19 Az 54/2025 – Krajský soud v Ostravě

19 Az 54/2025- 25 - text  5 19 Az 54/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: V.H. N. státní příslušnost Vietnamská socialistická republika t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, 739 51 Vyšní Lhoty 234 zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem sídlem 602 00 Brno, Milady Horákové 13 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2025 č. j. OAM-979/BA-BA07-VL18-PŘZ-2025, ve věci zajištění v zařízení pro zajištění cizinců takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2025 č. j. OAM-979/BA-BA07-VL18-PŘZ-2025 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 12 269,40 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, že žalobce je i nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců a doba trvání zajištění je podle § 46a odst. 5 zákona o azylu stanovena do 20. 12. 2025. Žalobce namítal, že dne 25. 11. 2025 podal žádost o propuštění ze zajištění, jejíž podstatou byl argument, že mu již nehrozí vyhoštění, protože platnost záznamu v SIS skončila dne 21. 11. 2025. Tím zanikla podmínka pro další trvání zajištění podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, tedy hrozba vyhoštění. Na tuto argumentaci žalovaný v napadeném rozhodnutí nereagoval. Rozhodnutí žalovaného je tak nepřezkoumatelné. Poznamenal, že žalovaný sice na straně 2 rozhodnutí uvedl, že má záznam v Schengenském informačním systému (SIS), jako státní příslušník třetí země, kterému byl odepřen vstup a pobyt na území členských států EU s platností do 21. 11. 2025, a to na základě údaje zadaného Maďarskem, avšak nečiní žádný závěr ze skutečnosti, že platnost tohoto záznamu skončila, ačkoli se jedná o podstatu jeho žádosti o propuštění ze zajištění. Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o jeho dalším zajištění podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, aniž jsou splněny zákonné předpoklady pro jeho použití. Podmínkou zajištění podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu je, aby existovalo rozhodnutí nebo řízení, které by mohlo vést k jeho nucenému vycestování z České republiky. Pokud takové rozhodnutí existovalo, avšak jeho platnost uplynula, zanikla zákonná podmínka pro další trvání zajištění spočívající v „hrozícím vyhoštění“. Ze zajištění tedy měl být propuštěn. 2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Dle žalovaného je evidentní, že nadále hrozí nebezpečí, že by žalobce zmařil nucený návrat do vlasti po zajištění policií. Bez konkrétní argumentace poukázal na to, že z cizineckého informačního systému plyne, že důvodem zajištění ze strany policie bylo správní vyhoštění dle § 124 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Žalovaný dále v plném rozsahu odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 3. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O žalobě rozhodl krajský soud bez nařízení jednání, a to v souladu s ust. § 46a odst. 8 zákona o azylu. 4. Ze správního spisu se podává, že rozhodnutím Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 26. 8. 2025 č. j. KRPA-269130-11/ČJ-2025-000022-ZZC bylo rozhodnuto o zajištění žalobce podle § 124 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, protože je cizinec evidován v informačním systému smluvních států. Doba zajištění cizince byla podle § 124 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., stanovena na 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že dne 26. 8. 2025 prováděla hlídka Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy pobytovou kontrolu se zaměřením na dodržování pobytového režimu cizinců, a to na označené adrese. Žalobce předložil cestovní pas, v němž se nenacházelo žádné platné vízum. Provedenou lustrací v dostupných informačních systémech bylo zjištěno, že prochází systémem SIS II a je veden jako státní příslušník třetí země, kterému byl odepřen vstup a pobyt na území členských států dle článku 24 a 25 Nařízení (EU) 2018/1861, jelikož se jedná o osobu, která představuje závažné bezpečnostní riziko. Uložené opatření Maďarska, na základě kterého došlo k evidenci žalobce v systému SIS II bylo vyhlášeno dne 21. 11. 2023 do dne 21. 11. 