18 Az 16/2025 – Krajský soud v Ostravě

18 Az 16/2025- 16 - text  8 18 Az 16/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobce: M. A.A. F. státní příslušnost Jordánské hášimovské království zastoupen Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem sídlem Stodolní 834/7, 702 00 Ostrava t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2025, č. j. OAM-553/VL-VL12-VL14-Z-2025, o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 15. 5. 2025, č. j. OAM-553/VL-VL12-VL14-Z-2025, se ruší. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 12 270 Kč k rukám jeho advokáta ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá přezkumu výše označeného rozhodnutí žalovaného: žalovaný jím žalobce zajistil v zařízení pro zajištění cizinců podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Dobu trvání zajištění žalovaný stanovil dle § 46a odst. 5 zákona o azylu do 31. 8. 2025 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). II. Relevantní skutková zjištění vyplývající z obsahu správního spisu 2. Žalobce přicestoval do České republiky poprvé v roce 2012, pobýval zde na základě povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie. Jeho otec žije v České republice, konkrétně v Karviné, dlouhodobě; oženil se s občankou České republiky, s níž má děti; v Karviné vlastní nemovitosti a provozuje zde kebab. Matka žalobce žije v Egyptě. Žalobce následně opustil Českou republiku v roce 2015, studoval v Jordánsku, je stavebním inženýrem; po tuto dobu se do České republiky nenavrátil. Opětovně přicestoval po ukončení studia v roce 2019. Jeho žádost o prodloužení platnosti pobytového oprávnění rodinného příslušníka Evropské unie příslušný správní orgán v roce 2020 zamítl (z důvodu přerušení společného pobytu) a stanovil žalobci lhůtu k vycestování; i žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu správní orgány zamítly (pro nesplnění podmínky nepřetržitého pobytu). 3. Dne 30. 11. 2023 rozhodla cizinecká policie o správním vyhoštění žalobce na dobu 2 let, neboť pobýval na území České republiky od 14. 10. 2020 do 11. 5. 2023 bez platného oprávnění k pobytu. Rozhodnutí potvrdil odvolací správní orgán dne 18. 4. 2024 (právní moc k 29. 4. 2024). 4. Při pobytové kontrole dne 13. 5. 2025 žalobce cizinecká policie zajistila dle § 124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů, neboť předložil cestovní pas Jordánska s propadlou platností. 5. Z protokolu o podání vysvětlení žalobce ze dne 14. 5. 2025 se mj. podává, že žalobce žije v České republice dlouhodobě, částečně rozumí česky, jeho bydlištěm je X, ulice X, na uvedené adrese bydlí s otcem a nevlastí matkou. Doručovací adresa žalobcem je shodná jako ta trvalá. Policii žalobce sdělil své telefonní číslo s českou předvolbou. Zemi původu opustil naposledy v roce 2019, přicestoval do České republiky, kde žije jeho otec, otcova manželka, pět sester a bratr. I dříve pobýval v České republice. V Karviné jeho otec vlastní kebab, pracuje tam. Je svobodný, bezdětný, zdravý. Chce si zde vyřídit pobyt a pracovat. Otci pomáhá uživit rodinu, peníze získává prací v kebabu. V domovském, státě se nemá kam vrátit. Žalobce neví o tom, že by mu bylo uděleno správní vyhoštění, resp. jeho předchozí právní zástupce jej nezpravil o výsledku odvolacího řízení. Prvostupňové rozhodnutí o správním vyhoštění si osobně převzal, dostavil se na výzvu správního orgánu v určený den a hodinu k jeho převzetí, pak si podal odvolaní. 6. Dne 14. 5. žalobce požádal o mezinárodní ochranu. 7. Dne 15. 5. 2025 rozhodl žalovaný o zajištění žalobce v zařízení pro zajištění cizinců. Konstatoval, že žalobce pobýval v České republice v období od 14. 10. 2020 do 11. 5. 2023 bez jakéhokoli právního titulu. Příslušný správní orgán dne 30. 11. 