— Nejvyšší správní soud

22 Ca 306/2009- 45 - text pokračování - 9 - 22Ca 306/2009 22Ca 306/2009 – 45 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobce SGS Czech Republic, s.r.o., se sídlem v Praze 5, K Hájům 1233/2, zastoupeného Mgr. Jiřím Stránským, advokátem advokátní kanceláře Velíšek & Podpěra – advokátní kancelář s.r.o. se sídlem v Praze 1, Spálená 14, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce, se sídlem v Opavě, Horní náměstí 103/2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29.9.2009 č.j. 1490/1.30/09/14.3, ve věci pokuty za správní delikt, t a k t o : I. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 29.9.2009 č.j. 1490/1.30/09/14.3 se ve výroku 1. a 4. pro vady řízení z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.800,- Kč ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jiřího Stránského, advokáta advokátní kanceláře Velíšek & Podpěra – advokátní kancelář s.r.o. se sídlem v Praze 1, Spálená 14. O d ů v o d n ě n í : Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29.9.2009 č.j. 1490/1.30/09/14.3, jímž bylo změněno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj ze dne 26.6.2009 č.j. 2448/10.11-M/09/14.3, kterým byla žalobci uložena pokuta za správní delikty na úseku bezpečnosti práce podle ust. § 30 odst. 1 písm. za) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZIP“) ve výši 150.000,- Kč, a to způsobem vymezeným ve výroku napadeného rozhodnutí. Žalobce v podané žalobě uvedl, že je mu nesprávně správními orgány kladeno za vinu, že v plánu koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP), jímž žalobce na prováděné stavbě byl, „schází způsob individuálního zajištění zaměstnanců pohybujících se při činnostech na pojízdné dráze pro zásun mostu s nebezpečím pádu do hloubky…“. Podle žalobce v plánu BOZP bylo dostatečným způsobem plánováno zajištění kolektivní ochrany proti pádu do hloubky zhotovením ochranného zábradlí, které bylo v souladu s tímto plánem také zhotoveno. V rámci rekonstrukce mostu mohlo dojít k riziku pádu do hloubky pouze v případě, kdy by bylo započato s nasouváním zrekonstruovaného mostu zpět do jeho pozice a toto nasouvání by bylo přerušeno a další postup by si vyžádal práce na mostní konstrukci. Pro tento účel bylo realizováno uvedené zábradlí. Individuální zajištění na zasouvané desce nebylo třeba plánovat vzhledem k tomu, že jednak existovalo kolektivní zajištění předmětným zábradlím a jednak s ohledem na skutečnost, že po dobu rekonstrukce se předmětná deska nacházela přímo na zemi a nebezpečí pádu do hloubky nehrozilo. V průběhu manipulace s předmětnou deskou se na ní neměli žádní zaměstnanci nacházet, a proto opět nemohl hrozit jakýkoliv pád do hloubky. Pokud by došlo k přerušení manipulace, resp. k přerušení nasouvání desky, které by si vyžádalo pohyb zaměstnanců na desce již před touto manipulací, měla být deska opatřena předepsaným ochranným zábradlím, což bylo provedeno. Byl to dostatečný prostředek kolektivní ochrany proti pádu do hloubky. Žalobce svou povinnost určení způsobu ochrany zaměstnanců proti pádu do hloubky splnil. K pohybu osob na pojízdné dráze mostu, pokud by byl dodržen řádný technologický a stavební postup, nikdy nemělo docházet. Pro údajně chybějící „individuální zajištění zaměstnanců pohybujících se při činnostech na pojízdné dráze pro zásun mostu s nebezpečím pádu do hloubky“ nebyl žádný důvod při dodržení platného plánu BOZP. Žalobce dále zdůraznil, že, jak již uvedl v průběhu správního řízení, je postihován za porušení povinností třetích osob a nikoliv porušení svých povinností. Technologický postup byl vypracován firmou Bögl a Krýsl, k.s. Praha, avšak žalobce jej nikdy neměl k dispozici, což je okolnost, která nemůže být dána za vinu žalobci, který přesně dodržel své povinnosti plynoucí ze zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, v platném znění (dále jen zákon č. 309/2006 Sb.). Své povinnosti podle tohoto zákona nedodržel zhotovitel stavby, ačkoliv je podle § 16 tohoto zákona povinen poskytovat koordinátorovi potřebnou součinnost pro plnění jeho úkolů, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny. Zhotovitel žalobce vůbec neinformoval o skutečnosti, že na stavbě budou další subzhotovitelé, ani