6 As 288/2021 — Nejvyšší správní soud

38 A 19/2025- 55 - text  13 38 A 19/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) Ing. T. K. b) Bc. V. K. oba zastoupeni advokátem Mgr. Martinem Hastíkem sídlem Brněnská 53/101, 674 01 Třebíč proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 00 Praha 1 za účasti: 1) Zemědělské družstvo Budišov, IČO 00139301 sídlem Budišov 279, 675 03 Budišov 2) EG.D, s. r. o., IČO 28085400 sídlem Lidická 1873/36, 602 00 Brno o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2025 č. j. MPO 110535/2025, ve věci povolení stavebního záměru takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2025 č. j. MPO 110535/2025, kterým bylo způsobem specifikovaném ve výroku napadeného rozhodnutí změněno rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu (dále jen „DESU“ nebo „správní orgán I. stupně“) ze dne 2. 10. 2024 č. j. DESU/221/011941/24, jímž bylo vydáno Zemědělskému družstvu Budišov povolení pro záměr „Biometanová stanice Budišov“ (dále jen „Záměr“). 2. V podané žalobě žalobci vymezili tyto žalobní body: 1) Rozpor s územním plánem Záměr není v souladu s územním plánem. Zemědělský areál, v němž má být Záměr umístěn, je v územním plánu pojat do plochy s rozdílným způsobem využití „Výroba a skladování – zemědělská výroba“. Záměr má za cíl výrobu biometanu a jeho vtlačování do plynovodu, tedy sítě infrastruktury. Navržená výroba biometanu není zemědělskou výrobou či skladováním, tedy není v souladu s hlavní funkcí předmětné plochy územního plánu, nejedná se ani o přípustné využití, ani o podmíněně přípustné využití plochy. V žádném z těchto případů není uvedeno přípustné využití pro výrobu energetických médií či obecně pro energetiku. Na tom nic nemění stávající objekt bioplynové stanice, neboť byl zrealizován před účinností stávajícího územního plánu a tento jej pojímá jako stávající jev v území, zatímco sám reguluje možnosti využití území až do budoucna. Stávající zemědělský areál a jeho stávající využití územní plán neomezuje, nové využití, byť stávající stabilizované plochy, reguluje. Záměr je v rozporu také s podmínkami prostorového uspořádání plochy. Maximální přípustná výška objektů je dvě nadzemní podlaží, maximální zastavění plochy je 60 % a minimální stanovený podíl zeleně 40 %. Výška některých navržených objektů zjevně přesahuje obvyklou výšku objektů o dvou nadzemních podlažích, když má dosahovat až 12 m nad stávající terén. Žalobci mají zato, že intenzita využití zemědělského areálu by překročila zastavitelnost 60 %, resp. podíl zeleně by klesl pod 40 %. Žalobcům bylo doručeno závazné stanovisko Krajského úřadu kraje Vysočina (dále jen „KÚKV“) ze dne 2. 4. 2025 č. j. KUJI 31966/2025, kterým bylo potvrzeno závazné stanovisko Městského úřadu Třebíč ze dne 23. 8. 2023. Přílohou druhostupňového závazného stanoviska je bilance zpevněných ploch autorizovaná Ing. M. K. Dále byl žalobcům doručen výkres C5 situace – Bilance zpevněných ploch z června 2025 a vyjádření projektanta ze dne 23. 6. 2025. V druhostupňovém závazném stanovisku se uvádí, že zpevněná plocha je část pozemku, která je upravena nebo zakryta materiály, které omezují nebo znemožňují vsakování dešťové vody. Podle žalobců jsou v upravené Bilanci zpevněných ploch stanoveny zpevněné plochy nesprávně, když v ní nejsou zahrnuty všechny zpevněné plochy. Žalobci předložili situační plánek (str. 4 žaloby), na němž jsou vyznačeny plochy, které podle nich nebyly projektantem při upraveném výpočtu bilance zpevněných ploch zohledněny. Pro porovnání dále žalobci předložili letecký snímek ze dne 1. 6. 2025 (str. 4 žaloby) a poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 1. 4. 2022 č. j. 6 As 288/202-41, body 22-23. Podle žalobců s odkazem na tento rozsudek je zapotřebí do výpočtu zastavěnosti zahrnout také plochy označené v přiloženém situačním plánku, které slouží jako příjezdové cesty (vyježděné v terénu), parkovací plochy pro vozidla a zemědělské stroje nebo jako odkladiště všemožných materiálů. S námitkou zastavěné plochy se nevypořádalo sdělení Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) ze dne 26. 9. 