2 As 103/2020 — Nejvyšší správní soud

18 A 12/2022- 37 - text  11 18 A 12/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobce: L. Č. zastoupen advokátem Mgr. René Gemmelem sídlem K. Sliwky 126/18, 733 01 Karviná - Fryštát proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2022 č. j. MSK 21256/2022, sp. zn. DSH/3713/2022/Zaj, o dopravním přestupku, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Specifikace věci 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Frýdku - Místku (dále též „správní orgán prvého stupně“) ze dne 20. 1. 2022, č. j. MMFM 11527/2022, jímž byl žalobce shledán vinným z přestupku spáchaného na úseku zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Konkrétně se jednalo o přestupek spočívající v překročení nejvyšší dovolené rychlosti jízdy v obci minimálně o 20 km/h. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč. II. Relevantní skutková zjištění vycházející z obsahu správních spisů 2. Z oznámení přestupku překročení nejvyšší dovolené rychlosti ze dne 22. 4. 2021 se podává, že žalobce je podezřelý ze spáchání přestupku specifikovaného v ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Dne 22. 4. 2021 v 15:45 hodin, na silnici III/4733 v obci Pazderna, ve směru jízdy do Dobré, měl žalobce řídit motorové vozidlo BMW X5, registrační značky X, rychlostí 73 km/h, po odečtení odchylky 70 km/h. 3. K oznámení je mj. přiložen výstup z rychloměru č. 000812, evidenční karta řidiče/žalobce a úřední záznam obsahující popis přestupku. 4. Ve spise dále figuruje ověřovací list č. 8012-OL-70293-20 silničního laserového rychloměru LaserCam4 ze dne 10. 7. 2020 s platností do 9. 7. 2021 a osvědčení č. 57 ze dne 8. 11. 2017, jež opravňuje B. K. k ovládání měřiče rychlosti LaserCam4. 5. Dne 13. 10. 2021 proběhlo ústní jednání před správním orgánem prvého stupně, ke kterému se žalobce osobně nedostavil; přítomný byl jeho zmocněnec, jenž namítl absenci zavinění, nepřesné měření rychlosti, nedostatek řádného osvědčení pro zasahujícího policistu, neprokázání nalepení čtyř úředních značek na měřidlo a požadoval upřesnění toleranční chyby měření. 6. Dne 11. 11. 2021 Policie České republiky sdělila správnímu orgánu prvého stupně k jeho žádosti, že osvědčení č. 57 ve spisové dokumentaci je barevnou fotokopií proškoleného policisty pořízenou z originálu a v příloze zaslala i jeho ověřenou fotokopii. Dále upřesnila, že „měřidlo bylo opatřeno úředními značkami, jak je uvedeno v ověřovacím listu dne uvedeném na něm, k tomuto není pořizována fotodokumentace měřidla“. 7. Správní orgán prvého stupně dne 19. 11. 2021 předvolal žalobce k ústnímu jednání. Přípisem ze dne 22. 11. 2021 zmocněnec žalobce navrhnul výslech B. K., neboť dle něj převládají pochybnosti ohledně osvědčení, navrhl též předložení měřidla samotného či alespoň jeho fotodokumentaci. K ústnímu jednání dne 30. 11. 2021 se žalobce ani jeho zmocněnec nedostavili. 8. Rozhodnutím ze dne 20. 1. 2022 správní orgán prvého stupně žalobce uznal vinným z přestupku dle oznámení ze dne 22. 4. 2021, přičemž svým jednáním žalobce porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž z nedbalosti spáchal přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 téhož zákona. 9. Proti tomuto rozhodnutí podal zmocněnec žalobce odvolání ze dne 2. 2. 2022, o němž rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. III. Obsah žaloby 10. Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného včasnou žalobu, v níž opakuje odvolací námitky. 11. Změřenou rychlost nemá za validní, jelikož nebylo prokázáno, že by měření bylo provedeno řádně schváleným měřidlem. Užité měřidlo lze dle žalobce považovat za řádně schválené jen tehdy, je-li k měřidlu vystaven ze strany Českého metrologického institut ověřovací list a současně nalepeny čtyři úřední značky. V souzené věci dle žalobce nebylo doloženo nalepení úředních značek v souladu s daným certifikátem, přičemž pouze při kumulativním splnění obou podmínek, tedy vystavení ověřovacího listu a nalepení čtyř úředních značek v souladu s certifikátem, je možné považovat měřidlo za ověřené. Písemné potvrzení policie o nalepení úředních značek je nedostatečné a neverifikovatelné. Pokud již nelze měřidlo ohledat, ani doložit jeho fotografie, pak minimálně mělo v řízení dojít na výslech policistů, kteří vylepení úředních značek tvrdí. Absence jejich výslechu je neúplným dokazováním. 