1 Afs 183/2014 — Nejvyšší správní soud

25 A 64/2019- 33 - text  7 25 A 64/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiří Gottwalda a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobce: J.F. zastoupen daňovým poradcem Punktum, spol. s r. o. sídlem Otická 758/19, 746 01 Opava proti žalovanému: Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj sídlem Na Jízdárně 3162/3, 709 00 Ostrava o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem takto: I. Řízení se co do ochrany proti nezákonnému zásahu zastavuje. II. Určuje se, že pokračování v daňové kontrole daně z příjmů fyzických osob za rok 2013 u žalobce po 4. 3. 2019 bylo nezákonným zásahem. III. Ve zbytku se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou ze dne 14. 4. 2019 se žalobce domáhal 1) konstatování, že nastala prekluze zdaňovacích období 2. až 4. čtvrtletí u DPH a daně z příjmů fyzických osob (dále také jen „DPFO“) za zdaňovací období roku 2013 a určení, že pokračování daňových kontrol těchto období a doměřovací řízení na těchto daních je nezákonným zásahem a 2) přikázání žalovanému, aby žalobci do 10 dnů od právní moci rozsudku ukončil daňové kontroly a doměřovací řízení a zákazu provádět jakékoli další úkony u všech zdaňovacích období započatých v roce 2013. 2. Žalobce uvedl, že v rámci provádění daňové kontroly DPFO za zdaňovací období roku 2013 a DPH za zdaňovací období 2. až 4. čtvrtletí roku 2013 zaslal žalovaný žalobci písemně výsledky kontrolních zjištění k vyjádření. Z textu této písemnosti si žalobce vzpomněl, že veškeré doklady předával žalovanému ještě před protokolárním zahájením daňové kontroly a že kontrola již měla být dávno ukončena, tedy že daňové řízení je vedeno nezákonně po prekluzi. Jakkoli žalovaný uvádí jako mantru, že daňovou kontrolu na DPFO zahájil protokolem ze dne 27. 5. 2016 a DPH protokolem ze dne 29. 6. 2016, jedná se v obou případech o dodatečné formální zahájení daňové kontroly. U daňové kontroly DPH z protokolu o zahájení kontroly vyplývá, že tuto zahájil „v návaznosti na zjištění z kontrolovaných zdaňovacích období roku 2012 a 2013 za DPFO“. Tedy, již před tímto formálním zahájením měl dostatek informací k výzvě podle § 145 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“). 3. Ve vztahu k DPFO si žalovaný nejprve telefonicky a emailem ze dne 4. 3. 2016 vyžádal potřebné doklady. Nešlo zde o nějakou náhodu, ale o pokračování daňové kontroly za zdaňovací období roku 2012. Pro počátek běhu prekluzivní lhůty je rozhodující skutečný obsah právního jednání ve smyslu § 8 odst. 3 daňového řádu. Není podstatné, kdy byly kontroly zahájeny formálně, ale kdy se doklady skutečně dostaly do dispozice žalovaného a kdy se tedy s nimi mohl seznámit. Pokud žalovaný začal fakticky kontrolovat žalobce dne 4. 3. 2016, je tento den ve smyslu § 148 odst. 3 daňového řádu skutečným dnem zahájení daňové kontroly, která měla skončit pravomocným vyměřením daně nejpozději dne 4. 3. 2019, což se nestalo. 4. Nadto podle žalobce úkon zahájení daňové kontroly nemá účinky podle § 148 odst. 3 daňového řádu, protože byl proveden nezákonným způsobem, navíc není jisté, zda byl proveden k tomu oprávněnou osobou. Pokud žalovaný formálně zahajoval daňové kontroly dne 27. 5. 2016 a 29. 6. 2016, měl stejné množství informací a indicií jako má nyní a měl postupovat podle § 145 odst. 2 daňového řádu; žalobce odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 1 Afs 183/2014-55. Jestliže žalovaný nevyzval žalobce postupem podle § 145 odst. 2 daňového řádu, je celá daňová kontrola a následný postup správce daně nezákonný. Podle žalobce tak nastala prekluze u DPH u posledního zdaňovacího období dne 26. 1. 2017 a u DPFO dne 2. 4. 2017. 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Předně konstatoval, že dne 30. 4. 2019 došlo k ukončení předmětných daňových kontrol a dne 7. 5. 2019 k vydání dodatečných platebních výměrů. Žalovaný nesouhlasí s argumentací žalobce, že k zahájení daňových kontrol nedošlo u daně z příjmů až dne 27. 5. 2016 a DPH dne 29. 6. 