3 Ads 91/2013 — Nejvyšší správní soud

17 Ad 22/2024- 41 - text  8 17 Ad 22/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci žalobce: I. M. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2024, č. j. MPSV-2024/37766-421/1, ve věci podpory v nezaměstnanosti takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 4. 2024 č. j. MPSV-2024/37766-421/1 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 4. 2024, č. j. MPSV-2024/37766-421/1 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v Ostravě ze dne 7. 12. 2023, nepřiznávající žalobci podporu v nezaměstnanosti od 1. 9. 2023. 2. Žalobce namítl nesprávné posouzení ukončení výdělečné činnosti. Žalobce podnikal pouze v opravě automobilů a tuto ukončil ze zdravotních důvodů, protože „se mu ozvaly záda“. Správní orgány nesprávně považují tento důvod ukončení za neprokázaný, ačkoliv jeho ošetřující lékař k dotazu žalovaného uvedl, že je schopen práce, ale nikoliv v opravě automobilů. Žalobce podle zákona nemusí splnit žádné další podmínky ani neuvádí, za jakých podmínek může ukončit podnikání ze zdravotních důvodů. Proto žádal napadené rozhodnutí zrušit. 3. Žalovaný ve svém vyjádření shrnul dosavadní průběh řízení před správními orgány a odkázal na napadené rozhodnutí, které považuje za správné; rozvedl argumentaci v něm uvedenou. Zjištění ze správního spisu: 4. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce dne 1. 9. 2023 požádal o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. V žádosti uvedl, že v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání pobíral podporu v nezaměstnanosti a v posledních dvou letech vykonával jinou výdělečnou činnost „OSVČ“ v době od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023. Následně doplnil, že přestal podnikat z důvodů zdravotních – bolest páteře a předložil rentgenový nález z 14. 8. 2023. Uvedl, že není v nemocenském stavu. 5. Úřad práce vyžádal mj. sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení, která dne 6. 9. 2023 potvrdila mj. vedení žalobce jako osoby samostatně výdělečně činné v době od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023, dále v době od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 a od 1. 2. 2021 do 31. 7. 2021. Potvrdila doby důchodového pojištění v posledních třech letech takto: od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020, od 1. 2. 2021 do 31. 7. 2021 a od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022. Dále mezi podklady pro rozhodnutí založil výpis z veřejné části živnostenského rejstříku žalobce. Vyžádal si zprávu praktického lékaře žalobce, který ji podal dne 22. 11. 2023. 6. Žalobce na výzvu úřadu práce doložil lékařské zprávy z 21. 9. 2023 a 15. 11. 2023 a žádanky na vyšetření. Navrhl znalecký posudek nebo vyšetření „revizním lékařem“ úřadu práce. 7. Úřad práce dne 7. 12. 2023 žalobci podporu v nezaměstnanosti nepřiznal, neboť ke skončení samostatné výdělečné činnosti nedošlo z důvodů uvedených v § 49 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). K návrhu na přezkoumání zdravotního stavu znalcem nebo revizním lékařem poukázal na ustanovení § 42 zákona o zaměstnanosti, ze kterého vyplývá uchazeči povinnost doložit rozhodné skutečnosti pro přiznání a poskytování podpory. Důkaz odmítl též s odkazem na ustanovení § 21 zákona o zaměstnanosti. 8. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání. V něm uvedl, že podnikání skončil ze zdravotních důvodů, stále je v rehabilitaci a má problémy s páteří. 