5 As 62/2008 — Nejvyšší správní soud

22 A 23/2020- 45 - text [Zadejte text.] [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobce: Ing. J. R. zastoupený advokátem Mgr. Romanem Krakovkou sídlem Pivovarská 1504/8, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava – Moravská Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2020 č. j. MSK 100155/2019, ve věci určení právního vztahu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2020, č. j. MSK 100155/2019, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kopřivnice ze dne 26. 3. 2019, č. j. 20554/2019, ve věci určení právního vztahu pozemní komunikace podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen „správní řád“). 2. V podané žalobě žalobce vymezil tyto žalobní body: 1) Místní komunikace se na předmětném pozemku nachází neoprávněně, a proto měl správní orgán rozhodnout, že se na pozemku nenachází. 2) Veřejný seznam (pasport) neobsahuje uvedení konkrétního pozemku žalobce, a proto nemůže být argumentem. Tyto specifické skutečnosti měly být zohledněny v rozhodnutí. Žalobce odkázal na ust. §§ 3064, 980 a 984 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“). 3) Žalobce namítl střet dvou veřejných zájmů, a to zájmu na veřejné prospěšnosti místní komunikace a zájmu na prospěšnosti prameniště a rybníka Trkač. V této souvislosti žalobce poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) sp. zn. 6 As 65/2012. 4) Závěr správních orgánů obou stupňů, že i když pasport místních komunikací neobsahuje výčet pozemků, na nichž se místní komunikace nachází, neznamená to, že na těchto pozemcích místní komunikace není, je nesprávný. Žalobce poukázal na ust. § 9 odst. 2 s zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) a na ust. § 5 odst. 1 a odst. 3 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 104/1997“). 5) Žalobce napadl závěry znaleckého posudku, neboť znalce určil podjatý správní orgán. Žalobce nebyl přítomen u místního šetření ke znaleckému posudku. 6) Z žádného výslechu provedeného v průběhu správního řízení nevyplývají nová skutková zjištění o tom, že obec v minulosti prováděla opravy a úpravy místní komunikace v dobré víře, že se tato místní komunikace č. 1 c nachází na pozemku obce, což nasvědčuje tomu, že byla umístěna nezákonným způsobem. 7) Správní orgány nadbytečně vyhodnocovaly, jakou má místní komunikace funkci, když rozhodné je určení, zda se na pozemku místní komunikace nachází či nenachází. 9) Žalobce rozporuje závěr, že se na pozemku místní komunikace nachází. Jestliže totiž potřebný zápis pro pozemek parc. č. X v pasportu místních komunikací není proveden v dnešní době a nebyl proveden ani v minulosti před rokem 1997, není splněna podmínka podle § 9 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, a proto nelze deklaratorně rozhodnout o tom, že se na předmětném pozemku nachází místní komunikace. 10) Žalobce namítl nehoráznou délku doby trvání správního řízení, které trvá více než 10 let. 3. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že žalobce v zásadě opakuje tytéž námitky, které uplatnil ve správním řízení. Žalovaný proto plně odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a na § 142 odst. 3 správního řádu, podle kterého pro dokazování v řízení o určení právního vztahu platí ust. § 141 odst. 4 správního řádu obdobně. V § 141 odst. 4 správního řádu je mimo jiné uvedeno, že ve sporném řízení může správní orgán též vzít za skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Pokud žalobce nyní uvádí, že znalec Ing. T. M. nezjišťoval skladbu komunikace na předmětném pozemku parc. č. X v k. ú. X, ale někde jinde, žalovaný zdůrazňuje, že zadáním znaleckého posudku bylo zjištění konstrukčních vrstev komunikace na části uvedeného pozemku a není důvod se domnívat, že se znalec od tohoto zadání odchýlil. Sonda byla provedena na okraji vozovky komunikace s živičným povrchem a tento povrch se taktéž nachází na předmětném pozemku. Aktuální tvrzení žalobce považuje žalovaný za účelovou reakci na vyvrácení jeho tvrzení, že sonda byla provedena v místě nepůvodního podloží. I kdyby se však o původní podloží nejednalo, stále jde o samostatnou nemovitou věc v občanskoprávním smyslu tvořenou z podkladových vrstev, u nichž lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba a tato věc tvoří nedílný funkční celek s částí komunikace nacházející se na pozemku parc. č. X v k. ú. X, která je ve vlastnictví Obce Petřvald. