6 Azs 235/2004 — Nejvyšší správní soud

20 Az 7/2023- 108 - text  10 20 Az 7/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: D. R., narozený X státní příslušnost Moldavská republika zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Zaorálkem sídlem Kpt. Vajdy 3046/2, 70030 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2023, č. j. OAM-17/LE-BA01-K01-2023, ve věci mezinárodní ochrany, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2023, č. j. OAM-17/LE-BA01-K01-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ondřeji Zaorálkovi, advokátovi, se nepřiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce je státním příslušníkem Moldavské republiky a dne 21. 1. 2023 podal v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 3. 2023, č. j. OAM-17/LE-BA01-K01-2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“) rozhodl tak, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12 až § 14b zákona číslo 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce dne 29. 3. 2023 u Krajského soudu v Ostravě včasnou žalobu, ve které navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. II. Žaloba 3. Žalobce v žalobě namítl, že byla zkrácena jeho práva coby žadatele o udělení mezinárodní ochrany, v důsledku čehož mu hrozí závažná újma. Podle žalobce žalovaný v řízení porušil zásadu materiální pravdy, nezjistil přesně a úplně skutkový stav a neprovedl řádně všechna potřebná šetření. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že by mu v případě návratu do země původu hrozilo odsouzení u vojenského tribunálu, neboť odmítl uposlechnout vojenský příkaz k rozhánění demonstrací a je tedy pronásledován ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce zdůraznil, že odmítnutím uposlechnutí rozkazu k rozhánění demonstrací projevil svůj politický názor a je přesvědčen, že právo shromažďovací by nemělo být upíráno ani politickým odpůrcům, jak se v zemi jeho původu občas děje. 4. Žalobce dále uvážil o správnosti zařazení Moldavska mezi bezpečné země původu a poukázal na to, že část země je pod vládou separatistů a v případě žalobce je možné, že bude souzen jejich podporovateli. Moldavsko má podle žalobce rovněž nedostatky v oblasti soudnictví, porušování lidských práv, četného diskriminačního stíhání, má neúčinné prostředky nápravy porušování lidských práv a v individuálních případech dochází k pronásledování, mučení a jinému nelidskému zacházení a trestání, což musí být žalovanému známo s ohledem na rozsáhlou judikaturu Evropského soudního dvora. 5. Pokud žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí poukazoval na nevěrohodnost jeho tvrzení s ohledem na rozpory ohledně konání voleb, tak šlo podle žalobce o nesprávný výklad jeho tvrzení. Volby se sice konaly až v červenci, nicméně volební demonstrace se vždy konají před volbami. V případě předmětné demonstrace v únoru tak sice nešlo o pravou předvolební demonstraci, nicméně politická situace k vyhlášení předčasných voleb v dubnu jistě směřovala a její součástí byly demonstrace. Pokud tedy demonstrace vedly k vyhlášení předčasných voleb, mají s volbami úzkou souvislost a lze je označit za demonstrace volební. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný nesouhlasil s obsahem žaloby a vyjádřil přesvědčení, že vzal při rozhodování v úvahu všechny skutečnosti tvrzené žalobcem, přihlédl k nim a shromáždil dostupné adekvátní informace o situaci v zemi jeho původu. Žalovaný upozornil, že žádost žalobce nebyla zamítnuta podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, ale bylo rozhodnuto meritorně. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobce vstoupil na území České republiky více než rok předtím, než zde požádal o udělení mezinárodní ochrany. Žádost o udělení mezinárodní ochrany je podle žalovaného zjevnou snahou vyhnout se hrozícímu vyhoštění. IV. Doplnění žaloby 7. Žalobce následně prostřednictvím ustanoveného zástupce doplnil dne 30. 7. 2023 žalobu [po uplynutí lhůty pro rozšiřování žalobních bodů podle § 71 odst. 2 ve spojení s § 72 odst. 1 zákona číslo 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též jen „s. ř. s.