2 As 80/2008 — Nejvyšší správní soud

25 A 54/2023- 83 - text  11 25 A 54/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph. D. ve věci žalobkyně: Państwowe Gospodarstwo Wodne Wody Polskie sídlem ul. Želazna 59 A, 00-878 Varšava, Polsko, NIP: 5272825616 zastoupená advokátkou Mgr. Romanou Mrózkovou sídlem Široká 590/3, 736 01 Havířov proti žalovanému: Český báňský úřad sídlem Kozí 748/4, 110 00 Praha za účasti: OKD, a.s. sídlem č. p. 1077, 735 34 Stonava zastoupená advokátem JUDr. Vladimírem Jirouskem sídlem Preslova 361/9, 702 00 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2023, č. j. SBS 31135/2023/ČBÚ-21, ve věci povolení hornické činnosti dobývání porubu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Stanovisko žalobkyně: 1. Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého (dále jen „OBÚ“), povolil dne 12. 5. 2023 podle § 10 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti (dále jen „zákon o hornické činnosti“) společnosti OKD, a.s. hornickou činnost, spočívající v dobývání porubu č. 402 206 v komplexu slojí č. 29a+40, ve 2.a kře dobývacího prostoru Louky (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Žalobkyně žalobou napadla ve výroku specifikované rozhodnutí žalovaného (dále též „ČBÚ“) z 16. 8. 2023, kterým ČBÚ jako nepřípustné podle § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., (dále jen „správní řád“) zamítl její odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí OBÚ, protože žalobkyně není účastníkem řízení, neboť nebude povolenou hornickou činností ani ohrožena, ani dotčena, ani nesplnila požadavek podle § 9c odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostření (dále jen „zákon o posuzování vlivů“). Žalobkyně napadené rozhodnutí považuje za nezákonné a nicotné. Tvrdí, že byla účastníkem správního řízení. 2. Žalobkyně nejprve namítala vydání prvostupňového rozhodnutí bez dostatečného zohlednění přeshraničních vlivu těžby nerostů na životní prostředí, především na vodní hospodářství, což mělo být stvrzeno ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ze dne 20. 12. 2010, č. j. 99814/ENV/10. Dále nevypořádání § 18 odst. 1 zákona o hornické činnosti. 3. Hydrogeologický posudek, ze kterého OBÚ vyšel, připouští denivelaci terénu a změnu režimu podzemní vody, změnu odtokových podmínek pro povrchovou a hypodermní vodu. Za této situace byl správní orgán povinen dál zkoumat, zda se tyto vlivy dotknou i polského území. Podle žalobkyně měl OBÚ zadat zpracování vlastního posudku a nespokojit se jenom se soukromými posudky. 4. Hydrogeologickému posudku i odbornému báňskému posudku, ze kterých správní orgány vycházely, žalobkyně vytýkala zejména nezohledněný možný kumulativní dopad. Má za to, že měla být účastníkem řízení, neboť práva jí hájená nohou mohla by mohou být povolením dotčeny; odkázala se na ustanovení § 18 odst.1 písm.1 horního zákona. 5. Žalobkyně zdůraznila, že povolovaná hornická činnost bude provozována v přímém sousedství řeky Olše, která je hraniční řekou. Uvedla, že podle § 212 odst. 1 vodního zákona Polské republiky realizuje vlastnická práva Státní pokladny, což souvisí s povinností udržení stavu vod za účelem dosažení enviromentálních cílů, mezi které patří mj. udržování takového stavu dna a břehů, které zajistí ochranu proti povodním, udržování hladiny vod na úrovni umožňující používání a provoz vodních zařízení, porubí, elektrických vedení a dalších. Tvrdí, že měla mít možnost aktivní účasti na správním řízení a měla mít možnost se seznámit s podklady rozhodnutí. Tvrdí, že závazné stanovisko 26350/ENV/15 ohledně „Pokračování hornické činnosti OKD a.s. v dobývacích prostorech lokality ČSM Sever a ČSM Jih v období roku 2009–2020“ z 30. 6. 2015 přepokládá vznik mezistátních vlivů na území Polské republiky; u tohoto stanoviska přitom, jak konstatuje i OBÚ v prvostupňovém rozhodnutí, nedošlo ke změnám. Proto nelze vyloučit vlivy na polské straně hraničních vod a na území polských obcí Zebrzydowice a Hazlach. Tvrdí vlivy hornické činnosti dobývání předmětného porubu č. 402 206, které zde konkretizuje. Odvolává se též na vlivy dobývání v minulosti. 6. Namítá, že v prvostupňovém rozhodnutí chybí údaj o odvádění důlních vod, proto nelze vyloučit, že na špatný stav povodí Olše „od Ropičanky do hranice“ může mít povolovaná činnost vliv. Není popsáno, zda pokračování provozu bude mít vliv na změny odvodnění, nebyly popsány činnosti směřující k dosažení dobrého stavu anebo ekologického a chemického potenciálu řeky Olše podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES z 23. 