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i správní řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen „s. ř. s.“), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). 6. Obsahem správních spisů má krajský soud za prokázané, že žalobce se dne 14. 9. 2009 obrátil na Obecní úřad Petřvald s žádostí o vydání deklaratorního rozhodnutí podle § 142 správního řádu, zda se na pozemku parc. č. X v k. ú. X (dále jen „pozemek parc. č. X“), který je ve vlastnictví žalobce, nachází místní komunikace. V podání ze dne 16. 12. 2009 žalobce doplnil, že nemá žádný doklad o tom, že se na pozemku místní komunikace nachází a podle jeho názoru takový doklad neexistuje, avšak Obec Petřvald část pozemku parc. č. X jako místní komunikaci využívá. Žalobce má však v úmyslu pozemek využívat jako zahradu a správní orgán by měl rozhodnout, že se na pozemku místní komunikace nenachází, pokud o její existenci nejsou žádné doklady. Dne 28. 12. 2009 vydal správní Obecní úřad Petřvald jako věcně a místně příslušný silniční správní úřad (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutí, jímž osvědčil, že na pozemku parc. č. X v k. ú. X se nachází těleso místní komunikace. Toto rozhodnutí bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 5. 2010 zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Další rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno dne 11. 1. 2011 a bylo jím deklarováno, že se na části pozemku parc. č. X v k. ú. X nachází těleso místní komunikace. Také toto rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 4. 2011 a věc byla vrácena k dalšímu projednání. Dne 12. 9. 2011 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, jímž deklaroval, že se na části pozemku parc. č. X v k. ú. X nachází těleso místní komunikace, část pozemku parc. č. X je označena jako parc. č. X a má výměru 93 m². Rozhodnutí bylo na základě odvolání žalobce potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 12. 2012, které však bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 6. 2014, č. j. 22 A 144/2012-31. V dalším řízení poté, co žalovaný následně zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně a nařídil bezodkladně rozhodnout ve věci (příkaz žalovaného ze dne 1. 3. 2017 č. j. MSK 30454/2017), Obec Petřvald objednala zpracování znaleckého posudku k určení charakteru pozemní komunikace a dále správní orgán I. stupně vyslechl svědky M. J., A. B., RSDr. K. Š., Ing. J. J. Přípisem ze dne 14. 7. 2017 správní orgán uvědomil účastníky řízení o možnosti nahlédnout do spisu, seznámit se s podklady pro rozhodnutí a současně jim dal lhůtu k uplatnění námitek. Žalobce vyjádřením ze dne 31. 7. 2017 uplatnil námitku podjatosti správního orgánu I. stupně. Prvostupňový správní orgán rozhodnutím ze dne 11. 8. 2017 vydal rozhodnutí, v němž osvědčil stav, který již existuje a konstatoval, že na části pozemku parc. č. X (označeném parc. č.X) v k. ú. X se nachází komunikace a že část pozemku parc. č. X je označena v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku č. 120-43/2010 zpracovaném Ing. E. G. a odsouhlaseném katastrálním úřadem pod č. 594/2010 ze dne 20. 4. 2010 jako parc. č. X v k. ú. X. Kopie geometrického plánu byla přílohou tohoto rozhodnutí. I toto rozhodnutí bylo zrušeno, tentokrát v autoremeduře správním orgánem I. stupně. Dne 24. 10. 2017 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, jímž deklaroval, že se na části pozemku parc. č. X k. ú. X, označeném v předmětném geometrickém plánu, nachází místní komunikace III. třídy vedená v pasportu místních komunikací pod č. 1c s názvem „Přes obec“. Na základě odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí žalovaným zrušeno rozhodnutím ze dne 31. 1. 2018. V dalším řízení vydal správní orgán I. stupně dne 1. 6. 2018 rozhodnutí, v němž deklaroval, že se na části pozemku parc. č. X (zahrada) v k. ú. X ve vlastnictví žalobce nachází stavba místní komunikace vedené v pasportu místních ko