§ 15 soudní řád správní – Soudci Nejvyššího správního soudu se zařazují rozvrhem…
Zákon soudní řád správní · 150/2002 Sb. · účinné od 1. 7. 2017 · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 15 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, stanoví, že soudci Nejvyššího správního soudu jsou rozdělováni do kolegií podle oblastí jejich činnosti a že o počtu těchto kolegií rozhoduje plénum soudu na návrh jeho předsedy. Soudci Nejvyššího správního soudu nejsou přidělováni k jednotlivým případům náhodně, ale jsou organizováni do specializovaných skupin (kolegií) podle toho, jakým typem správních věcí se zabývají. (§ 15 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, znění účinné od 1. 7. 2017)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 15 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 150/2002 Sb.
(1) Soudci Nejvyššího správního soudu se zařazují rozvrhem práce do kolegií podle hlavních úseků své činnosti.
(2) O počtu kolegií rozhoduje plénum Nejvyššího správního soudu (dále jen „plénum“) na návrh předsedy Nejvyššího správního soudu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudci Nejvyššího správního soudu nejsou přidělováni k jednotlivým případům náhodně, ale jsou organizováni do specializovaných skupin (kolegií) podle toho, jakým typem správních věcí se zabývají.
- Rozdělení do kolegií má za cíl zajistit specializaci soudců a efektivnější fungování soudu v různých oblastech správního práva.
- O tom, kolik takových specializovaných skupin (kolegií) bude existovat, rozhoduje plénum Nejvyššího správního soudu, což je shromáždění všech soudců soudu.
- Návrh na počet kolegií předkládá předseda Nejvyššího správního soudu, což mu dává významnou roli při organizačním uspořádání soudu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 15
Jak soudy aplikují § 15
Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 15 s. ř. s. a současně dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., kdy zákon takový postup umožňuje.
Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 15 s. ř. s. a současně dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., kdy zákon takový postup umožňuje.
Soud ve věci rozhodoval bez jednání v souladu s ust. § 15 s.ř.s., když účastníci řízení k výzvě soudu ve smyslu citovaného ustanovení nevyjádřili nesouhlas s takovým postupem.