42Co 192/2007 — Nejvyšší správní soud

18 Ad 78/2014- 93 - text pokračování -5- 18Ad 78/2014 18Ad 78/2014-93 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně M. K., zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem Ostrava-Slezská Ostrava, Jaklovecká 1249/18, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.9.2014 sp. zn. SZ/2172/2014/4S-MSK, č.j. MPSV-UM/15572/14/4S-MSK, o zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě ze dne 14.8.2014 č.j. 656389/14/OT, o dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 23.9.2014 sp. zn. SZ/2172/2014/4S-MSK, č.j.: MPSV-UM/15572/14/4S-MSK žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Ostravě ze dne 14.8.2014 č.j. 656389/14/OT, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1.1.2014. Žalovaný poukázal na podmínky nároku na příspěvek na bydlení upravené zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, jejichž splnění žalobkyně v řízení neprokázala, a proto jí nárok na tuto dávku nevznikl. Žalobkyní předložená nájemní smlouva, která měla prokazovat, že je nájemkyní předmětného bytu, odporuje dalším dokladům, které měl prvoinstanční orgán k dispozici a které prokazují zánik členství žalobkyně v bytovém družstvu a trvání nájemního poměru k tomuto bytu. Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného včasnou žalobu, kterou doplnil na výzvu krajského soudu její právní zástupce. V žalobě nesouhlasila s tvrzením žalovaného, že již není nájemcem bytu č. X nacházejícího se na adrese H. 1427/60, O.-H. Má za to, že je stále členkou Bytového družstva H. 1427 a že nájemní smlouva k uvedenému bytu je platná. Žalobkyně tvrdí, že nikterak nedošlo k jejímu vyloučení z členství v bytovém družstvu rozhodnutím ze dne 18.4.2001 a co se týče výpovědi z nájmu z bytu učiněné dne 26.2.2004 ze strany bytového družstva, ta je neplatná a nájemní poměr proto trvá. Žalobkyně nadále řádně platí nájemné a služby a na uvedené adrese má hlášen trvalý pobyt. Měla proto nárok na dávku státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, a proto se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Krajský soud poté kdy provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 23.9.2014 sp. zn. SZ/2172/2014/4S-MSK, č.j.: MPSV-UM/15572/14/4S-MSK, připojeným správním spisem žalovaného téže spisové značky, jakož i připojeným správním spisem Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě sp. zn. 30782-14-OT, rozsudkem ze dne 13.8.2015 č.j. 18Ad 78/2014-68 žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl. Vycházel ze zjištění, že žalobkyně podala žádost o příspěvek na bydlení dne 16.7.2014 s tím, aby jí dávka byla přiznána od 1.7.2014. Z dokladu o výši nákladů na bydlení žalobkyně na adrese trvalého pobytu O.-H., H. 1427/60 krajský soud zjistil výši nájemného 2 510 Kč za první a druhý měsíc čtvrtletí, plyn 360 Kč za první měsíc druhého čtvrtletí, elektřina první měsíc čtvrtletí 560 Kč, druhý měsíc čtvrtletí 750 Kč, třetí měsíc čtvrtletí 700 Kč, odvoz odpadu za první měsíc čtvrtletí 100 Kč a doklad o výši příjmů žalobkyně za dobu druhého čtvrtletí roku 2013 (dávky důchodového zabezpečení ve výši 15 891 Kč). Součástí správního spisu byl i přípis ze dne 21.7.2014 předsedkyně Bytového družstva H. 1427 Mgr. I. C. adresovaný správnímu orgánu I. stupně, v němž sděluje, že žalobkyně není ani členem Bytového družstva H. 1427 ani nájemcem bytu a že v současné době probíhá soudní jednání o vystěhování z bytu. Poté, kdy byla žalobkyně vyzvána, aby se vyjádřila k podkladům rozhodnutí, dne 14.8.2014 vydal Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ostravě rozhodnutí sp. zn. 30782-14-OT, č.j. 656389/14/OT, kterým zamítl žádost žalobkyně o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení s odůvodněním, že podle sdělení JUDr. Martina Skyby ze dne 3.5.2013, zastupujícího na základě plné moci Bytové družstvo H. 1427, není žalobkyně členem tohoto bytového družstva a nájemcem bytu č. X na ul. H. 1427/60, O.