2025. V uvedeném rozhodnutí správní orgán dospěl k závěru, že žalobci byl odepřen vstup a pobyt na území členských států, přičemž bylo zjištěno, že se pohybuje samovolně po schengenském prostoru i přes zákaz vydaný v Maďarsku, a tím zmařil účel tohoto opatření. Správní orgán dospěl k závěru, že je nebezpečí, že by cizinec mohl i nadále mařit nebo ztěžovat výkon opatření orgánů Maďarska, tudíž naplnil podmínky § 124 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb. 5. Dne 2. 9. 2025 žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, přičemž aktuálně se nacházel v zařízení pro Zajištění cizinců Balková. Rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 9. 2025 č. j. OAM-979/BA-BA07-BA06-Z-2025 byl žalobce zajištěn dle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu) v zařízení pro zajištění cizinců. Doba trvání zajištění byla podle § 46a odst. 5 zákona o azylu stanovena do 20. 12. 2025. Žalovaný měl za prokázané, že žalobce je veden v Schengenském informačním systému (SIS) jako státní příslušník třetí země, kterému byl odepřen vstup a pobyt na území členských států EU s platností do 21. 11. 2025, a to na základě údaje zadaného Maďarskem. Současně měl za prokázané, že existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo je pozdržet. Žalovaný měl rovněž za prokázané z postupu žalobce, že jeho propuštěním ze zajištění by byl ohrožen průběh správního řízení ve věci mezinárodní ochrany a nelze rozumně předpokládat, že by žalobce své jednání změnil a respektoval by správní opatření dle zákona o azylu, které by mu žalovaný uložil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 9. 2025. Uvedené rozhodnutí žalobce napadl žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni. Rozsudkem ze dne 24. 9. 2025 č. j. 17 A 49/2025-27, který nabyl právní moci 29. 10. 2025 byla žaloba zamítnuta. Proti rozsudku podal žalobce kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle informačního systému Nejvyššího správního soudu žaloba napadla 4. 11. 2025, je vedena pod sp. zn. 5 Azs 240/2025 a o žalobě dosud není rozhodnuto. 6. Dne 25. 11. 2025 podal žalobce žádost o propuštění ze zajištění, v níž uvedl, že podle rozhodnutí o zajištění je údajně veden v SIS jako cizinec, kterému byl odepřen vstup a pobyt na území s platností do 21. 11. 2025. Pokud by tento záznam v SIS měl odůvodňovat závěr, že mu hrozí vyhoštění, pak upozorňuje, že platnost tohoto záznamu skončila již 21. 11. 2025 a tímto dnem by tedy zanikla i podmínka uvedená v § 46a odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb. – hrozba vyhoštění. Měl být proto nejpozději 21. 11. 2025 ze zajištění propuštěn. Vzhledem k uvedenému žádá o propuštění ze zajištění. V žádosti o propuštění ze zajištění odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 79/2010-150, z něhož citoval. 7. O uvedené žádosti rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28. 11. 2025, jímž rozhodl, že žalobce je podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu nadále zajištěn a doba trvání zajištění je stanovena podle § 46a odst. 5 zákona o azylu do 20. 12. 2025. Rozhodnutí ze dne 28. 11. 2025 nabylo právní moci dne 1. 12. 2025. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 2 činí skutkové zjištění o tom, že žalobce má záznam v Schengenském informačním systému (SIS) jako státní příslušník třetí země, kterému byl odepřen vstup a pobyt na území členských států EU s platností do 21. 11. 2025, a to na základě údaje zadaného Maďarskem. Dále činí zjištění o tom, že na území České republiky pobýval nelegálně bez jakéhokoli povolení k pobytu, neoprávněného pobytu si byl přitom dle jeho slov vědom, neučinil však žádné kroky k jeho legalizaci a pokud by nebyl zadržen policií, zjevně by ve svém nelegálním pobytu a nelegálním výkonu práce v České republice pokračoval. V České republice před zajištěním, ani v jiné zemi, a to ani v Maďarsku, kde se zdržoval, nežádal o mezinárodní ochranu, přestože ani v tom mu objektivně nic nebránilo. Neuvedl žádné objektivní překážky pro vycestování do vlasti, naopak prohlásil, že ve Vietnamu není ohrožen na životě a je to pro něho bezpečná země. V České republice nemá nikde nahlášenou adresu, není zde tedy kontaktní, není možné mu cokoli kamkoli doručovat nebo ověřit jeho adresu. Na území České rep