§ 47 zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů – Ukládání kázeňských trestů
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů · 169/1999 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 47 zákona 169/1999 stanovuje podmínky pro ukládání kázeňských trestů odsouzeným, přičemž klade důraz na objasnění viny, právo odsouzeného na vyjádření a přiměřenost uloženého trestu. Před uložením kázeňského trestu musí být důkladně prošetřeny všechny okolnosti kázeňského přestupku a vina odsouzeného musí být prokázána. (§ 47 zákona č. 169/1999 Sb., zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ukládání kázeňských trestů
- Týká se: odsouzený
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku.“
- Judikatura: na § 47 odkazuje 12 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 169/1999 Sb.
(1) Kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.
(2) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na dosažení účelu trestu. Za kázeňský přestupek lze uložit jen jeden kázeňský trest. Trest propadnutí věci lze uložit i vedle jiného kázeňského trestu.
(3) Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Před uložením kázeňského trestu musí být důkladně prošetřeny všechny okolnosti kázeňského přestupku a vina odsouzeného musí být prokázána.
- Odsouzený má právo se k obvinění vyjádřit, předkládat důkazy a navrhovat další důkazy na svou obhajobu.
- Uložený kázeňský trest musí odpovídat závažnosti spáchaného přestupku a má sloužit k dosažení účelu trestu.
- Za jeden kázeňský přestupek lze uložit pouze jeden kázeňský trest, s výjimkou trestu propadnutí věci, který může být uložen i vedle jiného trestu.
Na co si dát pozor
- Kázeňský trest nelze uložit, pokud od spáchání přestupku uplynul více než jeden rok.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 47
Jak soudy aplikují § 47
Podle § 47 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů „kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku“.
… vždy ale se zachováním alespoň popisu skutku, uvedením právních důvodů rozhodnutí, které zahrnuje i reakci na námitky odsouzeného (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2022, č. j. 3 As 307/2020-44, bod 15, nebo ze dne 29. 6. 2022, č. j. 10 As 137/2022-33, bod 8). [17] Správní orgány byly povinny dle § 47 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb. zjistit úplný skutkový stav věci, jelikož „kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného.
Podle ust. § 47 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb. lze kázeňský trest uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného.
Související
§ 64 Zásady ukládání kázeňských trestů (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 29 Ukládání kázeňských trestů (Zákon o služebním poměru příslušníků Sbo)§ 64 Zásady ukládání kázeňských trestů (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 109)§ 54 Ukládání kázeňských trestů (Zákon o vojácích z povolání)§ 26 Kázeňské odměny (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)