12. Dle žalobce dále nebylo doloženo, že by policista B. K. byl osobou oprávněnou provádět měření. Nebylo rovněž prokázáno, že by měření bylo prováděno v souladu s návodem k měřidlu. Návod k měření daným měřidlem nebyl vyžádán, B. K. nebyl v řízení vyslechnut a nebylo doloženo řádné osvědčení o jeho proškolení. 13. Žalobce s poukazem na zcela hraniční výsledek měření po odečtu přípustné odchylky požaduje zpřesnit výsledek měření a maximální možnou odchylku dotazem na Český metrologický institut, s jakou přesností měřidlo měří a zda lze zcela vyloučit, že by skutečná rychlost mohla být nižší než 70 km/h. 14. Konečně žalobce vznáší absenci subjektivní stránky ve vztahu k dané právní kvalifikaci. Připustil překročení rychlosti, avšak nikoliv o 20 km/h a více. Dle jeho ukazatele ve vozidle rychlost nikdy o 20 km/h či více nepřekročil. Žalobce je přesvědčen, že pokud správní orgán prvého stupně dospěl k závěru o naplnění zavinění ve formě pouhé nevědomé nedbalosti, pak odvolací orgán nemůže naplněnou formu zavinění zpřísnit na vědomou nedbalost. Nelze akceptovat, aby správní orgán otázku formy zavinění uzavřel tak, že se přiklání k vědomé nedbalosti. Bez kategorického stanovení formy zavinění nemůže rozhodnutí obstát, protože forma zavinění je nezbytnou součástí právního posouzení. IV. Vyjádření žalovaného 15. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. V písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 18. 7. 2022 popíral oprávněnost žalobních bodů. V. Posouzení věci krajským soudem 16. Krajský soud shledal žalobu přípustnou, podanou oprávněnou osobou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“) a včasnou (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). 17. V přezkumném řízení soudním je soud povinen zkoumat, zda vydané rozhodnutí je zákonné a bezvadné. Při přezkumu přitom respektuje vymezené žalobní body (§ 75 odst. 2 věta první zákona s. ř. s.). 18. Soud rozhodl bez jednání se souhlasem účastníků řízení podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 19. Žaloba není důvodná. V. 1. Ad „absence úředních značek na měřidle a měření v rozporu s návodem či neproškoleným policistou“ 20. Krajský soud předně uvádí, že dle ustálené judikatury je pro prokázání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti zpravidla dostačující vycházet z oznámení o přestupku, záznamu o přestupku (výstupu z měřidla) obsahujícího fotografii měřeného vozidla a údaje o provedeném měření, a ověřovacího listu silničního rychloměru (viz například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015  56, či ze dne 19. 8. 2016, č. j. 6 As 144/2016  36). Ačkoliv vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, uvedená kombinace podkladů obvykle poskytne dostatečné množství informací pro to, aby správní orgán dostál požadavkům § 3 správního řádu, tedy aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2022, č. j. 7 As 124/2020 – 32). 21. Krajský ve světle v čase usazených judikatorních závěrů tak považuje sestavu oznámení přestupku ze dne 22. 4. 2021, úřední záznam z téhož dne s přiloženou fotografií (výstup z měřidla č. 000812) měřeného vozidla s údaji o provedeném měření, ověřovací list č. 8012-OL-70293-20 silničního laserového rychloměru a osvědčení č. 57 opravňující zasahujícího policistu B. K. k ovládání měřiče rychlosti za plně postačující důkazy o spáchání přestupku žalobcem. Krajský soud se ztotožňuje se závěry správního orgánu prvého stupně a žalovaného, že v dané věci byl řádně zjištěn skutkový stav tak, aby mohl být žalobce bez důvodných pochybností uznán vinným ze spáchání předmětného přestupku. Podklady založené ve správním spise vylučují pochybnosti o správnosti zjištěného skutkového stavu. 22. Krajský nepojal pochybnosti o tom, že jednoznačný výsledek měření rychlosti poskytnutý certifikovaným a ověřeným rychloměrem bez chybového hlášení, fakticky znamená bezvadné změření rychlosti vozidla (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2013, č. j. 3 As 82/2012-27). Podobný závěr pramení i z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 83/2013 - 60 ze dne 4. 12. 2013, resp. z rozsudku ze dne 22. 6. 2016, č. j. 6 As 229/2015-43, v nichž je kladně hodnoceno odůvodnění rozhodnutí žalovaného správn