18 Ad 13/2024 – Krajský soud v Ostravě

18 Ad 13/2024- 51 - text  7 18 Ad 13/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobce: P. H. zastoupen Mgr. Karin Poncza Hadwigerovou, advokátkou sídlem Příčná 327/1, 736 01 Havířov proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2024, o invalidním důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobce Mgr. Karin Poncza Hadwigerové, advokátky, se určuje částkou ve výši 2 600 Kč a bude jí vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Podstatou věci je nesouhlas žalobce s medicínským posouzením stupně své invalidity. Domnívá se, že je invalidní a pokles jeho pracovní schopnosti je dlouhodobý, trvalý a neměnný. 2. Konktrétně se žalobce domáhá přezkumu v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ze dne 9. 4. 2024. Tímto rozhodnutím žalovaná, jako správní orgán prvního stupně, zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek předpokládaných § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť dle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 21. 3. 2024 poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobce pouze o 30 %. II. Relevantní skutková zjištění 3. Dne 2. 2. 2024 požádal žalobce o přiznání invalidního důchodu. 4. Dne 8. 3. 2024 posoudil zdravotní stav žalobce lékař IPZS Plzeň-město se závěrem, že není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Posudkový lékař stanovil pokles pracovní schopnosti žalobce v rozsahu 30 % dle kapitoly V, položky 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). 5. Na základě daného posudkového hodnocení žalovaná dne 9. 4. 2024 žádost žalobce o invalidní důchod zamítla. 6. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky. 7. V řízení o námitkách přezkoumal dne 19. 6. 2024 zdravotní stav žalobce lékař pro námitkové řízení IPZS Ostrava. Podle jeho posudku představuje rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce též postižení uvedené v kapitole V, položce 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru pokles pracovní schopnosti ve výši 30 %. Míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 uvedené vyhlášky nezměnil. 8. O námitkách žalobce rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím. III. Žaloba 9. Žalobou doručenou soudu dne 12. 9. 2024, jak ji doplnila ustanovená zástupkyně dne 6. 11. 2024, žalobce nesouhlasí s napadeným rozhodnutím, resp. posudkovými závěry. 10. Žalobce zdůrazňuje, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě neměnný. Jemu diagnostikovaná smíšená porucha osobnosti se v čase rozvíjí. Jedná se o trvalou duševní poruchu, léky neovlivnitelnou. Progres onemocnění začal již v jeho deseti letech. Byl opakovaně hospitalizován v psychiatrické léčebně. Jeho zdravotní stav není stabilizovaný, naopak se zhoršuje. 11. Žalobce je přesvědčen, že jeho zdravotní stav neumožňuje výkon stálého zaměstnání. Posudek IPZS ze dne 21. 3. 2024 nezohlednil charakter a závažnost jeho onemocnění a nevypořádal se s jednotlivými lékařskými zprávami. 12. Z výše uvedených důvodů navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí. IV. Stanovisko žalované 13. Ve vyjádření ze dne 28. 11. 2024 žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou. 14. Je na soudu, aby s ohledem na námitky žalobce zadal vypracování posudku posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (díle jen „PK MPSV“ či jen „posudková komise“). V. Jednání soudu 15. K jednání soudu se žalobce ani jeho právní zástupce nedostavili. Soud jednal v jejich nepřítomnosti. V písemném sdělení ze dne 7. 3. 2025 právní zástupkyně setrvala na svém procesním stanovisku. 16. Žalovaná ve světle závěrů posudku PK MPSV Ostrava navrhla zamítnutí žaloby. VI. Posouzení věci krajským soudem 17. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů. 18. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 19. Krajský soud předně shrnuje relevantní právní úpravu a judikatorní závěry dopadající na souzenou věc. 20. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 21. Podle § 39 odst. 2 téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 22. Soud předesílá, že rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS), a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. 23. Náležitosti posudku přitom upravuje v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 24. Posudek PK MPSV pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43). 25. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a musí své posudkové závěry náležitě odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav stěžovatele byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav posuzované osoby zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§