19 Az 20/2025 – Krajský soud v Ostravě

19 Az 20/2025- 35 - text  9 19 Az 20/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: I.C. státní příslušnost Moldavská republika t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, 739 51 Vyšní Lhoty zastoupen Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem, advokátem sídlem 703 00 Ostrava, Vrázova 1324/40 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2025 č. j. OAM-461/BA-BA01-ZA01-2025, ve věci mezinárodní ochrany takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalobci nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalobce za chybný považuje postup žalovaného v tom, že považoval částečně jeho výpověď za nevěrohodnou a nepřihlížel k ní. Namítal, že po nuceném návratu do země původu by byl ihned umístěn do vězení, kde může být vystaven nelidskému a krutému zacházení. Napadené rozhodnutí je tak reálně způsobilé porušit zásadu non refoulement. Žalobce poukázal na obecnou situaci v Moldavsku s tím, že je třeba hodnotit stav soudnictví, přístup k nezávislému nestrannému soudu jako součásti práva na spravedlivý proces, chování represivních složek vůči zadrženým či vězněným osobám s přihlédnutím k celkové bezpečnostní a politické situaci v zemi. Druhou rovinu pak představují jeho poměry. Žalovaný hodnotil pouze obecnou politickou a bezpečnostní situaci v zemi. Úvaha žalovaného o tom, že by mohl v Moldavsku dluh splácet, přičemž v této souvislosti se zabýval pracovními agenturami, které by mu mohly v Moldavsku práci poskytnout, je chybná. Uvedl, že po nuceném transportu do země nebude moci hledat si práci, ale bude uvězněn. A to právě kvůli tomu, že nebyl schopen dluh splácet. 3. Žalobce dále uvedl, že aktuální situace v Moldavsku není dobrá. Poukázal na to, že je silně narušeno právo na svobodu projevu, popisoval strukturální problémy spojené se špatným zacházením s lidmi ve vazbě či vězení, věznice jsou přeplněné, zadržené osoby nemají dobrou zdravotní péči, panují tam nedostatečné hygienické podmínky. Věznice stále nedokážou zajistit bezpečné prostředí pro vězněné osoby. Uvedl, že stav věznic popisuje zpráva Výboru Rady Evropy proti mučení ze dne 13. 9. 2023. Ještě problematičtější je situace pro dospělé vězně ve věznici v Kišiněvě. Materiální podmínky v navštívených zařízeních byly obecně špatné, mnoho cel bylo zchátralých, špinavých a špatně vybavených. Obecně je situace v Moldavsku nestabilní. Poukázal také na to, že v Moldavsku panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není tam pro civilní občany bezpečno i v souvislosti s ohrožením v důsledku vojenské invaze Ruska na Ukrajinu. 4. Žalobce dále konstatoval, že v Moldavsku si půjčil peníze. Pro neplacení dluhu je vedeno trestní řízení. Dle moldavských trestních zákonů mu hrozí reálná možnost uvěznění. A to navzdory tomu, že je základním lidským právem, že nikdo nesmí být uvězněn za nesplnění smluvního závazku, což je právo, které obsahuje řada lidskoprávních dokumentů. O tom, že mu hrozí uvěznění po návratu, jej informoval jak tamní policista, tak jeho sestra. Tyto dva zdroje považuje za důvěryhodné. V Moldavsku je obecně známá policejní brutalita, korupce a špatné zacházení ze strany represivních složek vůči státním občanům. Je běžné, že se občané se svými problémy odmítají obrátit na policii, protože nevědí, jaká bude reakce. Žalovaný posoudil jeho výpověď jako nevěrohodnou. To však je možné vysvětlit právě popsanými skutečnostmi. Když měl podat vysvětlení před cizineckou policií, je zcela pochopitelné, že měl strach. Proto uvedl, že mu po návratu do vlasti nic nehrozí. Nemohl vědět, zda třeba i Policie v České republice nejedná afektivně a bezprávně, jako je tomu v Moldavsku. Poté, když přednášel svůj azylový příběh před žalovaným, kde již nebyl přítomný žádný příslušník policie, popsal zcela otevřeně, že má strach z uvěznění. Uvedené odlišnosti proto nelze považovat za rozpor v jeho výpovědích a vyvodit z toho následně nedůvěryhodnost. Pokud by žalovaný vzal v úvahu celkový kontext jeho situace, zejména to, z jaké země pochází, pak by došel ke zcela jinému závěru. Namítal, že k jeho výpovědi tak měl správní orgán přihlédnout. Zdůraznil, že má strach z podmínek, které by jej čekaly ve výkonu trestu. 