-H. Žalobkyně proto nesplňuje podmínky stanovené § 24 zákona č. 117/1995 Sb. v platném znění. Správní spis obsahoval také odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 23.9.2014. Zároveň správní spis obsahoval usnesení Okresního soudu v Ostravě č.j. 94Nc 11486/2007-4, z něhož krajský soud zjistil, že v exekuční věci oprávněného bytového družstva H. 1427 proti povinné M. K., nar. X byla nařízena podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 42Co 192/2007-434 ze dne 27.9.2007, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č.j. 62C 144/2000-380 ze dne 11.1.2007 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 30 510,30 Kč exekuce na majetek povinné. Krajský soud své rozhodnutí ze dne 13.8.2015 opřel o ust. § 24 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ust. § 231 odst. 1 obchodního zákoníku (obě ustanovení ve znění účinném ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí) a ust. § 714, věty první občanského zákoníku (ve znění účinném do 31.12.2013). Neshledal jako důvodnou žalobní námitku, že žalobkyně řádně osvědčila nájemní poměr k bytovému družstvu předložením nájemní smlouvy a příslušných dokladů o nákladech na bydlení. Nicméně shora citovaným usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 21.12.2007 č.j. 94Nc 1148/6/2007 byla na majetek žalobkyně nařízena exekuce a na základě tohoto usnesení byl vydán exekuční příkaz postižením jiných majetkových práv, a to členských práv a povinností žalobkyně v bytovém družstvu H. 1427. Ze shora uvedeného přípisu předsedkyně Bytového družstva H. 1427 a z dalšího sdělení tohoto družstva, které bylo správnímu orgánu I. stupně předloženo v obdobných správních řízeních žalobkyně ve věci jejich žádostí o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení, kdy v těchto věcech probíhala rovněž přezkumná soudní řízení, bylo krajskému soudu známo, že bytové družstvo sdělilo, že členství žalobkyně v tomto bytovém družstvu zaniklo, že žalobkyně užívá byt bez právního důvodu a že v té době probíhalo soudní řízení ve věci jejího vystěhování z bytu. Z předchozích případů bylo také soudu známo, že v souvislosti se shora vydaným usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 21.2.2007 byla na majetek žalobkyně nařízena k uspokojení pohledávky Bytového družstva H. 1427 exekuce a že pověřený soudní exekutor vydal dne 2.6.2008 exekuční příkaz postižením jiných majetkových práv, a to jejich členských práv a povinností v Bytovém družstvu H. 1427. V souladu s ustanovením § 231 odst. 1 obchodního zákoníku žalobkyni tak zaniklo členství v Bytovém družstvu H. 1427 a v souvislosti s tím podle § 714 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013) zanikl její nájem k předmětnému bytu. Přitom z ust. § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře vyplývá základní podmínka nároku na příspěvek na bydlení to, že žadatel o tento příspěvek je vlastníkem nebo nájemcem bytu, který je v tomto bytě hlášen k trvalému pobytu. Protože žalobkyně nebyla ani vlastníkem ani nájemcem předmětného bytu, ať už k datu vydání rozhodnutí správního orgánu I. stupně či k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí, nemohl jí nárok na tento příspěvek vzniknout. Na tomto závěru nemohou nic měnit ani další námitky žalobkyně, že Bytové družstvo H. 1427 přijímá prostředky na bydlení ze soudních úschov, kde žalobkyně každý měsíc hradí předepsané nájemné ve výši 2 510 Kč, přestože pronajímatel tvrdí, že nehradí ničeho. Krajský soud dodal, že na jeho rozhodnutí nemůže nic změnit dříve vydané oznámení Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě ze dne 19.4.2012, kterým tehdy žalobkyni dal na vědomí zvýšení příspěvku na bydlení ani rozhodnutí téhož správního orgánu ze dne 11.6.2015, že žalobkyni byl poskytnut tento příspěvek ve výši 4 463 Kč měsíčně od 18.2.2015 do 30.6.2015, když žalobkyně doložila nájemní smlouvu platnou od 1.12.2014. Příspěvek jí byl přiznán od 18.2.2015, kdy změnila i trvalý pobyt na adresu A. 1861/2, O.-Z. K podané kasační stížnosti žalobkyně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 21.12.2016 č.j. 3Ads 191/2015-66 shora uvedený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění tohoto rozsudku uvedl, že i když krajský soud i žalovaný byli toho názoru, že nájemní vztah žalobkyně k bytu nepochybně zanikl, nezabývali se již dále významem a okolnostmi toho, že byt užívá i po skončení nájmu. Jedná se přitom o skutečnost, která může mít s ohledem na ust. § 24 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře rozhodu