60 A 62/2022 – Krajský soud v Ostravě

60 A 62/2022- 92 - text  13 60 A 62/2022 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobkyně: H. a. P. s. r. o., IČO X sídlem K. 171, X S. M. zastoupená advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem sídlem Starobranská 4, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 za účasti: O. s. č., IČO X sídlem H. 411/14, X Č. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2022 č. j. X ve věci dodatečného povolení stavby, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2022 č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 15 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, advokáta JUDr. Josefa Sedláčka, sídlem Starobranská 4, 787 01 Šumperk. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Dne 7. 2. 2020 požádal JUDr. D. M., LL.M., jakožto původní stavebník, u Městského úřadu Šumperk (dále jen „MěÚ Šumperk“) o vydání společného povolení stavby „Malá vodní nádrž Velké Vrbno – I. Etapa“ v k. ú. Velké Vrbno, obec Staré Město, a následně dne 25. 2. 2020 o vydání povolení k nakládání s povrchovými vodami spočívajícím v jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci. MěÚ Šumperk provedl na místě záměru dne 12. 6. 2020 místní šetření, při němž zjistil, že stavba byla zahájena, byly provedeny hrubé terénní úpravy, shrnutí ornice a částečná úprava svahů a výměna stávajícího potrubí části zatrubněného potoka za nové, přičemž stavba byla započata bez jakéhokoli povolení či opatření příslušného stavebního úřadu. MěÚ Šumperk usnesením ze dne 30. 6. 2020, č. j. X zastavil řízení o vydání společného povolení k vodnímu dílu MVN Velké Vrbno a zahájil řízení o odstranění stavby s žalobkyní jako stavebníkem (pozn.: žalobkyně existovala do 15. 12. 2020 pod původní firmou S. a. P., s. r. o.). 2. Rozhodnutím ze dne 26. 10. 2020, č. j. X MěÚ Šumperk na žádost žalobkyně stavbu předmětného vodního díla dodatečně povolil, povolil jí také nakládání s povrchovými vodami spočívajícímu v akumulaci povrchových vod v malé vodní nádrži na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH, XI, XJ v k. ú. Velké Vrbno, stanovil podmínky pro nakládání s vodami, podmínky pro dokončení a užívání stavby, stanovil minimální zůstatkový průtok ve vodním toku Vrbenský potok a zařadil vodní dílo do IV. kategorie z hlediska technicko bezpečnostního dohledu. Usnesením ze dne 5. 11. 2020 pak MěÚ Šumperk zastavil řízení o odstranění stavby. 3. Rozhodnutím ze dne 30. 4. 2021, č. j. X ale Krajský úřad Olomouckého kraje (dále jen „krajský úřad“) ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) ve spojení s § 97 odst. 3 s. ř. uvedené rozhodnutí MěÚ Šumperk o dodatečném povolení stavby a povolení k nakládání s povrchovými vodami zrušil a vrátil věc MěÚ Šumperk k novému projednání. 4. Odvolání žalobkyně proti zrušujícímu rozhodnutí v přezkumném řízení žalovaný (po nemalých procesních peripetiích) ve výroku označeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí krajského úřadu ze dne 30. 4. 202, č. j. X potvrdil. 5. Krajský soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 27. 3. 2024, č. j. 60 A 62/2022-44, kterým zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že ve věci nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení. Na základě kasační stížnosti žalovaného NSS rozsudek krajského soudu zrušil, jelikož krajský soud opomenul v úvahu přicházející osobu zúčastněnou na řízení, O. s. č., čímž mu znemožnil seznámit se s podanou žalobou, reagovat na ni a svou argumentací případně ovlivnit rozhodnutí krajského soudu. Věcnými námitkami se NSS nezabýval. 6. Krajský soud v souladu se závazným právním názorem NSS jednak vyvěsil na úřední desku soudu sdělení o probíhajícím řízení s výzvou pro všechny potenciální osoby zúčastněné na řízení k případnému uplatnění svých práv jako osob zúčastněných na řízení, jednak O. s. č. zaslal poučení osoby zúčastněné na řízení o právech a povinnostech a dále žalobu, napadené rozhodnutí a veškerá další podání účastníků ve věci včetně zrušujícího rozsudku NSS. Uvedené dokumenty byly O. s. č. doručeny do jeho datové schránky dne 20. 5. 