5. V další pasáži žaloby žalobce vyslovil přesvědčení, že v případě, že by se musel nuceně vrátit do Moldavska, hrozí mu nebezpečí vážné újmy ve smyslu článku 15 kvalifikační směrnice. Špatné zacházení nemusí být fyzické. ESLP již několikrát shledal, že psychické násilí bylo nelidským nebo ponižujícím zacházením. Vnitřní ochrana není pro něho dostupná. Jsou to totiž právě státní orgány Moldavska, které proti němu vedou trestní stíhání a které jej pro nesplacení dluhů chtějí uvěznit. Proto se nemůže dovolat na území Moldavska ochrany. V jeho případě se tak uplatňuje domněnka nedostupnosti vnitřní ochrany. Ani přesídlení dle článku 8 odst. 1 písm. a) kvalifikační směrnice nepřichází v úvahu. Hrozí mu nebezpečí vážné újmy od orgánů vlastního domovského státu. Žalobce vyslovil přesvědčení, že splňuje podmínky minimálně pro udělení tzv. doplňkové ochrany dle § 14a odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona o azylu, neboť je pravděpodobné, že by po návratu do domovské země mohl být vystaven mučení, nelidskému, ponižujícímu zacházení či trestání. 6. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na obsah napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že v průběhu správního řízení žalobce sdělil, že v případě návratu do vlasti mu nehrozí mučení ani trest smrti, avšak obává se vězení, kde jej čeká nelidské a ponižující zacházení. V žalobě tyto skutečnosti opakuje. Žalovaný uvedl, že žalobce svou individuální situací neprokázal věrohodnost azylového příběhu, a tudíž i odkazy v žalobě na údajně tristní stav vězeňství v Moldavsku, není s to důvodně zvrátit napadené rozhodnutí. Žalovaný poukázal na to, že žalobce tvrdil obavy z uvěznění, protože je proti němu dle jeho slov vedeno trestní stíhání pro nesplácení půjčky. Sdělil, že tuto informaci má od své sestry od roku 2024. Dodal, že aktuální neví, v jaké fázi je toto trestní stíhání. V minulém roce telefonoval s obvodním policistou, který mu sdělil, že pokud se vrátí do Moldavska, bude okamžitě uvězněn. Není si vědom toho, jaká proti němu byla vznesena obvinění a stejně tak si není vědom toho, který soud tuto věc projednává. Tvrzení ohledně uvěznění kvůli dluhu dokázat nemůže, avšak ví od známých, že je jeho fotografie vyvěšena mezi hledanými osobami. Nepokoušel se zjistit, v jaké fázi je trestní řízení, což obhájil tím, že se sestrou ztratil kontakt. Nebyl ani v kontaktu s bankou, které dluží peníze, vše za něj řešila sestra. Žalovaný v této souvislosti poukázal na fakt, že dne 14. 4. 2025 cizinecké policii při výslechu v rámci vedeného řízení o správním vyhoštění výslovně sdělil, že mu v Moldavsku žádné nebezpečí nehrozí, není tam ohrožen na životě a neobává se ani žádného nelidského ani ponižujícího zacházení. Dle žalovaného je tedy s podivem, jak se jeho osobní situace během pouhých několika dnů změnila natolik, že nyní se obává výkonu trestu ve vězení, kde mu dle jeho tvrzení hrozí právě nelidské a ponižující zacházení. Ačkoli byl na tento zásadní rozpor během pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany upozorněn, obhajoval to tím, že si není vědom toho, že se jej cizinecká policie ptala, zda by byl ve vlasti zbaven svobody. Tento plytký argument však správní orgán nebere v potaz, jelikož ihned v úvodu policejního výslechu žalobce potvrdil, že přítomnému tlumočníkovi rozumí, netvrdil žádné problémy s porozuměním kladených dotazů. Žalovaný nikterak nepopírá fakt, že žalobce může mít ve vlasti neuhrazenou pohledávku, ale rozdílná tvrzení v souvislosti s hrozbou v případě návratu do vlasti, tedy správní orgán vyhodnotil jako nevěrohodná. Žalovaný tedy neuvěřil tvrzení žalobce, že mu v Moldavsku hrozí nebezpečí ve smyslu vážné újmy. Azylový příběh žalobce vykazuje skutečnosti, které podrývají úvahy o odůvodněnosti jím sdělených obav. Žalobcem poskytnuté údaje indikují, že zemi původu opustil z jiných než azylově relevantních důvodů. V této souvislosti žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Azs 21/2012-37, v němž NSS uvedl, že váhavé, vyhýbavé či nepřesné informace, které navíc žadatel v průběhu řízení ještě mění, jsou proto chápány jako účelové, nevěrohodné a pro azylové řízení nedostatečné. Žalovaný také poukázal na fakt, že žalobce se na území České republiky nachází již od roku 2022, přičemž zájem o mezinárodní ochranu jako o zcela výjimečný pobytový status, dříve neprojevil, ačkoli k tomu měl nepopíratelně dlouhou dobu a pokud by mu nebylo udě