4 As 55/2007 — Nejvyšší správní soud

25 A 228/2021- 25 - text  3 25 A 228/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobce: J. M. zastoupený Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem, sídlem Paroubkova 228, 344 01 Domažlice proti žalovanému: Krajský soud v Ostravě sídlem Havlíčkovo nábřeží 34, 728 81 Ostrava o žalobě proti nečinnosti při vyřízení žádosti o informace, takto: I. Krajskému soudu v Ostravě se přikazuje do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyřídit žádost o informace žalobce ze dne 19. 9. 2021 v bodech 6, 7. a 8. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobní námitky a stanovisko žalovaného: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 11. 2021 se žalobce domáhal určení, že žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o informace ze dne 19. 9. 2021. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný poskytl žalobci informace jen částečně, formou internetového odkazu na obecné informace o činnosti všech soudů; odkaz však nelze otevřít a navíc by si žalobce musel vyhledat požadované informace sám. Žalobce podal dne 6. 10. 2021 proti částečnému neposkytnutí informace stížnost k Ministerstvu spravedlnosti, které však o stížnosti dosud nijak nerozhodlo, ačkoliv lhůta pro vyřízení uplynula dne 29. 10. 2021, čímž byly bezvýsledně vyčerpány prostředky ochrany proti nečinnosti žalovaného. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobci poskytl veškeré informace a žalobce netvrdí, které poskytnuty nebyly. Žalobce žalovanému předložil devítibodovou žádost, přičemž žalovaný body 1-5 a 9 zodpověděl shodně, jako Krajský soud v Hradci Králové, jehož odpověď žalobce žalovanému poskytl jako vzorovou. K bodům 6 – 8 poskytl žalovaný internetový odkaz v souladu s § 6 zákona č. 106/1999 Sb. (dále jen „informační zákon“). 3. Žalobce v replice namítl, že v poskytnutém internetovém odkazu nejsou přístupná data, která požadoval, a odkaz ani není funkční, což je pravděpodobně proto, že veřejnost nemá do systému CSLAV přístup. 4. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a jim odpovídajících předložených listin krajský soud zjistil, že žalobce podal žalovanému žádost o informace, datovanou dne 19. 9. 2021, na kterou žalovaný odpověděl dne 1. 10. 2021 tak, že není věcně příslušný k projednávání žalob na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení, ke kterým jsou příslušné okresní soudy (body 1-5 žádosti). Ohledně bodů 6 až 8 odkázal na zveřejnění požadovaných informací na internetové stránce https://cslav.justice.cz/InfoData/uvod.html, a k bodu 9 s odkazem na ustanovení § 126 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb. uvedl, že vzniku soudních průtahů předchází plněním dohledové a dozorové agendy. Proti vyřízení žádosti podal žalobce stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona, datovanou 5. 10. 2021, když vyjádření považoval za nedostatečné, neobsahující konkrétní odpovědi na některé otázky, jež byly povinnému subjektu položeny. Stížnost spolu se spisem předložil žalovaný dne 7. 10. 2021 Ministerstvu spravedlnosti ČR. 5. Podle § 6 odst. 1 informačního zákona, pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. Podle odstave druhého, pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. 6. Podle § 16a odst. 1 písm. a) a c) informačního zákona, stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí. Podle odstavce 8, nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. 7. Úprava, obsažená ve shora citovaném ustanovení § 6 odst. 1 informačního zákona, které se žalovaný dovolává, navazuje na povinnost povinných subjektů zveřejňovat informace podle § 5 informačního zákona a umožňuje povinnému subjektu v případě, kdy obdrží žádost o poskytnutí informace, která je již zveřejněna, postupovat zjednodušeným způsobem – místo přímého poskytnutí informace může žadateli sdělit, kde a jak informaci vyhledat a získat. 8. Výkladem citovaného ustanovení se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 5. 2020, č. j. 9 As 296/2019-29. V něm poukázal na to, že jde o nestandardní způsob vyřízení žádosti o informace, jehož využití je při splnění zákonem stanovených podmínek na úvaze povinného subjektu, a zdůraznil, že uvedená možnost je vázána na lhůtu sedmi dnů ode dne přijetí žádosti nebo jejího doplnění. Vycházeje z této úvahy dovodil, že „[l]hůta je dodržena, pokud povinný subjekt před jejím skončením alespoň předá sdělení podle § 6 odst. 1 informačního zákona k doručení (srovnej usnesení rozšířeného senátu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 4 As 55/2007 - 84, č. 1879/2009 Sb. NSS, týkající se lhůty pro „standardní“ vyřízení žádosti, jehož závěry lze aplikovat také na nynější věc). Po uplynutí této lhůty již žádost způsobem podle § 6 odst. 1 informačního zákona vyřídit nelze. Vzhledem k tomu, že se jedná o nestandardní způsob vyřízení žádosti, z jehož využití těží především povinný subjekt, je lhůta v § 6 odst. 1 informačního zákona stanovena jako propadná (…) Pokud tedy povinný subjekt odkáže žadatele na již zveřejněnou informaci po uplynutí lhůty v § 6 odst. 1 informačního zákona, nemá takový úkon účinky vyřízení žádosti o informace.“ (viz body 18, 19 a 20 citovaného rozsudku č. j. 9 As 296/2019-29; zdůraznění podtržením provedl krajský soud). 9. V nyní posuzované věci bylo žalobci na jeho žádost z 19. 9. 2021 žalovaným odpovězeno odkazem na zveřejněnou informaci až 1. 10. 2021, tedy po uplynutí lhůty podle § 6 odst. 1 informačního zákona, a jeho úkon proto nemá účinky vyřízení žádosti o informace. 10. Podle § 14 odst. 5 písm. d), věta před středníkem, informačního zákona, povinný subjekt posoudí žádost a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění. Žalovaný žádost žalobce v bodech 6 až 8 ve lhůtě 15 dnů od jejího přijetí nevyřídil, když jeho úkon nemá účinky vyřízení žádosti o informace, a ani nerozhodl o jejím částečném odmítnutí. Je tak nečinný, a krajský soud proto žalobě podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., (dále jen „s. ř. s.“) vyhověl a žalovanému nařídil informace poskytnout. Argumentací žalobce týkající se neaktivnosti odkazu a nutnosti informace vyhledat se krajský soud již nezabýval pro nadbytečnost. 11. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť ohledně zbývajících bodů žádosti žalobce svůj návrh nijak neodůvodnil. 12. Žalobce byl v řízení převážně procesně neúspěšný, když jeho procesní úspěch zahrnuje tři z devíti bodů žádosti o informace, úspěšný byl tedy pouze v 33% uplatněného nároku. Krajský soud proto v souladu s ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému účastníků řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava, 20. ledna 2022 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje