19 Ad 21/2024 – Krajský soud v Ostravě

19 Ad 21/2024- 141 - text  21 19 Ad 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci žalobce: M. Š. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 4. 2024, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 4. 2024, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 1. 2024, č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod a uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. 2. Žalobce namítal nesprávné posouzení zdravotního stavu, který se nelepší, ale naopak zhoršuje. Zdravotní stav byl žalovanou nedostatečně zjištěn a chybně posouzen. Přetrvávají bolesti nohou od lýtkových svalů po chodidla. Krátký pohyb (cca 20 – 30 m) způsobuje silné křeče, jejichž průběh je doprovázen mravenčením až pocitem stahování svalů. Během celého dne se jeho stav zhoršuje, zejména ve ztrátě stability a nečekaných závratích. Pocit stahování svalů následně přetrvává i v klidovém stavu. Žalobce nesouhlasil se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti toliko ve výši 30 % ze škály 20 – 40 %. Podle posudkového zhodnocení byl zdravotní stav posouzen pouze na základě jedné rozhodující příčiny, což byla polyneuropatie dolních končetin v nezmíněném stupni. Pokud existují odborné lékařské zprávy, které prokazatelně stanovují, že se jedná o středně těžkou až těžší senzomotorickou neuropatii, má za to, že by měl být hodnocen dle kapitoly VI., položky 9b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde je procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v rozmezí 20 – 40 %, ve středním pásmu 30 % a s přihlédnutím k dalším zdravotním potížím (částečné ochrnutí pravé hlasivky), by měl být tento pokles navýšen o dalších minimálně 5 – 10 %. Žalobce uvedl, že nemůže vykonávat dosavadní práci prodejce vozů. Nemůže vykonávat práci, během níž by musel chodit, stát, dlouhodobě sedět, práci náročnou na hlasovou komunikaci nebo řízení vozidel. 3. Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a závěry vypracovaných posudků. 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 2. 10. 2023 podal žádost o invalidní důchod. Posuzující lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu dospěla dne 22. 1. 2024 k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 30 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně. Rozhodujícím postižením dle posuzující lékařky je polyneuropatie dolních končetin. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 25. 1. 2024, č. j. X žádost žalobce zamítla. 6. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 22. 4. 2024, č. j. X tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 25. 1. 2024 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 2. 4. 2024. Podle posudkového závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Posuzující lékař konstatoval, že posudkový závěr Institutu posuzování zdravotního stavu Karviná ze dne 22. 1. 2024 vycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb., v platném znění. Posudkový závěr ze dne 22. 1. 2024 byl dle posuzujícího lékaře správný a lze ho proto potvrdit. K datu napadeného rozhodnutí zdravotní stav žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity. 7. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 25. 9. 2024, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je u žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 9b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 30 %. Posudková komise stanovila rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce „polyneuropatii dolních končetin vs. toxonutritivní etiologie, dle EMG ze dne 29. 1. 2024, distální symetrická převážně senzitivní polyneuropatie dolních končetin axonálního typu, chůze nejistá chabě paraparetická a ataktická.“ Posudková komise uvedla, že se jedná o lehké postižení funkce dolních končetin s omezením vytrvalostí chůze, tj. o zdravotní postižení uvedené jako středně těžké funkční postižení uvedené v kapitole VI., položce 9b). Pokles pracovní schopnosti stanovila středem daného rozmezí 20 – 40 %, tedy 30 % při zohlednění komorbidit, parézy pravé hlasivky a s přihlédnutím k profesi. Dle posudkové komise není posudkového opodstatnění pro stanovení horní hranice při dominujícím převážně senzitivním postižením – dle EMG i klinicky – poruchy citlivosti akrálně, bez poruchy hybnosti končetin. Při nestanovení horní hranice není možné její další navýšení. Posudková komise dále uvedla, že je žalobce posuzován jako prodejce aut. K namítanému částečnému ochrnutí pravé hlasivky konstatovala, že žalobce je schopen plynulé řeči, která je jen lehce zastřelá, nicméně srozumitelná, daná profese nevyžaduje nadměrně hlasitou řeč. Posudková komise konstatovala, že žalobce rozvázal pracovní poměr dohodou. Je schopen práce, ideálně se střídáním sezení, stání a chůze, spojenou s běžnou komunikací. Z podkladové dokumentace dle posudkové komise nevyplývá zákaz řízení motorových vozidel v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Na podkladě objektivních lékařských nálezů posudková komise dospěla k závěru, že se jedná o polyneuropatii dolních končetin nejvýše charakteru středně těžkého funkčního postižení, kam spadají stavy s lehkým postižením funkce dvou končetin, což vede k posudkovému zhodnocení výše uvedenému. Dle posudkové komise se nejedná o zdravotní postižení takového stupně závažnosti a rozsahu, aby bylo možno konstatovat, že se jedná o těžké funkční postižení polyneuropatií uvedené ve vyšší položce, tj. v kapitole VI., položce 9c), z čehož plyne, že posudkové zhodnocení v této položce nelze realizovat, nejsou naplněna posudková kritéria pro hodnocení dle této položky. U žalobce činí pokles pracovní schopnosti 30 %, nejedná se o invaliditu. Posudková komise se shodla s posudkovými závěry posudkové lékařky prvoinstančního řízení IPZS Karviná i lékaře ČSSZ v námitkovém řízení, kteří rovněž stanovili pokles pracovní schopnosti u žalobce hodnotou 30 %. 8. U jednání soudu dne 5. 11. 2024 žalobce nesouhlasil se závěry posudkové komise. Měl výhrady k hodnocení lékařských nálezů, nesouhlasil s tvrzením posudkové komise, že se u něho jedná o lehké postižení. Tyto závěry jsou v rozporu s hodnocením jeho zdravotního postižení odborným lékařem neurologem, který se vyjádřil tak, že se u něho jedná stran polyneuropatie o středně těžké až těžké postižení. V této souvislosti odkázal také na vyjádření jeho neuroložky MUDr. G. pro úřad práce, z něhož dle jeho názoru plyne, že fakticky nemůže vykonávat žádné zaměstnání s ohledem na tam uvedená omezení. Žalobce dále k dohodě o rozvázání pracovního poměru zdůraznil, že k tomu došlo z důvodů dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti, jak se v této listině uvádí. Totéž plyne i z žádosti o provedení pracovně lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci. 9. S ohledem na námitky žalobce byl dne 29. 1. 2025 Posudkovou komisí MPSV ČR v Hradci Králové vypracován srovnávací posudek. I tato posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl i