2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

72 A 34/2018- 47 - text  13 72 A 34/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce: D. P. bytem N. 204, X J. zastoupený advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem sídlem Starobranská 327/4, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2018, č. j. X, ve věci přestupku, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2018, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Jeseník - odboru životního prostředí (dále jen „městský úřad“) ze dne 28. 6. 2018, č. j. X. Tímto rozhodnutím městský úřad uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 63 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o myslivosti“). 2. Přestupek měl žalobce spáchat tak, že „se v měsících září až listopad 2017 dopustil porušení závazného pravidla lovu podle § 49 odst. 1 zákona o myslivosti tím, že v honitbě B. V. – l. zajišťoval lov spárkaté zvěře, ačkoliv neměl k dispozici potřebný počet nezbytných nesnímatelných plomb a celkem nejméně 67 ulovených kusů spárkaté zvěře nemohlo být ihned po ulovení opatřeno nesnímatelnou plombou“. 3. Za přestupek městský úřad uložil žalobci pokutu ve výši 20 000 Kč a zákaz činnosti na dobu jednoho roku s povinností odevzdat do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí lovecký lístek. 4. Žalobce v žalobě namítal, že plomby si předával s navrženými svědky Ing. M. Ř. a M. K. Výslechy těchto svědků byly nutné k objasnění skutkových okolností případu, zejména kým a podle jakých kritérií byl určen počet předávaných plomb. Podle § 27 vyhlášky č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „vyhláška č. 244/2002 Sb.“), počet vydávaných plomb a lístků o původu zvěře má být v relaci k počtu kusů spárkaté zvěře stanovenému k odlovu odsouhlaseným plánem mysliveckého hospodaření v honitbě. Navržený svědek Ing. M. Ř. by se měl vyjádřit k tomu, zda si byl vědom toho, že počet vydávaných plomb je nedostatečný a jak tento problém řešil s mysliveckým hospodářem panem K., který s ním o této agendě vždy jednal. 5. Není jasné, zda evidence plomb byla orgánem státní správy myslivosti správně a spolehlivě vedena. Na základě měsíčního hlášení za září 2017 o počtech odlovené spárkaté zvěře státní orgán správy myslivosti věděl, že dosud vydané plomby nepostačují na označení již ulovené zvěře a zvěře, která podle plánu mysliveckého hospodaření měla být ulovena v navazujícím období. S tím související nedostatky by byly zapříčiněny i nesprávným úředním postupem tohoto správního orgánu, který nevydal uživateli honitby potřebný počet plomb. 6. Napadené rozhodnutí vychází z nesprávného skutkového zjištění, že žalobce v měsících září až listopad 2017 zajišťoval lov spárkaté zvěře, ačkoliv neměl k dispozici potřebný počet nezbytných nesnímatelných plomb, takže celkem nejméně 67 ulovených ks spárkaté zvěře nemohlo být ihned po ulovení opatřeno nesnímatelnou plombou. 7. Ani krajský úřad ani městský úřad nevedly žádné důkazní řízení k otázce, u kolika kusů spárkaté zvěře odlovené v roce 2017 skutečně tento lov zajišťoval žalobce a ve kterých případech nikoliv. K objasnění této otázky by musely být prokázány okolnosti ulovení všech kusů spárkaté zvěře v roce 2017, zejména pak to, kdo a za jakých okolností příslušný kus spárkaté zvěře ulovil a zda a jakým způsobem použil či nepoužil u odlovených kusů zvěře nesnímatelnou plombu. Je pouze domněnkou správních orgánů, že může tuto činnost ve všech případech zajišťovat žalobce. V tomto směru je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 8. Žalovaný uvedl, že žalobce jako uživatel honitby prokazatelně ulovil jelena dne 10. 10. 2017 a muflona dne 6. 12. 2017 a podle úřední evidence neměl žádnou plombu k dispozici. Žádné takové zjištění však městský úřad ve svém rozhodnutí neuvedl. Tyto skutkové okolnosti jsou zmíněny až ve stanovisku městského úřadu ze dne 18. 7. 2018 a navíc jen v obecné podobě („na seznamech trofejí, které dodal žalobce, se sám žalobce uvedl jako lovec zvěře v době, kdy nemohl mít plomby k dispozici“). 