6 As 303/2016 — Nejvyšší správní soud

65 A 77/2019- 36 - text  11 65 A 77/2019 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Volkové a Mgr. Barbory Berkové ve věci žalobce: R. Č. t. č. V. M., P. O. B. 1, X M. zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Pospíšilem sídlem Okružní 10, 789 85 Mohelnice proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Mírov sídlem P. O. Box 1, 789 53 Mírov o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2019, č. j. VS-4743/ČJ-2019-803632-KT, ve věci uložení kázeňského trestu odsouzenému, takto: I. Rozhodnutí Vězeňské služby České republiky, Věznice Mírov, ze dne 9. 8. 2019, č. j. VS4743/ČJ-2019-803632-KT, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Pavla Pospíšila, advokáta se sídlem Okružní 10, 789 85 Mohelnice. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci dne 9. 10. 2019 se žalobce domáhal, aby krajský soud zrušil rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2019, č. j. VS4743/ČJ-2019-803632-KT (dále jen „rozhodnutí ze dne 2. 8. 2019“), kterým byl žalobci podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o výkonu trestu“), uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddílu na 7 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Žalobce v žalobě dále navrhoval, aby krajský soud zrušil i rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná nevyhověla stížnosti žalobce proti rozhodnutí ze dne 2. 8. 2019. B) Žaloba 2. Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Uvedl, že napadené rozhodnutí (pozn. soudu: žalobce v žalobě vytvořil legislativní zkratku „napadené rozhodnutí“ pro rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2019, v textu žaloby však hovoří o napadeném rozhodnutí i v případě rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2019, jak tomu je u této žalobní námitky) má sice 5 stran, avšak první strana obsahuje pouze výrokovou část, strany 2-5 citace provedených důkazů, citace výpovědí jednotlivých svědku a obžalovaných. Pouze na čtvrté straně ve třetím odstavci je uvedeno, že „spáchání kázeňského přestupku odsouzeného a jeho zavinění, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, bylo zcela a bezpochyby prokázáno na základě zhodnocení všech uvedených dostupných důkazních prostředků a náležitě objasněných okolností kázeňského přestupku, s přihlédnutím k závažnosti ohrožení zájmu chráněného zákonem". Ani tuto část ovšem nelze nazvat odůvodněním. Závěry správního orgánu musí vyplynout z racionálního myšlenkového procesu, který odpovídá požadavkům formální logiky a v jehož rámci bude důkladně posouzen každý z provedených důkazů jednotlivě a zároveň ve vzájemné souvislosti. Tato úvaha musí být v konečném rozhodnutí přezkoumatelným způsobem vyjádřena. V napadeném rozhodnutí však hodnocení důkazů chybí, žalovaná neshrnula proces hodnocení důkazů, napadené rozhodnutí neobsahuje důvody výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se žalovaná řídila při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se vypořádala s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Napadené rozhodnutí tyto náležitosti nesplňuje, je proto nepřezkoumatelné. 3. Žalobce v žalobě dále namítal, že rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2019 a 9. 8. 2019 jsou nezákonná, neboť: - žalovaná postupovala v rozporu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Podle žalobce řízení, které vedlo k vydání napadeného rozhodnutí, vykazovalo zásadní právní vady. V rámci správního procesu, kterým je dle jeho názoru i řízení o uložení kázeňského trestu, by měl správní orgán v souladu se zásadou vyšetřovací správně a úplně zjistit skutkový stav věci. V posuzované věci žalovaná vyslechla řadu svědků, nicméně tím, že žalobce nemohl být u těchto výslechů přítomen a klást vyslýchaným svědkům otázky, porušila žalovaná základní zásady správního řízení a práva obviněného (podezřelého), konkrétně právo na obhajobu, princip presumpce neviny, princip ne bis in idem, právo na konání ústního jednání, zákaz nutit obviněného k doznání, právo obviněného na poučení, právo obviněného klást otázky dalším účastníkům řízení, osobám zúčastněným na řízení, svědkům a znalcům, zásadu in dubio pro reo. Žalovaná nerespektováním uvedených zásad omezila právo žalobce na bezprostřednost dokazování. Dle žalobce byly správní orgány i v řízení o uložení kázeňského trestu povinny postupovat ústavně konformním způsobem, tedy měly umožnit účastníkům řízení, aby byla věc projednávána v jejich přítomnosti, aby mohli klást svědkům otázky a aby se mohli vyjádřit ke všem prováděným důkazům; - žalovaná se snaží manipulovat s prvotním vznikem celé události, jelikož tvrdí, že u žalobce proběhla namátková kontrola. Tak tomu není, protože pprap. J. dostal pokyn předvést ke kontrole pouze žalobce, jednalo se proto o kontrolu účelovou; C) Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 7. 