2025 (přihlášením oprávněné osoby), přičemž ke dni vydání tohoto rozsudku spolek na zaslané nikterak nereagoval a k věci se nijak nevyjádřil. Krajský soud dostál závaznému právnímu názoru NSS a umožnil spolku reagovat na podanou žalobu, na obsah napadeného rozhodnutí a uplatnit ve věci svoji argumentaci, avšak spolek této možnosti nevyužil. Nebylo přitom povinností krajského soudu jakkoliv reflektovat argumentaci spolku uplatněnou v řízení o kasační stížnosti vztahující se k prvnímu rozsudku soudu ve věci, jelikož taková povinnost soudu ze zákona nevyplývá a soud k ní nebyl zavázán ani rozsudkem NSS. Tím byl zavázán pouze k umožnění spolku uplatnit svá práva osoby zúčastněné na řízení. 7. Krajský soud tak po marném oslovení spolku, jakož i dalších potenciálních osob zúčastněných na řízení rozhodl ve věci stejným způsobem, jelikož v novém řízení nebyla uplatněna jakákoliv další argumentace. II. Argumentace stran 8. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, jež označila za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. Z jeho odůvodnění nelze podle žalobkyně zjistit, na základě jakých podkladů a skutkových a právních úvah žalovaný rozhodl. V rozhodnutí sice uvedl dílčí argumentaci, která je nepřípadná, a odkazuje na odůvodnění rozhodnutí krajského úřadu, odkazy ale nejsou náležitě konkretizovány. Také se v celém rozsahu nevypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně. 9. Dále žalobkyně namítala, že nebyly splněny zákonné podmínky pro rozhodování ve zkráceném přezkumném řízení. Porušení právního předpisu nebylo zjevné ze spisu. Žalovaný uvedl jen porušení § 36 odst. 3 s. ř., konstatoval, že účastníkům řízení nebyla dána možnost seznámit se s celým obsahem spisu a vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, aniž by ale uvedl, ze které části spisu to zjistil. Pro poskytnutí možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. není stanoven konkrétní způsob a forma. Navíc se jedná o negativní skutečnost, kterou nelze ze spisového materiálu ověřit. Krajský úřad měl vyzvat MěÚ Šumperk k vyjádření, zda a jak povinnost splnil, případně proč tak neučinil. Nelze vyloučit např. osobní či telefonickou komunikaci. Nebyla-li možnost vyjádřit se dána, měl krajský úřad posoudit, zda tím byli účastníci řízení kráceni na svých procesních právech nejen formálně, ale i reálně. Je zřejmé, že kráceni nebyli, žádný z nich proti dodatečnému povolení stavby nepodal odvolání. K důkazu žalobkyně předložila vyjádření účastníka řízení, obce Staré Město, z 25. 7. 2022, že zájem o nahlížení do správního spisu neměli, necítí se poškozeni na svých právech a s dodatečným povolením souhlasili. Žalobkyně navrhla, aby si soud obdobné stanovisko vyžádal od dalšího účastníka, Lesů ČR s. p. Podle žalobkyně nebyly naplněny ani podmínky stanovené v § 94 odst. 4 a 5 a § 96 odst. 2 s. ř. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že § 94 odst. 4 s. ř. nelze ve zkráceném přezkumném řízení použít. Zcela tak podle ní chybělo posouzení možného zásahu do práv žalobkyně nabytých v dobré víře i závažnosti vlivu údajných vad řízení na soulad rozhodnutí s právními předpisy. Žalovaný se vyhnul posouzení otázky střetu zásady ochrany práv nabytých v dobré víře a újmy vzniklé jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu použitím konstrukce, že jeho prvním úkonem bylo vydání rozhodnutí. Z § 98 s. ř. ale nelze dovodit, že by se správní orgán před vydáním rozhodnutí nemusel splněním podmínek pro provedení zkráceného přezkumného řízení zabývat. Výsledek zkoumání skutkových a právních otázek pak musí správní orgán popsat v odůvodnění rozhodnutí. 10. K tvrzeným procesním pochybením v řízení u MěÚ Šumperk žalobkyně namítla, že procesní vadou nemůže být přípustná a v souladu se zákonem provedená změna stavebníka. Žalovaný ani neoznačil konkrétní porušené ustanovení. Za zcela obecné a nejasné má žalobkyně tvrzení ohledně změny stavebního záměru a údajné nejasnosti příslušnosti jednotlivých podkladů. Dle žalovaného MěÚ nevypořádal námitku Lesy ČR s. p. uplatněnou u jednání dne 29. 9. 2020, žalovaný však námitku nekonkretizoval a neuvedl, jaký měla význam z hlediska konečného rozhodnutí a zda sledovaný zájem byl v rozhodnutí MěÚ Šumperk uspokojen. Ohledně tvrzení o nekonkrétních závěrech ústního jednání dne 29. 9. 2020 není jasné, jaké jiné závěry žalovaný postrádá a na jakém základě. Za nepřezkoumatelnou má žalobkyně také výtku žalovaného, že MěÚ Šumperk nereagoval na nové vyjádření ochránců přírody, jelikož není zřejmé, jakého „ochránce přírod