o technologických postupech využitých firmou Bögl a Krýsl, k.s. Praha, když mu navíc nepředal technologický postup vypracovaný touto firmou. Žalobce rovněž nemohl předjímat, že nebudou dodrženy řádné technologické postupy a osoby pohybující se na stavbě budou vykonávat práce, které by v případě řádného běhu věcí nikdy vykonávány být neměly. To, že předmětné práce byly prováděny, ještě neznamená, že za řádného běhu věcí skutečně prováděny být měly a tedy, že neuvedení individuálního způsobu zajištění proti pádu do hloubky je skutečně pochybením žalobce při zpracování plánu BOZP. Žalovaný nezjišťoval, zda předmětné práce měly být prováděny v souladu s řádným technologickým postupem stavby či zda se jednalo o práce, jejichž provedení si vynutila až následná potřeba dodatečných úprav, které by nebylo nutné za řádného běhu věcí vůbec provádět. Správní orgán se spokojil s pouhým konstatováním, že uvedené práce byly prokazatelně prováděny a vzhledem k tomu, že plán BOZP neobsahoval individuální způsob zajištění osob při provádění těchto prací, tak se jedná o pochybení žalobce. Takovou argumentaci však žalobce odmítá. Dále žalobce odmítl závěr správních orgánů, že řádně nekoordinoval spolupráci zhotovitelů, jestliže na dráze pro zasunutí mostu připustil práce a činnosti, jež nebyly doplněny do plánu BOZP. Žalobce zdůraznil, že k této kontrole mělo dojít v sobotu, kdy však na stavbě neměly žádné práce probíhat. Zákon č. 309/2006 Sb. přesně specifikuje situace, v rámci kterých je koordinátor BOZP povinen provádět kontrolu, přičemž tato povinnost je vždy spjata se samotným prováděním prací a koordinací subdodavatelů s důrazem na dodržování předpisů BOZP vztahujících se k faktickému provádění prací a jejich koordinaci. Závěry správních orgánů je proto nutno považovat za nepřípustně extenzivní výklad povinností koordinátora. Tím, kdo porušil své povinnosti, byl zhotovitel stavby, který nedodržel plán BOZP vypracovaný žalobcem jako koordinátorem. V plánu BOZP je v obecné části uveden kolektivní způsob ochrany, jenž má vždy prioritu před individuálním způsobem ochrany, který je pouze doplňkový a uplatňuje se tam, kde nelze chránit kolektivně. Žalobce trvá na tom, že individuální ochrana v tomto případě byla zbytečná vzhledem k tomu, že na uvedených místech se nikdy neměly žádné osoby pohybovat či vykonávat jakékoliv práce. Žalobce trvá na tom, že on sám řádně splnil svoje povinnosti dané mu zákonem č. 309/2006 Sb. a není subjektem, který by měl být potrestán za porušení povinností třetích osob. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že ve správním řízení bylo dostatečně prokázáno kontrolní zjištění, že k pracovním úrazům pracovníků Š. K. J. K. došlo dne 8.8.2008 při zřícení mostní konstrukce, když postižený Š. K. podle pokynů stavbyvedoucího prováděl broušení svárů na dráze pro přesun mostní konstrukce a postižený J. K., OSVČ, vykonával činnosti pro firmu Bögl a Krýsl, k.s. – odštěpný závod Moravská Ostrava, a to přípravné práce pro zasunutí mostu – vizuální kontrolu hydraulických lisů ve střední části na zasouvací dráze. Tvrzení žalobce, že po dobu rekonstrukce mostu se předmětná deska nacházela přímo na zemi a nebezpečí pádu do hloubky nehrozilo, je právně bezvýznamné. Uvedeného dne byly na předmětné stavbě prováděny činnosti na pojízdné dráze pro zásun mostu, pro které plán BOZP neobsahoval informace a postupy pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Plán BOZP neřešil způsob individuálního zajištění zaměstnanců pohybujících se při těchto činnostech na pojízdné dráze s uvedením míst k úvazu, když zde hrozilo nebezpečí pádu do hloubky. Na pojezdové dráze desky mostu se nacházely hydraulické mechanismy a vozíky, které se musely kontrolovat vždy před začátkem zasunování mostu. Zaměstnanci se museli po dráze pohybovat ve vodorovném směru, a proto nemohla být bezpečnost řešena jen prostým úvazem v jednom místě, jak stanovoval technologický postup firmy Bögl a Krýsl, k.s. Praha. Zábradlí bylo zřízeno podle plánu BOZP pouze nahoře na desce mostu, nikoliv na pojezdové dráze, po které se most posouval. Pracoviště tedy nedopovídalo obecným požadavkům na bezpečnost, když zde nebylo zřízeno zábradlí. Tvrzení žalobce, že je postihován za porušení