2016. Podle § 87 odst. 1 daňového řádu je daňová kontrola zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Správce daně tedy musí dát daňovému subjektu najevo, že zahajuje provádění daňové kontroly a jaký je její rozsah a předmět, přičemž toto splní pořízením protokolu o zahájení daňové kontroly. Požadavek na sepsání protokolu není pouhou formalitou, od které by bylo možno odhlédnout, protože ze zahájení daňové kontroly plynou pro správce daně i daňový subjekt práva a povinnosti ve smyslu § 86 daňového řádu. Žalovaný se neztotožňuje ani s tím, že v době sepsání protokolů o zahájení daňových kontrol měl k dispozici zjištění, z nichž bylo možno důvodně předpokládat doměření daní a že měl vydat výzvy dle § 145 odst. 2 daňového řádu. Předpoklad důvodného doměření daně nelze ztotožňovat s pochybnostmi o správnosti poslední stanovené daně. Nezákonnost zahájení daňové kontroly sama o sobě nevylučuje nastoupení účinku § 148 odst. 3 daňového řádu. Zjištění z obsahu správních spisů 6. Ze správních spisů soud zjistil, že dne 4. 3. 2016 kontaktoval správce daně nejprve telefonicky žalobce s požadavkem, aby k osobní schůzce dohodnuté na pondělí 7. 3. 2016 doložil faktury vydané a dodací listy za první kvartál roku 2013. Téhož dne vyzval správce daně žalobce emailem k zaslání peněžního deníku v elektronické podobě za rok 2013 a dále faktury vydané spolu s dodacími listy za první kvartál roku 2013. Požadované dokumenty byly v elektronické podobě správci daně téhož dne zaslány. Dne 7. 3. 2016 proběhlo u správce daně ústní jednání ve věci probíhající daňové kontroly DPFO za rok 2012, u kterého žalobce předložil faktury vydané a dodací listy za první kvartál roku 2013. Dne 27. 5. 2016 byl sepsán protokol o zahájení daňové kontroly DPFO u žalobce za zdaňovací období roku 2013. Dne 29. 6. 206 v rámci ústního jednání ve věci probíhající daňové kontroly DPFO u žalobce za zdaňovací období roku 2012 a 2013 zahájil správce daně u žalobce daňovou kontrolu DPH za 2. – 4. kvartál roku 2013. Dne 30. 4. 2019 byly ukončeny daňové kontroly DPFO u žalobce za zdaňovací období roku 2013 a DPH u žalobce za zdaňovací období 2. - 4. čtvrtletí roku 2013. Dne 6. 5. 2019 byly vydány platební výměry, a to jednak na DPFO za zdaňovací období roku 2013, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 0 Kč, doměřen daňový bonus ve výši – 11 970 Kč a stanoveno penále ve výši 2 394 Kč a jednak na DPH za zdaňovací období 2. - 4. čtvrtletí roku 2013, kterým byly žalobce doměřeny daně za jednotlivá čtvrtletí roku 2013 (256 Kč, 758 Kč, resp. 225 Kč). Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti žaloby, neboť dle § 84 odst. 1 s. ř. s. musí být žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. 8. Jak vyložil Ústavní soud v nálezu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18 „V řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, je důležité rozlišovat různé typy zásahů a zohledňovat specifika tzv. trvajících zásahů. K posouzení povahy zásahu nestačí pouze tvrzení žalobce. Správní soud musí při hodnocení povahy zásahu vycházet z objektivních skutečností a musí na jejich základě vyhodnotit, jakou povahu zásah má.“ V citovaného nálezu Ústavní soud uzavřel, že „v případě těchto (trvajících – pozn. krajského soudu) zásahů obecně musí s ohledem na zásadu bezrozpornosti právního řádu platit pravidlo, podle kterého časové právní následky včetně dopadu na počátek běhu lhůty k podání zásahové žaloby má až ukončení takového zásahu. V případě stále neukončeného trvajícího zásahu pak ústavně-konformní výklad pojmu „došlo“, se kterým pracuje § 84 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, odpovídá pojmu „dochází“. Obdobný princip musí platit i pro běh subjektivní lhůty podle § 84 odst. 1 věta první s. ř. s., protože o neukončeném trvajícím zásahu se dotčený jednotlivec znovu a znovu „dozvídá“. V souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva lhůta k podání žaloby proti neukončenému trvajícímu zásahu ve skutečnosti začíná každý den znovu.“ 9. Krajský soud má za to, že v projednávaném případě se v době podání žaloby zcela jednoznačně jednalo o zásah trvající, který byl ukončen, jak vyplývá ze spisového materiálu ukončením daňových kontrol dne 30. 4. 2019. Žalobce žalobu podal