jen „lékař a posudek II. instance“) dle kterého žalobkyně není invalidní ve smyslu ustanovení § 39 zdp. Konečná míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla tímto posudkem o invaliditě stanovena rovněž ve výši 20 %. 3. Žalovaná uvedla, že dle uvedeného posudku je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti porucha s omezením funkce levé ruky - stav po pokousání psem do IV. prstu levé ruky (2. 4. 2023). Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole XV(funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddílu B (postižení končetin), položce 7b (funkční poruchy po rupturách svalů a šlach horní končetiny – výraznější poruchy, s omezením funkce končetiny pro manipulaci a přenášení těžkých předmětů) přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které lékař II. instance stanovil míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 %, která se ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky nemění. Takto stanovená konečná míra poklesu pracovní schopnosti neodpovídá žádnému stupni invalidity. Žalovaná dále uvedla, že námitkám žalobkyně, v nichž nesouhlasila s posouzením svého zdravotního stavu, nelze vyhovět, neboť ani přezkumem zdravotního stavu nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, které by indikovalo invalidizaci. Žalovaná po provedeném přezkumu dospěla k výsledku, že posudkový závěr lékaře IPZS ze dne 19. 11. 2024 lze jako správný potvrdit a s odkazem na ustanovení § 38 zdp, dle něhož je invalidita (tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %) jednou z nutných podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod, a ta v případě žalobkyně nebyla prokázaná, námitky jako nedůvodné zamítla a prvoinstanční rozhodnutí jako správné potvrdila. II. Obsah žaloby 4. V podané žalobě a jejím doplnění žalobkyně namítá, že její zdravotní stav byl nesprávně posudkově posouzen a vyhodnocen, neboť má i přes dvě operace nadále trvale bolest levé ruky od zápěstí po konečky všech prstů a celého hřbetu ruky. Od dvou vyhřezlých plotének páteře ji brní celá ruka a bolí páteř. Nezvládá již běžné úkony a domácnost, pouze s pomocí druhé osoby. Další operaci odmítá z obavy upoutání na invalidní vozík. 5. Žalovaná dle jejího názoru nedostatečně a nesprávně vyhodnotila hlavní příčinu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který omezuje její pracovní schopnost, jedná o bolest a slabost všech prstů, nejde jen o IV. a V. prst. Žalobkyně uvedla, že pracovala jako zahradnice, uklízečka, dělnice, tyto profese není schopna pro funkční postižení levé ruky - nemožnost jemné motoriky zvládat, navíc levou ruku používá jen minimálně, je tudíž značně omezena ve své výdělečné schopnosti a výběru zaměstnání. Dále uvedla, že má diagnostikovaný CB syndrom s radikulární symptomatikou C 6,7, tedy bolesti páteře, které se šíří do ramene, paže a prstů (projevující se slabostí končetin), žádá posouzení svého zdravotního postižení podle kapitoly VI, položky 9 přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. Je přesvědčena, že pokles její pracovní schopnosti je tedy vyšší než 20 %. Dále namítla, že posouzení jejího zdravotního stavu proběhlo bez její přítomnosti. K žalobě přiložila lékařskou zprávu (propouštěcí zpráva po operaci prstu levé ruky z Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie, p. o., Vysoké nad Jizerou ze dne 9. 7. 2024). 6. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zopakovala předmět řízení a na věc dopadající právní úpravu, setrvala na správnosti napadeného rozhodnutí. Uvedla, že v daném řízení bylo dalším posudkem lékaře IPZS ze dne 6. 2. 2025, vyhotoveným pro účely námitkového řízení prokázáno, že žalobkyně není invalidní (míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 20 %). Poukázala na to, že žalobkyně nepracuje – pečuje o osobu blízkou, přestože v žalobě namítá, že nezvládá svoji domácnost a běžné úkony. Žalovaná dále uvedla, že v případě úplné a dostačující zdravotnické dokumentace lze posudek vypracovat v nepřítomnosti posuzovaného, a to i v případě, že jeho žádosti nebude vyhověno. Posouzení zdravotního stavu v přítomnosti posuzovaného je pouze možností, kterou posudkoví lékaři disponují. Přítomnost posuzované osoby na jednání je nezbytná pouze v případě, kdy je zdravotnická dokumentace neúplná, některé nálezy nejednoznačné či dokonce rozporné. Toto v daném případě nenastalo. Námitka týkající se osobní neúčasti při posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem není dle žalované důvodná, neboť zákonná právní úprava obligatorně nezakotvuje osobní účast posuzované osoby. Odkázala v tomto směru na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, č. j. 4 Ads 65/2012-21. Napadené rozhodnutí dle žalované vychází z dostatečně objektivně zjištěného skutkového stavu a je v souladu se zákonem. 8. Navrhla k důkazu vyhotovení nového posudku u příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která opětovně posoudí zdravotní stav žalobkyně. Za daného stavu, kdy nebyla invalidita u žalobkyně prokázána, setrvala na napadeném rozhodnutí a navrhla zamítnutí žaloby. IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu 9. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 1. 2026 („Soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jsou jim známy, a účastníci to shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen“). Žalobkyně k uvedenému postupu udělila výslovný souhlas, žalovaná konkludentní souhlas. 10. V přezkumném řízení soud zjistil, že žalobkyně si dne 7. 8. 2024 požádala o invalidní důchod. Její zdravotní stav byl posouzen lékaře IPZS I. instance ze dne 19. 11. 2024. Po uvedení odborných lékařských nálezů, z nichž posudek vychází stanovil lékař za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti stav po pokousání psem do IV. prstu levé ruky (2. 4. 2023). Uvedený stav odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu B, položce 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti lékař stanovil dle uvedené položky na 20 %, která se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Uvedl, že další doložená onemocnění: arteriální hypertenze, depresivní syndrom (léky již neužívá), nejsou posudkově významná. Lékař dále uvedl, že žalobkyně pracovala jako dělnice, od roku 2017 nepracuje, pečuje o osobu blízkou. Dle učiněného posudkového závěru není žalobkyně invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zdp. 11. Na základě uvedeného posouzení bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti kterému podala žalobkyně námitky. 12. V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav žalobkyně posouzen lékařem IPZS II. instance dn