5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

19 A 9/2020- 81 - text [Zadejte text.] [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: R. L. zastoupena obecným zmocněncem S. Č., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 702 00 Ostrava, 28. října 117 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2020 č. j. MSK 6245/2020, o přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Nový Jičín ze dne 29. 11. 2019 č. j. OPA/82957/2019/Jal, o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. 2. Žalobkyně namítala, že správní orgán nesprávně zhodnotil skutkový stav věci, na jeho podkladě dospěl zároveň k nesprávným právním závěrům. Provedeným dokazováním nebyla její vina prokázána s takovou mírou pravděpodobnosti, aby odůvodňovala výrok o vině. Žalovaný jednoznačně postupoval v rozporu se zásadou in dubio pro reo. Důkazem pro vyhodnocení nehodového děje a o spáchání přestupku byl zejména kamerový záznam zajištěný Policií ČR z budovy č. p. 63 na ulici K Nemocnici v Novém Jičíně získaný dne 24. 4. 2019. Žalobkyně namítala, že ani tímto kamerovým záznamem nebylo jednoznačně prokázáno, že dopravní nehodu zavinila výhradně ona. Vyslovila názor, že z tohoto kamerového záznamu nelze jednoznačně zjistit a bez jakýchkoliv pochybností prokázat a potvrdit, zda obě účastnice dopravní nehody učinily všechny potřebné úkony k tomu, aby před započetím couvání a v jeho průběhu neohrozily jedna druhou. Současně poukázala na výpověď svědkyně Mgr. M. G., která vypověděla: „K zavinění dopravní nehody uvádím, že jsem ji měla zavinit i já. Byla jsem trochu unavená, asi jsem nebyla dostatečně pozorná při couvání. Mohla jsem více sledovat provoz vozidel. Mohla jsem dané situace věnovat více pozornosti“. Dle žalobkyně závěr přijatý prvostupňovým správním orgánem, že řidička Mgr. G. věděla, že tmavé vozidlo, které předtím spatřila přijíždět, bude couvat, nicméně nepředpokládala, že bude couvat do parkovacího místo proti jejímu parkovacímu místu, ale o jedno parkovací místo vedle, kde by se v pohodě vešla, je v rozporu s její svědeckou výpovědí u ústního jednání dne 6. 8. 2019. Svědkyně naopak vypověděla, že „nepamatuji se, jak stálo toto tmavé vozidlo, předpokládala jsem, že toto vozidlo bude couvat, ale ne do parkovacího místa proti mému parkovacímu místu, ale do parkovacího místa vedle, kde by se v pohodě vešlo, i kdybych já couvala ze svého parkovacího místa“. Žalobkyně rovněž namítala, že rozhodnutí správních orgánů postrádají úvahy, jakými se tyto správní orgány řídily při hodnocení důkazů, rovněž tak i to, proč tu kterou výpověď považovaly za věrohodnou a kterou nikoliv, zejména pak rozpornou výpověď Mgr. G. v porovnání s kamerovým záznamem. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal především na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že zásadním důkazem v dané věci je obrazový záznam z kamery snímající dané parkoviště, jehož podrobný rozbor a hodnocení se nachází na str. 5 a 6 prvostupňového rozhodnutí. Podstatné pro posouzení přestupku žalobkyně je podle žalovaného to, že žalobkyně zahájila manévr couvání v době, kdy již řidička G. obdobný manévr couvání prováděla, neboť jej započala dříve, a dále to, že ke střetu vozidel došlo v okamžiku, kdy vozidlo řidičky G. již stálo a nebylo v pohybu, zatímco vozidlo žalobkyně v pohybu bylo a nacouvalo do vozidla řidičky G. Z toho je zřejmé, že žalobkyně před zahájením couvání a v jeho průběhu dostatečně nevěnovala pozornost ostatním účastníkům provozu, které tím ohrozila. Naopak řidička G. zahájila manévr couvání i v něm pokračovala i jej ukončila v době, kdy jí v tom nic nebránilo. Protokol o dopravní nehodě byl sepsán a místo ohledáno policií až po několika hodinách od dopravní nehody. Fotodokumentace nicméně zachycuje poškození obou vozidel, které zcela odpovídá pohybu vozidel zachycenému kamerou. Pokud jde o tvrzení obou účastnic dopravní nehody, jde nutně o tvrzení subjektivní (což neznamená apriori nepravdivé), a to jednak vzhledem k povaze věci, neboť reálné vjemy člověk vnímá skrze své smysly a paměť, které nejsou dokonalé, a jednak vzhledem k tomu, že každá z účastnic nehody má přirozený zájem na tom, aby nebyla uznána vinnou z přestupku. Proto v tomto případě správní orgány přihlížely k těmto tvrzením jako k důkazům podpůrným, přičemž je pečlivě porovnávaly právě s obrazovým záznamem a dalšími objektivními důkazy. Žalovaný současně poznamenal, že doznání nezbavuje správní orgán povinnosti zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Proto ani výpověď řidičky G. při ústním jednání dne 4. 