2023 rozhodl o správním vyhoštění žalobce; rozhodnutí potvrdil i odvolací správní orgán. Žalobci v zemi původu nic nehrozí. Je zdráv. Žalobce odmítá návrat do vlasti. Chce v České republice pobývat se svou rodinou. Před zajištěním žalobce o mezinárodní ochranu nepožádal. Dle žalovaného žalobce žádost o mezinárodní ochranu podal pouze ve snaze oddálit, zmařit či znemožnit realizaci již uděleného správního vyhoštění. Z důvodu efektivní kontroly na průběhu správního řízení je zapotřebí zajistit dostupnost žalobce v jeho průběhu a je dána obava z jeho útěku a přerušení kontaktů s orgány veřejné správy. S ohledem na jeho dosavadní přístup k právním předpisům nelze rozumně předpokládat, že by své jednání změnil a respektoval by zvláštní opatření dle zákona o azylu, která by mu správní orgán uložil. Dosavadní přístup žalobce vzbuzuje důvodnou obavu, že se bude před orgány České republiky skrývat, a nic na tom nemůže změnit ani to, že jmenovaný uvedl kontaktní adresu. Sám jmenovaný uvedl, že do vlasti nechce a che zůstat v České republice. O neúčinnosti zvláštního opatření v případě žalobce svědčí nejen jeho vědomé nerespektování právního řádu, ale také jeho zjevně účelové jednání spočívající v tom, že se mezinárodní ochrany začal domáhat teprve po svém zajištění a poté, co nerespektoval udělené správní vyhoštění, které se tak stalo reálným. 8. Dne 23. 5. 2023 žalobce poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu a téhož dne proběhl i pohovor. Ze sdělení žalobce vyplývá, že poprvé přicestoval do České republiky v roce 2012, žil zde do roku 2015. Poté odcestoval studovat do Jordánka, opětovně se vrátil v roce 2019. Nevěděl, že je zde nelegálně, předchozí právní zástupce jej nezpravil o výsledku odvolacího řízení ve věci správního vyhoštění. III. Žaloba 9. Žalobce nesouhlasí s napadeným rozhodnutím v celém jeho rozsahu. Domnívá se, že jím byla zkrácena jeho práva. Žalovaný pochybil při posouzení aplikace § 47 zákona o azylu. Nezabýval se individuální situací žalobce a neuvedl konkrétní důvody nezbytnosti žalobcova zajištění. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. 10. Zdůraznil, že po celou dobu řízení byl žalobce v dobré víře, že v jeho případě nadále trvá řízení o správním vyhoštění; předchozí právní zástupce jej nezpravil o konečném rozhodnutí. Na území má rodinné vazby. Žije zde dlouhodobě s otcem a jeho manželkou, s nimiž udržuje vřelý vztah, sdílel společnou domácnost a sdílet hodlá i nadále. Má stabilní vazby na území České republiky. Setrvání v zajištění by bylo nepřiměřeným zásahem do jeho soukromého a rodinného života. 11. Žalobce namítá, že žalovaný nepřihlédl k délce žalobcova pobytu na území, kulturním a ekonomickým vazbám, rodinnému zázemí a absenci jakéhokoli zázemí v zemi původu, byť mu tyto okolnosti musely být ze správního spisu zjevné. Při pohovoru slíbil, že se bude řádně a včas dostavovat ke všem úkonům a bude se zdržovat na adrese B. X, K. Žalovaný však tyto okolnosti v napadeném rozhodnutí nevyhodnotil. 12. Podtrhuje, že s ohledem na intenzitu svých rodinných vazeb má zájem plnit případné mu stanovené povinnosti, a je tak na místě uplatnění zvláštního opatření ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) zákona o azylu. Pobýval by s rodinou na jednom místě a byl by dosažitelný pro státní orgány, právě s ohledem na absenci jakéhokoli zázemí v zemi původu a přítomnost jeho rodinných příslušníků na území České republiky. Tímto se však správní orgán vůbec nezabýval. IV. Vyjádření žalovaného 13. Ve vyjádření k žalobě ze dne 6. 6. 2025 žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Institut žádosti o mezinárodní ochranu žalobce zneužil pro legalizaci pobytu na území České republiky. Žalovaný vycházel z dostatečných podkladů, které si opatřil od policie. Domnívá se, že napadené rozhodnutí je zřetelně odůvodněno a ve vyjádření odkazuje na celý spisový materiál. 14. Užití zvláštních opatření dle § 47 zákona o azylu nepovažuje s ohledem na dosavadní postup žalobce za účinné. Existuje odůvodněná obava, že by žalobce nevyčkal výsledku správního řízení a navázal na svůj nelegální pobyt. Je přesvědčen, že dosavadní jednání žalobce vzbuzuje důvodnou obavu, že se bude opět před orgány skrývat, na čemž nemůže nic změnit ani to, že uvedl kontaktní adresu. Z okolností případu vyplývá, že se nelze spolehnout na to, že žalobce nevyužije možnost ubytování na soukromé adrese jako příležitost, aby se opětovně zmizel z dosahu správách orgánů. V. Posouzení věci krajským soudem 15. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O žalobě rozhodl krajský soud bez nařízení jednání, a to v souladu s §