2. 2020 podrobně popsala skutkový stav věci a doplnila, že vychovatelé dne 13. 12. 2018 při prohlídce osobních věcí u žalobce na základě jeho nesrozumitelné artikulace pojali podezření, že může být pod vlivem návykové látky. Po ukončení kontrolní činnosti bylo toto podezření předáno zástupci vedoucího výkonu trestu, který u žalobce nařídil cílený monitoring na přítomnost návykových látek. Následné testování proběhlo ve Zdravotním oddělení Věznice Mírov, orientační test byl reagenční na látku Tramal. Následně byl vzorek zaslán do laboratoře společnosti A., kde byla přítomnost látky Tramal v moči žalobce potvrzena. 5. Žalovaná měla za to, že uložený kázeňský trest byl v souladu se stanovenými pedagogickými zásadami pro kázeňské řízení a byl opodstatněný. D) Skutečnosti vyplývající ze správního spisu 6. Ze správního spisu krajský soud zjistil tyto pro rozhodnutí podstatné skutečnosti: 7. U žalobce bylo dne 13. 12. 2018 provedeno toxikologické vyšetření moči. Podle protokolu o provedení orientačního vyšetření moči z téhož dne vyplývá, že u žalobce byl shledán pozitivní nález testované substance tramadol (Tramal). Toto zjištění potvrzuje nález Laboratoře A. a. s., Klinické laboratoře, ze dne 18. 12. 2018, podle kterého byla ve vzorku moči potvrzena přítomnost tramadolu a jeho metabolitů. V protokolu o podání vysvětlení ze dne 3. 1. 2019 žalobce odmítl, že by tramadol užil a sdělil svou skutkovou verzi případu. 8. Dne 11. 1. 2019 bylo žalobci oznámeno zahájení kázeňského řízení o uložení kázeňského trestu z důvodu podezření z porušení § 28 odst. 3 písm. b) zákona o výkonu trestu, kterého se měl žalobce dopustit tím, že dne 13. 12. 2018 u něj byl proveden s pozitivním výsledkem monitoring na přítomnost návykových látek. 9. Součástí spisu jsou úřední záznamy pro podání vysvětlení, jejich obsahem je vždy popis věci, které se výslech týká, identifikace svědka, jeho poučení ve smyslu § 10 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, datum, podpis svědka a jeho výpověď. Tímto způsobem byli vyslechnuti pprap. M. J. (výslech ze dne 14. 1. 2019), I. P. (15. 1. 2019), J. K. (22. 1. 2019), J. W. (22. 1. 2019), T. T. (22. 1. 2019). 10. Součástí správního spisu je „Vyjádření odsouzeného před rozhodnutím o uložení kázeňského trestu ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich dle § 47 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb.“ ze dne 1. 2. 2019, na jehož základě žalovaná vyslechla další svědky, přičemž o výslechu svědků sepsala úřední záznamy o podání vysvětlení. Těmito svědky byl P. P. (výslech ze dne 19. 2. 2019), T. T. (19. 2. 2019), J. Š. (21. 2. 2019), L. M. (21. 2. 2019), J. P. (6. 3. 2019), A. G. (6. 3. 2019), I. K. (6. 3. 2019), M. P. (7. 3. 2019), V. Č., (9. 4. 2019) D. C. (9. 4. 2019), O. F. (24. 4. 2019), R. H. (24. 4. 2019), T. F. (30. 4. 2019), P. D. (30. 4. 2019) a L. L. (30. 4. 2019). 11. Rozhodnutím ze dne 11. 6. 2019, č. j. VS-4743/ČJ-2019-803632-KT, žalovaná uložila žalobci kázeňský trest umístění do uzavřeného oddílu na 7 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 11. 6. 2019 stížnost, které žalovaná dne 18. 6. 2019 vyhověla a zrušila kázeňský trest, uložený žalobci rozhodnutím ze dne 11. 6. 2019 a současně vrátila věc k novému kázeňskému řízení zaměstnanci Vězeňské služby, speciálnímu pedagogovi K. V. s tím, že žalobci nebylo umožněno vyjádřit se před rozhodnutím o uložení kázeňského trestu ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům podle § 47 odst. 1 zákona o výkonu trestu. 12. Z úředního záznamu ze dne 26. 6. 2019 se podává, že byl žalobce seznámen se spisem ke kázeňskému řízení č. j. VS-4743/ČJ-2019-803632-KT. Téhož dne, tedy 26. 6. 2019, žalobce podal rozsáhlé