9. 2019 sama o sobě neprokazuje, že tato řidička se dopustila přestupku, který měl za následek danou dopravní nehodu. Navíc tato výpověď je zcela obecná a nijak z ní nevyplývá, jakou konkrétní právní povinnost měla řidička G. porušit. Ani v případě, že by se obě řidičky na místě dohodly, že příčinou střetu vozidel bylo protiprávní jednání obou, není tím ještě prokázáno, že tomu tak skutečně bylo. Dle žalovaného správní orgány provedené důkazy vyhodnotily zcela v souladu se zásadami logiky a vyvodily z nich správné právní závěry, které přesvědčivě odůvodnily. 4. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci. 5. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), a to v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.). Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. K žalobním námitkám uplatněným žalobkyní až po podání žaloby, tedy u jednání před Krajským soudem v Ostravě dne 9. 2. 2021 a v písemných podáních předložených u tohoto jednání (viz č. l. 43 – 72), nad rámec těch, které byly uplatněny v žalobě, soud nepřihlédl, neboť byly uplatněny žalobkyní až po lhůtě pro podání žaloby dané § 72 odst. 1 s.ř.s. 7. Krajský soud ze správních spisů zjistil následující pro věc významné skutečnosti. Rozhodnutím Městského úřadu Nový Jičín ze dne 29. 11. 2019 č. j. OPA/82957/2019/Jal byla žalobkyně uznána vinnou tím, že dne 17. 4. 2019 ve 14:40 hodin v Novém Jičíně na ulici K Nemocnici na parkovišti před budovou č. p. 63 jako řidička osobního motorového vozidla zn. Ford S – MAX, RZ X přijela do prostoru parkoviště v době, kdy zde z parkovacího místa vlevo započalo couvat na výjezd z parkoviště osobní motorové vozidlo zn. VW Touran, RZ X řízené M. G., kdy žalobkyně přední částí vozidla najela do levé části parkoviště, zastavila a následně začala couvat do parkovacího místa vpravo, kdy se však řádně nepřesvědčila, že tak může bezpečně učinit, přehlédla couvající a následně na výjezdu z parkoviště stojící vozidlo řidičky G. a levými předními dveřmi vozidla zn. Ford narazila do pravé zadní části vozidla zn. VW řidičky G., následkem čehož došlo k poškození obou vozidel. Tímto jednáním žalobkyně porušila § 24 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu) a spáchala z nedbalosti přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Za spáchání přestupku byla žalobkyni uložena pokuta podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu ve výši 1 500 Kč. Současně bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení. Správní orgán vycházel ze spisové dokumentace Policie České republiky, a to z protokolu o nehodě v silničním provozu, plánku místa dopravní nehody, z fotodokumentace z místa dopravní nehody, zachycující rovněž poškození obou vozidel. Z nich se podává, že dne 17. 4. 2019 v čase 19:13 hodin do 20:13 hodin provedli policisté Dopravního inspektorátu Nový Jičín ohledání místa předmětné dopravní nehody v Novém Jičíně na ulici K Nemocnici na parkovišti pro zákazníky před budovou č. 63. Povrch parkoviště je ze zámkové dlažby, jednotlivá parkovací místa jsou oddělena zámkovou dlažbou červené barvy, parkovací místo má délku 4 m a šířku 2,3 m. Mezi parkovacími místy se nachází příjezdová komunikace o šířce 8,8 m. Samotné zaměření postavení vozidel bylo provedeno dodatečně, bylo na místě zjištěno policisty a zaznamenáno v ohledání místa dopravní nehody a v plánku, přičemž neodpovídá přesnému postavení obou vozidel po dopravní nehodě, k níž došlo 17. 4. 2019 ve 14:40 hodin. Fotodokumentace je rovněž na CD nosiči a zachycuje i poškození obou vozidel, např. i detail poškozených dveří, konkrétně proláklinu a táhlý šrám, otisk stříbrného laku na vozidle zn. Ford S – MAX. Stěžejním důkazem pro vyhodnocení neh