72 Ad 17/2021

V posuzovaném případě byl spor o to, jestli postižení žalobkyně amyotrofickou laterální sklerózou odpovídá nebo je srovnatelné s postižením tří a více funkčních celků pohybového ústrojí (trup, pánev, končetina) s případnou odkázaností na vozík pro invalidy.

Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) ze dne 12. 10. 2020, č. j. X. Úřad práce tímto rozhodnutím zamítl žádost žalobkyně o příspěvek na zvláštní pomůcku – stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC a jejich dveří - nezbytný materiál mimo obklady, podlahové krytiny, sanitu apod.

Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“), který shledal jako úplný a přesvědčivý. Podle posudku u žalobkyně nešlo o zdravotní postižení ve smyslu § 9 odst. 1 a 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“) a vadu podle části I bodu 1 přílohy k citovanému zákonu. Žalobkyně trpí progredující kvadruparézou s dominantním postižením dolních končetin z okruhu onemocnění motorického neuronu a jde o stav po úplné náhradě levého kyčelního kloubu atd. Funkční nález nezakládá důvod k přiznání požadované dávky a neodpovídá kritériím stanoveným zákonem č. 329/2011 Sb. Stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a jde o vadu nosného a pohybového ústrojí, ale nejde o postižení podle přílohy zákona č. 329/2011 Sb. Imobilita nevznikla v důsledku těžké poruchy nebo ztráty některé z částí nosného nebo pohybového ústrojí ani v důsledku zdravotního postižení interní povahy, které by způsobilo těžké omezení pohyblivosti. Nejde o funkční ztrátu obou dolních končetin v rámci paréz s nulovou svalovou silou, se ztrátou opěrné funkce končetin, nejsou prokázány ankylózy dvou nosných kloubů, nejsou amputační ztráty ve stehně apod. Výčet postižení, pro které lze dávku přiznat, je taxativní a žalovaný nemůže jiné, nevyjmenované postižení přirovnávat ke stavům, uvedeným v zákoně.

Žalobkyně v žalobě namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, protože se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami. Žalobkyně trpí amyotrofickou laterální sklerózou (dále jen „ALS“), má ochablé svalstvo a je připoutána na invalidní vozík. Většinu dne jen leží, neudrží se ani vsedě, padá na stranu. Žalobkyně se nedokáže přemísťovat, pohybuje se jen na invalidním vozíku, nemá jemnou motoriku a úchopové schopnosti. Žalobkyně se dostane do koupelny jen na křesle. Posudkoví lékaři nevzali v úvahu zprávu neurologa ze dne 15. 12. 2020. Podle žalobkyně je její postižení podřaditelné pod bod 1 odst. 1 písm. g) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., které za těžkou vadu pohybového nebo nosného ústrojí považuje postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí (trup, pánev, končetina) s případnou odkázaností na vozík pro invalidy. Ačkoli zákon neuvádí ve výčtu přímo ALS, podle žalobkyně je postižení touto nemocí srovnatelné s postižením tří funkčních celků pohybového ústrojí.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí poukázal na to, že žaloba má obdobný obsah jako odvolání. Podle posudkové komise lékařské nálezy, a to ani zprávy MUDr. V. ze dnů 19. 8. 2020 a 16. 12. 2020, které žalobkyně přiložila k odvolání, neprokazují kombinaci tří postižení pohybového systému s těžkými funkčními následky pro pohyblivost, například nestabilitu pánevního pletence se středně těžkými až těžkými parézami dolních končetin, deformaci tří a více funkčních celků pohybového ústrojí – hrudníku, páteře, pánve, tj. ztuhnutí, a dále k tomu postižení obou dolních končetin; to znamená postižení tří a více celků pohybového systému se sekundárními středně těžkými či těžkými parézami, svalové atrofie trupového a končetinového svalstva s odkázaností jen na invalidní vozík. Z neurologických nálezů vyplývá omezení aktivní pohyblivosti a omezení svalové síly na končetinách, s dominantním postižením dolních končetin. Žádný z lékařských nálezů nepopisuje postižení páteře, hrudníku, pánve či jiného funkčního celku. Odkázanost na invalidní vozík musí být dlouhodobá a v příčinné souvislosti právě s postižením tří a více funkčních celků pohybového ústrojí. Ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně nebyla doložena těžká vada nosného a pohybového ústrojí. Žalobkyně připouští, že její postižení není uvedeno v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., považuje to za nepodstatné a je přesvědčena, že její postižení je těžkou funkční poruchou pohyblivosti ve smyslu přílohy zákona č. 329/2011 Sb. Postižení, pro které lze požadovanou dávku přiznat, však musí být uvedeno ve výčtu postižení v příloze k citovanému zákonu, jak jednoznačně stanovil zákonodárce.

Žalobkyně v replice ze dne 20. 5. 2021 namítla, že žalovaný nebere v potaz onemocnění žalobkyně, které rychle progreduje, je bez remisí a vždy letální. Žalovaný nepřihlédl k § 3 vyhlášky č. 359/2009, o posuzování invalidity. Onemocnění má jasnou příčinnou souvislost s pohyblivostí horních i dolních končetin. Žalobkyně je v současné době nepohyblivá a zcela odkázaná na pomoc rodiny, vyžaduje celodenní péči. Zmocněnkyně v replice uvedla, že maminku lze jen přenášet. Žalovaný měl stav žalobkyně hodnotit přiměřeně podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a postupovat v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, a vyhláškou o posuzování invalidity. Žalobkyně přiložila k replice zprávu neurologa ze dne 19. 5. 2021.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).

Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

Podle § 9 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

Podle přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., části I bodu 1 se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí považuje: a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše, d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu, j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny, k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin, l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování, m) anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla.

Podle přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., části I bodu 4 se za zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti, za které se považuje: a) ischemická choroba dolních končetin ve stadiu kritické končetinové ischémie na jedné nebo obou dolních končetinách ohrožující vitalitu končetiny, a to ve stadiu II/IV podle Fontaina, resp. ve stadiu II/4, III/5 nebo III/6 podle Rutherforda, přičemž nebylo možno provést revaskularisaci nebo tato selhala, b) chronická žilní insuficience (CVI) ve stupni postižení C6a/s (CVI s floridním vředem) nebo C5a/s (CVI se zhojeným vředem) nebo skóre žilní disability (VDS) ve stupni 3, c) lymfedém dolní končetiny (primární i sekundární) ve stupni postižení 3 (elefantiáza), d) nezhojený defekt jedné nebo obou dolních končetin léčený adekvátním odlehčením (ortéza, vozík) po dobu nejméně 12 měsíců v certifikované podiatrické ambulanci pro diabetiky, e) Charcotova neuropatická osteoarthropatie jedné nebo obou končetin s nestabilitou nebo funkční deformitou nohy vyžadující trvalé odlehčení končetin pomocí ortézy nebo vozíku, f) srdeční selhání u osob zařazených na čekací listinu k transplantaci srdce, g) implantace dlouhodobých podpor oběhu, h) srdeční selhání s klidovými formami dušnosti ve funkční třídě NYHA IV, i) srdeční selhání ve funkční třídě NYHA III, pro které došlo v posledních 12 měsících alespoň dvakrát k hospitalizaci, kdy i po hospitalizacích zůstává funkční třída NYHA III, j) srdeční selhání nejméně ve funkční třídě nejméně NYHA III, je-li objektivně doloženo omezení funkční výkonnosti, za něž je považován výsledek spiroergometrického vyšetření s dokumentovaným VO2max ≤ 14 ml/kg/min nebo u dítěte