9. O odvolání rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím, v němž se se závěry úřadu práce ztotožnil. Poukázal na to, že žalobce dle výpisu z živnostenského rejstříku podnikal v oborech provozování autoškoly, silniční motorová doprava, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona a opravy silničních vozidel. Z potvrzení jeho praktického lékaře vyplývá, že nemohl z důvodu svých zdravotních obtíží vykonávat fyzicky namáhavou práci, zvedání těžkých břemen a podobně. Vzhledem k šíři činností, ke kterým má žalobce živnostenské oprávnění, mu zdravotní stav nevylučuje vykonávat výdělečnou činnost zcela. Omezení nepokrývá všechny činnosti, k jejichž provozování je žalobce oprávněn (strana 11 napadeného rozhodnutí). Žalovaný analogicky poukázal na situaci zaměstnance, který za takové situace má právo žádat o převedení na jinou práci. Tak i žalobce mohl pokračovat v jiných činnostech, ke kterým měl živnostenské oprávnění. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobce ukončil svou výdělečnou činnost ještě před vyšetřením odborným lékařem – neurologem, které proběhlo až 21. 9. 2023, a ke kterému byl odeslán svým praktickým lékařem. Neurolog doporučil žalobci rehabilitace a kontroly dle stavu a žalobce nebyl uznán práce neschopným; nebylo nijak konstatováno, že by byl stav žalobce neslučitelný s výkonem dosavadní samostatné výdělečné činnosti. Žalovaný poukázal na to, že řízení o přiznání podpory v nezaměstnanosti je řízením o žádosti a je na žalobci, aby v něm tvrdil a prokázal své zdravotní obtíže a jejich rozsah; ztotožnil se v tomto s posouzením úřadu práce. K námitce nesprávného posouzení ukončení výdělečné činnosti 10. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vyčerpal celou podpůrčí dobu. Zákon o zaměstnanosti stanoví v takovém případě uchazeči zvláštní podmínky pro podporu v nezaměstnanosti k obecným podmínkám uvedeným v § 39 zákona o nezaměstnanosti. Tyto zvláštní podmínky vyplývají z § 49 zákona o zaměstnanosti a týkají se potřebné doby důchodového pojištění. Nemusí být splněny pouze ve vyjmenovaných situacích. Takovou situací je „skončení zaměstnání nebo výdělečné činnosti ze zdravotních důvodů“. 11. Konkrétně z § 49 odst. 1 zákona o zaměstnanosti vyplývá: uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise 36) nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)]. 12. Podle názoru prvostupňového orgánu i žalovaného, žalobce měl živnostenská oprávnění nejen k opravě automobilů, které podle vlastního tvrzení nemohl pro potíže s páteří vykonávat, ale i další, jejichž šíře vyloučila, aby uvedené zdravotní potíže žalobce k ukončení jeho výdělečné činnosti vedly. 13. Krajský soud se s názorem správních orgánů neztotožňuje. 14. Z citovaného § 49 odst. 1 zákona o zaměstnanosti explicitně nevyplývá, co se rozumí pojmem jiná výdělečná činnost. Pojem není ani legálně definován. Nicméně, pracuje s ním též ustanovení § 39 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, upravující obecné podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, které v písmenu a) stanoví: nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou. Z uvedeného vyplývá, že jinou výdělečnou činností podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti se rozumí taková činnost, kterou lze získat důchodové pojištění. Vzhledem k tomu, že obě ustanovení (§ 39 a § 49) upravují podmínky vzniku nároku téhož, tedy nároku na podporu v nezaměstnanosti, musí mít pojem jiná výdělečná činnost v obou ustanoveních stejný význam. Konečně i ustanovení § 49 zákona o zaměstnanosti vyžaduje, aby jiná výdělečná činnost zakládala důchodové pojištění, byť ve větě před středníkem. Tomu odpovídá i důvodová zpráva k § 49 zákona o zaměstnanosti. Ta sice explicitní odpověď na otázku, co se jinou výdělečnou činností myslí, rovněž nedává, ale vyplývá z ní důvod, proč je určitá doba jejího výkonu požadována. Tímto důvodem je, aby se uchazeč podílel na vytváření zdrojů pro financování státní politiky zaměstnanosti. Konkrétně důvodová zpráva uvádí: „Běh nové podpůrčí doby může nastat až po určité době, kdy uchazeč o zaměstnání skutečně pracoval a podílel se a podílel se na vytváření zdrojů pro financování státní politiky zaměstnanosti. 15. Lze tedy uzavřít, že jinou výdělečnou činností se pro účely § 49 odst. 1 zákona o zaměstnanosti rozumí taková činnost, která zakládá účast