72 A 43/2023 – Krajský soud v Ostravě

72 A 43/2023- 62 - text  11 72 A 43/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: JUDr. V. Š. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Žiďuliakovou sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2023, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V projednávaném případě jsou jádrem sporu otázky, jestli je napadené rozhodnutí přezkoumatelné, jestli dokazování proběhlo v souladu se zákony, jaká byla nejvyšší dovolená rychlost v místě a v době spáchání přestupku, jestli uložení pokuty bylo zákonné, jestli došlo k porušení zásady dvojího přičítání, jestli se žalobce mohl seznámit s podklady rozhodnutí a jestli byla zveřejněna informace o měření rychlosti. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Přerova (dále jen „magistrát“) z 30. 5. 2023, č. j. X, kterým magistrát uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“), a uložil mu pokutu ve výši 4 200 Kč a paušální náhradu nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Přestupku se žalobce měl dopustit tím, že jako provozovatel motorového vozidla registrační značky X (dále jen „vozidlo“) v rozporu s § 10 odst. 3 ZSP nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená ZSP. Nezjištěný řidič při řízení vozidla 3. 12. 2022 v 10:32 h na pozemní komunikaci I/47 v obci Přerov v místní části Lýsky v ulici U Silnice poblíž domu č. 13/36 ve směru jízdy od obce Osek nad Bečvou směrem k městu Přerov překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci stanovenou ZSP na 50 km/h a byla mu naměřena automatizovaným technickým prostředkem RAMER 10 T/18/0706 rychlost jízdy 88 km/h (po odečtu odchylky ±3 km/h). Řidič porušil § 18 odst. 4 ZSP a dopustil se jednání, které vykazuje znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 ZSP. 4. Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Správní orgány nezjistily skutkový stav v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“) a neprokázaly omezení nejvyšší dovolené rychlosti v místě spáchání přestupku na 50 km/h. Výstup z rychloměru byl neprůkazný a registrační značka byla na fotografii nečitelná. Výřez z fotografie z rychloměru byl modifikovaný. Žalobce neměl možnost se vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Informace o měření rychlosti stacionárním radarem nebyla zveřejněna. Magistrát měl nařídit ústní jednání, jak o to žalobce žádal. 5. Pokuta při samé horní hranici sazby byla nezákonná. Není jasné, co bylo polehčující a co přitěžující okolností a také, z jakých evidencí magistrát zjišťoval skutečnosti, které posuzoval. Žalobce se s nimi nemohl seznámit a vyjádřit se k nim. Vadou bylo hodnocení typovosti přestupku, odůvodnění pokuty bylo nesrozumitelné. Správní orgány porušily zásadu zákazu dvojího přičítání. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na napadené rozhodnutí a dodal, že součástí správního spisu je dokument Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Dopravního inspektorátu územního odboru Přerov, podle kterého místo měření projednávaného přestupku bylo určeno jako místo, kde je Městská policie Přerov (dále také „městská policie“) oprávněna měřit rychlost vozidel. 7. Žalobce v replice namítl, že se žalovaný s odvolacími námitkami nevypořádal v souladu se zákonem. Žalovaný nevysvětlil, kde se vzal výřez s registrační značkou pod snímkem rychloměru. Přitom tvrdí, že do systému nelze zasahovat a s čímkoliv manipulovat. Žalovaný se k průkaznosti snímku z rychloměru nevyjádřil. Žalovaný ověřil zveřejnění informace o měření rychlosti na internetu, ale nedal žalobci možnost se k tomuto důkazu vyjádřit. Odůvodnění výše pokuty není přesvědčivě a přezkoumatelné. Tvrzeními magistrátu nelze odůvodňovat závažnost přestupku. Správní orgány porušily zásadu zákazu dvojího přičítání. 8. Žalovaný ve vyjádření z 21. 2. 2024 zaslal soudu vyjádření městské policie z 19. 2. 2024 a otisk z webových stránek městské policie k prokázání zveřejnění informace o měření rychlosti v místě přestupku. Tato informace byla zveřejněna 6. 