9. Podle žalobce toto skutkové zjištění učinil žalovaný v rozporu s procesními předpisy a neměl právo odůvodnění svého rozhodnutí jakkoliv doplňovat o podstatné skutečnosti. 10. Žalobce ostatně nebyl nikdy obviněn z toho, že by v uvedených dnech jako lovec, který ulovil spárkatou zvěř, neoznačil ulovený kus zvěře předepsanou plombou. Žalobce tvrdí, že ve všech případech, kdy on osobně ulovil spárkatou zvěř, tuto zvěř řádně označil nesnímatelnou plombou. 11. Tyto úvahy žalovaného jsou nepodložené a nesprávné. Žalovaný patrně spekulativně vyšel z úvahy, že plomby, které měl žalobce v roce 2017 k dispozici, byly použity na označení ulovené zvěře v časovém pořadí a v dalším období ulovená zvěř nebyla takto označována. Provedeným dokazováním však nic takového nebylo zjištěno a i kdyby byla správná zjištění žalovaného, že počet kusů spárkaté zvěře ulovené v honitbě, jejímž uživatelem je žalobce, byl v roce 2017 větší než počet plomb, které měl žalobce k dispozici, nic to nedokazuje o tom, které kusy zvěře označeny byly a které nikoliv. 12. Žalovaný přehlédl, že práva a povinnosti mysliveckého hospodáře při myslivecké činnosti v honitbě jsou prakticky shodné s právy a povinnostmi uživatelů honitby, což je zřejmé z § 35, zejména z jeho odst. 4, zákona o myslivosti. 13. Žalovaný při právním posouzení věci zdůraznil, že žalobce jako uživatel honitby odpovídá za myslivecké hospodaření v honitbě. Z této obecné zásady však nelze vyvozovat přestupkovou odpovědnost žalobce. Pachatelem přestupku může být jen ta osoba, která má konkrétní právní povinnost a tu poruší. Zákon o myslivosti vymezuje v § 63 odst. 2 jako pachatele tohoto přestupku fyzickou osobu, která jako držitel loveckého lístku poruší některé pravidlo lovu podle § 49 odst. 1 zákona o myslivosti. Již z gramatického znění jasně vyplývá, že se jedná o odpovědnost fyzické osoby jako držitele loveckého lístku, nikoliv o odpovědnost fyzické osoby jako uživatele honitby. Navíc uživatelem honitby může být osoba fyzická i právnická. Pokud by stejný skutkový stav v daném případě byl posuzován ve vztahu k uživateli honitby, kterým by byla právnická osoba, nebylo by možné odpovědnost za přestupek vyvodit, což je z hlediska logického výkladu tohoto ustanovení zcela nepřijatelné. 14. Ani z § 49 odst. 1 zákona o myslivosti, ke kterému se předmětná skutková podstata podle § 63 odst. 2 téhož zákona vztahuje, nevyplývá, že by pravidlo lovu podle § 49 odst. 1 zákona o myslivosti bylo uloženo uživateli honitby. Gramatickým, logickým i systematickým výkladem § 63 odst. 2 zákona o myslivosti lze dovodit, že povinnost označovat nesnímatelnou plombou spárkatou zvěř se týká osoby, která příslušný kus ulovila (lovce), nebo nálezce zužitkovatelné zvěře. Nejedná se tedy o právní povinnost zákonem uloženou výslovně uživateli honitby. Žalobce tak nemohl přestupek podle § 63 odst. 2 zákona o myslivosti spáchat. 15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že žalobce je uživatelem honitby (B. V. – l.) a držitelem loveckého lístku, což předpokládá znalost obecně závazných právních předpisů, zejména na úseku myslivosti. Měl si proto být vědom dále uvedených podmínek lovu spárkaté zvěře: každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení, nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání ap. Orgán státní správy myslivosti protokolárně předá uživateli honitby na jeho písemnou výzvu požadovaný počet plomb. Pokud dojde ke spotřebě všech vydaných plomb, orgán státní správy myslivosti vydá po provedené kontrole uživateli honitby další plomby, a to opět protokolárně na písemnou výzvu. Orgány státní správy myslivosti vedou evidenci přijatých, vydaných a vrácených plomb. Uživatel honitby (zde žalobce) před započetím lovu vydá každému lovci proti podpisu počet plomb a lístky o původu zvěře, odpovídající povolence k lovu a vede o tom evidenci. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti (zde městský úřad). Vše je obsaženo v § 49 zákona o myslivosti a § 27 až § 29 vyhlášky č. 244/2002 Sb. 16. Návrh na to, aby úřední osoba oprávněná k vedení evidence plomb, a současně k vedení přestupkového řízení za porušení zákona, vystupovala v tomto řízení jako svědek, není opodstat