“), prodloužené o dobu, po kterou probíhalo dílčí řízení o ustanovení zástupce žalobci]. V doplnění žaloby opět zpochybnil zařazení Moldavské republiky mezi bezpečné země původu ve smyslu vyhlášky Ministerstva vnitra číslo 328/2015 Sb. s tím, že žalovaný si neopatřil dostatečné množství aktuálních a relevantních informací o této zemi a nezjistil tak skutkový stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V této souvislosti žalobce žalovanému vytýkal, že nehodnotil situaci v kontextu aktuálního dění úzce souvisejícího s ruskou invazí na Ukrajině, které je podle žalobce způsobilé vyvrátit hodnocení Moldavské republiky jakožto bezpečné země původu. V souvislosti se zahájenou protiofenzívou na Ukrajině lze podle žalobce očekávat zvýšení napětí v celé Moldavské republice v důsledku snah prorusky smýšlejících obyvatel vyvolat zde nepokoje. Celkové napětí ve společnosti bude rovněž zvýšeno v důsledku vyhoštění 45 diplomatů a dalších zaměstnanců ambasády Ruské federace v Kišiněvě. Situace v Moldavské republice je podle žalobce velmi nestabilní a lze očekávat její zhoršení, což je způsobilé obhájit závěr, že Moldavská republika v současné době není bezpečnou zemí původu. 8. Žalobce se dále vyjádřil k údajným rozporům, na které poukazoval žalovaný v napadeném rozhodnutí a namítl, že žalovaný měl dát žalobci možnost tyto nesrovnalosti vysvětlit, a to například provedením doplňujícího pohovoru, při kterém žadatele konfrontuje se svými pochybnostmi. Jestliže tak správní orgán neučinil a hlavním důvodem, o který je opřeno jeho rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, je závěr o nevěrohodnosti výpovědi žalobce, jedná se podle žalobce o podstatné porušení ustanovení o řízení. Žalobce zdůraznil své obavy z postavení před vojenský tribunál a následného odsouzení a vyjádřil přesvědčení, že žalovaný otázku pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu vyhodnotil nesprávně. Žalobce v této souvislosti poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2020, sp. zn. 3 Azs 15/2020, podle kterého „Negativní postoj žadatele o mezinárodní ochranu, byť není veřejně vyjádřený, k užívání násilí a k jiným nedemokratickým praktikám politické strany může v některých případech zakládat odůvodněný strach z pronásledování pro zastávání určitých politických názorů [§ 12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu], respektive může být důvodem pronásledování pro existenci přesvědčení ohledně postupu původců pronásledování ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/95/EU (kvalifikační směrnice).“ Podle žalobce jím vyjádřený negativní postoj k páchání násilí při pokojné demonstraci spočívající v neuposlechnutí rozkazu a následného odchodu z armády v něm zakládá odůvodněný strach z pronásledování pro zastávání určitých politických názorů. V. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 9. Žalobce podal v České republice dne 21. 1. 2023 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Stalo se tak poté, kdy byl žalobce rozhodnutím odboru cizinecké policie ze dne 14. 1. 2023 zajištěn za účelem správního vyhoštění, které mu bylo uloženo již v roce 2021. 10. Žalobce poskytl dne 14. 2. 2023 k žádosti základní údaje a mimo jiné uvedl, že nebyl členem politické strany, nebyl nijak politicky aktivní a z Moldavska vycestoval v říjnu 2021 přes Rumunsko, Maďarsko a Slovensko do České republiky. K důvodům žádosti žalobce uvedl, že má v Moldavsku problémy, proto musel odjet. Je vojákem z povolání a když byly parlamentní volby, tak měl stát u parlamentu a rozhánět lidi při demonstracích. Bylo jim řečeno, že mají zasáhnout. Žalobce řekl, že toto dělat nebude, vůbec tam nešel a za dva měsíce utekl, protože jim bylo řečeno, že před tribunál půjdou ti, kteří nešli před parlament. Při následném pohovoru z téhož dne žalobce podle protokolu uvedl, že k demonstracím mělo dojít v únoru a žalobce ukončil kontrakt asi 12. 5. 2021. Žádný problém v souvislosti s ukončením kontraktu nebyl, ale za měsíc a půl po ukončení kontraktu přišel dopis, že věc otevírají, že bude probíhat šeření. V dopise bylo napsáno, že neuposlechli příkaz a půjdou před tribunál, kde mu hrozí 5 let. Na dotaz ohledně vyhoštění z České republiky v listopadu 2021 žalobce uvedl, že se bál vrátit, situace v Moldavsku se zhoršila. V Moldavsku začala mobilizace a kdyby se měl vrátit, byl by zapsán do mobilizace. 11. Žalovaný doplnil podklady o zprávu ČTK ze dne 1. 11. 2022 (Prezidentka: „Moldavsko zůstane prozápadní i přes energetické vydírání Ruska“), zprávu Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) z června 2021, informaci Ministerstva zahraničních věcí ČR ze d