1. 2020 v 11:32:13 hodin, což je doloženo snímky z administrativního rozhraní s uvedením osoby a času poslední editace článku. Tato časová pečeť se tvoří automaticky a nelze ji nijak změnit. 9. Žalobce ve vyjádření z 25. 2. 2023 namítl, že takové dokazování nelze provádět v soudním řízení a že nedokazuje zveřejnění informace o měření v místě přestupku. Na dokumentu není elektronická pečeť ani časové razítko podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce. Otázka, jestli Policie ČR schválila místo k měření, nebyla sporná. 10. Žalobce ve vyjádření z 2. 6. 2025 dodal, že nelze přenášet dokazování a jeho hodnocení na soud. Webová stránka nemůže prokázat zveřejnění informace o měření rychlosti. Webová stránka v soudním spise neinformuje veřejnost o zřízení stálého automatického technického systému, a to právě v místě spáchání přestupku a neobsahuje datum zveřejnění. 11. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 12. Magistrát v rozhodnutí o přestupku z 30. 5. 2023 uvážil, že snímek z rychloměru s vyznačeným radarovým svazkem prokazuje správnost měření. Zadní část vozidla měřeného na odjezdu se nachází mezi dvěma kolmicemi žluté a modré barvy. Ústní jednání, které žalobce navrhoval, nebylo nezbytné k uplatnění jeho práv. Mezi podklady rozhodnutí patřily také určení míst měření rychlosti městskou policií od Policie ČR, oznámení přestupku a platný ověřovací list silničního rychloměru. Žalobce se na předvolání nedostavil k provádění důkazů mimo ústní jednání. Polehčující okolností bylo spáchání přestupku v sobotu v 10:32 h, kdy je zpravidla nižší intenzita silničního provozu. Řidič vozidla ohrozil zájem společnosti na bezpečnosti silničního provozu. Nerespektování maximální dovolené rychlosti je jednou z příčin dopravních nehod s vážnými následky, má negativní vliv na životní prostředí a může mít za následek ohrožení života, zdraví i majetku. Překročení rychlosti znamená výrazné ztížení možnosti zastavení vozidla v reakci na změny v silničním provozu. Magistrát přihlédl k míře překročení rychlosti v rámci skutkové podstaty. 13. Žalovaný v rozhodnutí o odvolání souhlasil s magistrátem v otázce nadbytečnosti ústního jednání. Žalovaný shledal rozhodnutí magistrátu jako přezkoumatelné. Důkazy svědeckou výpovědí označeného řidiče, kterému nelze doručovat, ohledáním místa a pasportem komunikace byly nadbytečné důkazy. Vozidlo na snímku zabírá většinu snímku a zasahuje do radarového svazku dle vyobrazené šablony. Proto bylo měření věrohodné. Na fotodokumentaci z rychloměru je čitelná registrační značka ve zvětšenině vlevo dole. Při záznamu vozidla na odjezdu by vzdálenější konec vozidla měl být vždy v prostoru snímku vymezeném úsečkou a dvěma kolmicemi. Proces měření v posuzované věci proběhl zleva, na odjezdu. Zoom byl 35 mm. Vzdálenější konec vozidla se nachází v prostoru vymezeném kolmicemi, tedy tam, kde se nacházet má. Měření proto proběhlo v souladu s návodem k obsluze a naměřená hodnota rychlosti je správná. Bylo by nadbytečné provádět další dokazování. Žalobce svá odvolací tvrzení nedoložil. Žalobce neuvedl žádné konkrétní tvrzení, kterým by zpochybnil skutkový stav, který zjistil magistrát. Nedoložil ani své tvrzení o nejvyšší dovolené rychlosti 70 km/h. 14. Za obvyklých okolností postačují ke zjištění stavu věci podklady zajištěné a zpracované policejním orgánem, které jsou připojeny k oznámení přestupku [viz rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 7 As 18/2011-54, č. j. 8 As 102/2014-70, č. j. 7 As 83/2015-56 nebo č. j. 10 As 25/2014-48]. Z ničeho nevyplývá, že by výřez z fotografie s registrační značkou patřil druhému vozidlu na snímku. Nastavení radaru provedli proškolení strážníci městské policie. Do systému nelze zasahovat, ani s ničím manipulovat. 15. Informace o měření rychlosti v místě přestupku byla zveřejněna na webových stránkách městské policie, což žalovaný ověřil náhledem na tyto stránky 27. 9. 2023. Informace byla uveřejněna 24. 7. 2018, tedy před datem spáchání