2025 č. j. MMR-64379/2025-84 ani žalovaný v napadeném rozhodnutí. Žalobci namítli, že se druhostupňové závazné stanovisko nevypořádalo s námitkou, že intenzita využití zemědělského areálu by překročila zastavitelnost 60 %, resp. podíl zeleně by klesl pod 40 % a vůbec tuto otázku neposoudilo. Žalobci označené plochy nemohou naplňovat účel vsakování vod, čímž jsou negativně ovlivněny odtokové poměry v krajině. Tato skutečnost měla být zohledněna při výpočtu zastavitelnosti a podílu zeleně. MMR ve sdělení ze dne 26. 9. 2025, ani žalovaný v napadeném rozhodnutí se s touto námitkou nevypořádali. 2) Omezení zastavitelnosti okolních pozemků Záměr omezí zastavitelnost okolních pozemků. Pozemek parc. č. 1013/40 se nachází v blízkosti zastavěného území Městyse Budišov (plocha bydlení v rodinných domech-venkovské) a lze předpokládat, že bude v dohledné době zahrnut do zastavitelných ploch určených k bydlení. Realizace Záměru a s ním spojené imise by budoucí výstavbu na tomto pozemku znemožnily. Realizace Záměru by měla také přímý negativní dopad na výstavbu rodinných domů podle územní studie Budišov-pod kostelem z ledna r. 2023 a podle územní studie Budišov-u železnice z dubna 2022. Záměr je zdrojem zápachu a hluku celoročně, i v období bez vegetačního krytu, takže žalobci nevěří, že by úzký zelený pás navrhovaný v územním plánu ochránil pozemky v lokalitě pod kostelem a že by stávající zástavba ochránila pozemky v lokalitě u železnice. Stavební úřad uvedl, že nelze předjímat budoucí stav, a přitom sám předjímá, že pozemky budou chráněny zeleným pásem, který v místě nyní ale není. Není zaručeno, že zelený pás vznikne a že bude dostatečně chránit sousední pozemky. Pozemky v severní části navrhovaného zeleného pásu navíc vlastní různí vlastníci a bez jejich souhlasu zelený pás nikdy nevznikne, a i pokud by vznikl, nemusí tam být trvale. S těmito námitkami se žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal, pouze odkázal na přípustnost podle územního plánu. 3) Bezpečnostní pásmo plynovodu. Přestože na pozemek parc. č. X zasahuje pouze bezpečnostní pásmo, vyplývá z něj pro vlastníka pozemku omezení podle § 69 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Nelze souhlasit se závěrem stavebního úřadu, že existencí bezpečnostního pásma nebude snížena kvalita a využití pozemku. Žalobci trvají na tom, že bezpečnostní pásmo ovlivní jejich vlastnické právo, když sám žalovaný poukázal na to, že v souvislosti se Záměrem je možné přistoupit i k omezení či odejmutí vlastnického práva žalobců. Žalobci požadovali, aby stavebník odklonil trasu vedení plynovodu a vyhnul se omezení jejich vlastnického práva. 4) Hlukové a vibrační imise Žalobci namítli, že pozemky parc. č. |XA, XB a XC se nachází v těsné blízkosti stávajícího zemědělského areálu stavebníka. U stavebních objektů čerpadel nacházejících se u jímek není uvedeno, jaké konkrétní hladiny hluku lze očekávat a jak bude eliminováno jeho šíření do okolí. Na str. 3 technické zprávy se podává, že strojní vybavení objektů jímek bude zdrojem hluku a vibrací, kvantifikace těchto negativních jevů a zabránění jejich pronikání do prostředí se ovšem nijak neřeší. V části B. 2 11 se sice uvádějí zdroje hluku až 84 dB, ale bez bližších specifikací a není možné tato tvrzení ověřit. Dokumentace pro povozní soubor technologie výroby bioplynu neuvádí technická data jednotlivých zdrojů, z nichž by bylo možné poznat, jak rozsáhlými zdroji hluku a vibrací budou. Stavební dokumentace tedy obecně identifikovala negativní vlivy, ale nekvalifikovala je, a proto není možné navrhnout odpovídající opatření k jejich eliminaci a ověřit, zda budou dostačující. Stavební úřad tedy nemá, jak zjistit stav věci, o němž by nebyly důvodné pochybnosti. Totožná situace je u ostatních provozních souborů, z nichž sice lze poznat projektové strojní vybavení, nikoli však očekávané provozní hladiny hluku, natož způsoby jeho eliminace. Z hlukové studie předložené stavebníkem je zřejmé, že záměr bude v kumulaci se stávajícím provozem zdroje nadměrného hluku do okolí. Jakkoliv záměr hlukové studie uvádí, že stávající stavby v obci nebudou nadlimitně dotčeny, plocha Z39, vymezená územním plánem Budišov (dále jen „ÚP Budišov“) na severním okraji zem