10. 2000, kterou se stanoví rámce pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. 7. Žalobkyně tvrdí, že dochází k přeshraničním vlivům hornické činnosti, která je předmětem prvostupňového řízení. Povolení hornické činnosti má vliv na povrchové a podzemní vody na území Polské republiky. 8. Závazné stanovisko 26350/ENV/15 a závazné stanovisko MZP/2021/710/5710 nebyly vydány se zohledněním mezistátního hodnocení vlivu na životní prostředí; vliv na polské území vyplývá z historie, jak bylo uvedeno v závazném stanovisku Ministerstva životního prostředí ze dne 30. 12. 2021, č. j. MZP/2019/710/8108, ze kterého cituje. 9. Namítá, že z posudku Okresní správy vodního hospodářství RZGW Gliwice z roku 2019 vyplývají možné důsledky na polskou stranu. Má za to, že totéž lze dovodit ze závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí ze dne 20. 12. 2010, č. j. 99814/ENV/10, ze závazných stanovisek č. j. 26350/ENV/15, č. j. MZP/2019/710/8108 ze dne 30. 12. 2021, a č. j. MZP/2019/710/10304 ze dne 13. 1. 2020, která výslovně potvrzují přeshraniční vlivy hornické činnosti, která je předmětem nyní povolaného porubu, a rovněž vlivy na povrchové a podzemní vody na území Polské republiky. 10. Žalobkyně na závěr uvedla, že teprve až po podání první žaloby proti rozhodnutí žalovaného ve věci povolení přípravy dobývání sp. zn. SBS 44828/2021/OBU– 05/10 začalo Ministerstvo životního prostředí komunikovat s polskou stranou a zaslalo v této věci sdělení o tom, že probíhá toto povolovací řízení. Do té doby ani žalovaný ani Ministerstvo životního prostředí tyto informace polské straně nepodávalo. 11. V průběhu soudního řízení předložila žalobkyně znalecký posudek ze dne 14. 2. 2024, zpracovaný Państwowym Instytutem Geologicznym a týká se posouzení vlivu dobývání předmětného porubu na území Polské republiky, z nějž vyplývá, že v „případě těžby stěn č. 463 312 a 402 206 může dojít k sedání v oblasti koryta řeky Olše“. Stanoviska žalovaného a zúčastněné osoby: 12. Podle ČBÚ se žalobkyně o rozhodnutí i o řízení mohla dozvědět, neboť rozhodnutí bylo zveřejňováno v souladu se správním řádem a zákonem č. 100/2001 Sb., též veřejnými vyhláškami, a to vzhledem k tomu, že šlo o řízení s velkým počtem účastníků a řízení navazující podle §9b až 9d zák. č. 100/2001 Sb. Žalobkyně se tak mohla dozvědět o zahájení řízení, o skončení dokazování, o právu seznámit se s podklady pro rozhodnutí a s rozhodnutím samotným a argumenty zde uvedenými. 13. Vyloučení vlivů povolované hornické činnosti na polské území vyplývá ze znaleckých posudků a odborných stanovisek dotčených orgánů. Tvrzená soukromá povaha nemá vliv na jejich odbornost. ČBÚ poukázal na znalecký posudek z 11. 3. 2020 znalce Ing. Otty Solicha a hydrogeologický posudek z 30. 4. 2020, zpracovaný Ing. Pavlem Maluchou, ze kterých vyplývá, že polské území nemůže být ovlivněno vzhledem ke vzdálenosti dotčeného území od hranice, ani nemohou být ovlivněny hydrogeologické poměry řeky Olše. Dále poukázal na závěry procesu EIA a zejména posudek RNDr. Pipeka z 14. 4. 2020. Není tedy pravdivá námitka, že se povolení dobývání předmětného porubu konalo bez dostatečného zohlednění negativního vlivu na životní prostředí. Vlivy povolované hornické činnosti na polskou stranu byly zcela vyloučeny. Otázka účastenství se posuzuje s výhledem dopředu, nikoliv do minulosti. 14. K předloženému znaleckému posudku žalovaný namítl nesprávnost procesního postupu, když posudek byl zpracován půl roku po vydání napadeného rozhodnutí. Neměl by být proto v soudním řízení připuštěn jako důkaz. Po věcné stránce předložený posudek vychází ze stejné metodiky, jako báňský znalecký posudek, který byl podkladem napadeného rozhodnutí. Použil však hypotetické veličiny v rámci absolutně volně nastaveného rozmezí, které i podle samotného posudku se týkají případů naprosto ojedinělých. 15. Zúčastněná osoba se připojila ke stanovisku ČBÚ. Zjištění ze správních spisů: 16. Dne 1. 9. 2022 požádala OKD, a.s. o povolení hornické činnosti spočívající v dobývání porubu č. 402 206 v komplexu slojí č. 39a+40 ve 2.a kře dobývacího prostoru Louky. OBÚ dne 4. 10. 2022 veřejnou vyhláškou oznámil zahájení řízení v této věci a nařídil ústní jednání. Žalobkyně nebyla účastníkem toh