2 Ao 2/2007 — Nejvyšší správní soud

73 A 6/2025- 46 - text  18 73 A 6/2025 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci navrhovatelky: S. V. Ch. – C. O., s.r.o., IČO X sídlem A. S. 1859/34, X P. 4 zastoupená advokátem JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D. sídlem Malostranské nám. 5/28, 118 00 Praha 1 proti odpůrkyni: obec Samotišky sídlem Vybíralova 172/4, 779 00 Olomouc zastoupená advokátkou Mgr. Dominikou Kovaříkovou sídlem Horní náměstí 365/7, 779 00 Olomouc o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územní plán Samotišky č. 1/2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 20 280 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně odpůrkyně. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Zastupitelstvo obce Samotišky usnesením ze dne 15. 10. 2024, č. 04/2024/25 vydalo jako opatření obecné povahy č. 1/2024 Územní plán Samotišky (dále „ÚP Samotišky“). Opatření nabylo účinnosti dne 31. 10. 2024. 2. Navrhovatelka je vlastníkem pozemku parc. č. X v k. ú. Samotišky a již v námitkách proti návrhu ÚP Samotišky brojila proti zařazení tohoto pozemku do plochy zeleně ZX, jejíž režim využití znemožňuje na tomto pozemku stavební činnost. Požadovala naopak, aby byl její pozemek vymezen jako součást zastavěného území obce. Odpůrkyně však požadavku navrhovatelky nevyhověla a její námitky proti návrhu zamítla. B) Shrnutí podstaty podání účastníků Návrh 3. Navrhovatelka se návrhem domáhala zrušení celého ÚP Samotišky. Návrhové body shrnula do pěti kapitol takto: (i) Nesprávné vymezení zastavěného území obce Samotišky; neodůvodněné vymezení nových zastavitelných ploch při současném rušení dříve vymezených ploch; (ii) Neurčité a nepřezkoumatelné vymezení ploch „ZX – plochy zeleně se specifickým využitím – zemědělské“; (iii) Nesoulad ÚP Samotišky s požadavkem účelného využití území a nedostatečné vymezení zastavitelných ploch; (iv) Nedodržení zásady proporcionality a (v) Nesoulad ÚP Samotišky se stanovisky dotčených orgánů a nejednoznačnost územně plánovací dokumentace. Podrobně soud zmíní argumenty navrhovatelky až níže spolu s jejich vypořádáním. Vyjádření odpůrkyně 4. Odpůrkyně předně uvedla, že o pořízení nového ÚP Samotišky rozhodnuto zastupitelstvem obce již 12. 6. 2012, dne 31. 8. 2015 schválilo zastupitelstvo zadání, v červnu 2018 byl dokončen návrh a v průběhu září 2018 probíhalo společné jednání, kdy mohl každý u pořizovatele uplatnit připomínky. Navrhovatelka se však stala vlastníkem pozemku parc. č. X až v březnu 2022, tedy v době, kdy byl již proces pořizování ÚP Samotišky v běhu a již bylo veřejně známo, jakým směrem se jeho podoba bude ubírat, a to i ve vztahu k pozemku parc. č. X. Dále odpůrkyně namítla neadekvátnost požadavku navrhovatelky, aby soud zrušil ÚP Samotišky jako celek, pokud v návrhu brojí jen proti zařazení pozemku parc. č. X do konkrétní funkční plochy. Poté se podrobně vyjádřila k jednotlivým návrhovým bodům, které označila za nedůvodné, v podrobnostech níže. Repliky a jednání soudu 5. Následně si ještě obě strany vyměnily repliky ke svým podáním. Navrhovatelka setrvala na návrhových bodech, jejichž důvodnost podle ní odpůrkyně nijak nevyvrátila, zatímco odpůrkyně opětovně označila tyto body za nedůvodné. Také při jednání setrvaly strany na svých stanoviscích. C) Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud v souladu s § 101d s. ř. s. v rozsahu a v mezích návrhových bodů přezkoumal napadené opatření obecné povahy, přičemž dle § 101b odst. 3 s. ř. s. vycházel při jeho přezkoumání ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání. Návrh výroku rozsudku 7. Jelikož je při rozhodování o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy soud podle § 101d odst. 1 s. ř. s. vázán rozsahem návrhu, považuje krajský soud za potřebné vyjádřit se předně k formulaci návrhového petitu. Ten navrhovatelka formulovala jako požadavek, aby soud zrušil celý ÚP Samotišky. 8. Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Aktivní procesní legitimace navrhovatele je tedy u předmětného žalobního typu založena na tvrzení o zkrácení navrhovatele na právech napadeným opatřením obecné povahy, věcně je pak takový navrhovatel legitimován tehdy, pokud soud shledá, že napadená část opatření obecné povahy skutečně navrhovatelem tvrzeným způsobem nezákonně do jeho práv zasahuje. V takovém případě pak podle § 101d odst. 2 s. ř. s. soud dojde-li k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, zruší opatření obecné povahy nebo jeho části v nezbytně nutném rozsahu. 9. Jelikož navrhovatelka brojila pouze proti zařazení jednoho konkrétního pozemku do konkrétní funkční plochy, byl její požadavek, aby soud zrušil celý ÚP Samotišky, na první pohled nedůvodný, neboť navrhovatelka žádný zásah do svých práv jakýmkoli jiným regulativem ÚP Samotišky, vyjma právě zařazení jejího pozemku parc. č. X do plochy ZX, netvrdila. Pokud by tedy soud pro případnou nezákonnost ÚP Samotišky týkající se pozemku navrhovatelky zrušil toto opatření obecné povahy jako celek, překročil by meze aktivní legitimace navrhovatelky a nepřípustně zasáhl do práv vlastníků nemovitostí v těchto plochách se nacházejících, kteří návrh nepodali. Krajský soud nicméně dospěl k závěru, že návrh je nedůvodný zcela. Východiska pro soudní přezkum územních plánů 10. Z judikatury Ústavního soudu i NSS vyplývá apel na určitou zdrženlivost při přezkumu územního plánu obce. Schvalování územně plánovací dokumentace patří nejen do samostatné působnosti obce, ale zároveň představuje nedílnou součást ústavně garantovaného práva na samosprávu (viz např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1669/11, III. ÚS 3817/17 či III. ÚS 2833/19). Pořízení územního plánu je složitý proces, jehož výsledkem je konsensus mezi různými skupinovými a individuálními zájmy obyvatel přijatý v podmínkách konkrétní obce. 11. Úkolem soudu při přezkumu územních plánů je bránit jednotlivce před excesy v územním plánování, nikoliv určovat, jakým konkrétním způsobem má být určité území využito, zda je toto využití optimální atd. (viz např. rozsudky NSS ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/200773, č. 1462/2008 Sb. NSS, nebo ze dne 18. 1. 2017, č. j. 6 As 237/201635). 12. Odpůrkyně ve svých podáních oprávněně vyzdvihla, že územně plánovací dokumentaci je třeba posuzovat též v kontextu ústavně zaručeného práva obce na samosprávu, které inherentně zahrnuje i právo uspořádat své územní poměry podle vlastních představ, jakož i to, že územní plánování je komplexní činností, jejímž cílem je vytvářet předpoklady pro výstavbu, ale i pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel na území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. 13. Fakt, že osoba vlastní pozemek dotčený regulativem územního plánu, neznamená automaticky její nárok na to, aby byl tento pozemek zařazen právě do té kategorie, kterou ona požaduje. I. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách 14. Předně navrhovatelka namítala, že v průběhu projednávání návrhu ÚP Samotišky proti němu opakovaně uplatňovala námitky (podáními ze dne 1. 8. 2022 a 3. 7. 2023), avšak pořizovatel se s nimi nevypořádal zákonným a přezkoumatelným způsobem. Při prvním a opakovaném veřejném projednání konstatoval pořizovatel k námitkám jen „Po projednání“, bez identifikace, které námitky byly projednány, jak bylo o nich rozhodnuto a z jakého důvodu. Navrhovatelka proto své námitky z opatrnosti znovu uplatnila i při dalším projednání 28. 2. 2024, neboť nebylo zřejmé, zda a jak o nich již bylo rozhodnuto. Pořizovatel ale reagoval pouze formálně s tím, že „vypořádání námitek a připomínek je součástí odůvodnění až ve fázi vydání územního plánu“. Ani konečné odůvodnění ale podle navrhovatelky konkrétní vypořádání jednotlivých námitek navrhovatelky neobsahuje. Pořizovatel se totiž omezil na obecné tvrzení, že pozemek navrhovatelky „nebyl nikdy využíván jako samostatná oplocená zahrada či sad“ a že „je žádoucí zachovat jeho zemědělské využití“, což nenaplňuje požadavky stavebního zákona, podle něhož musí být každá námitka individuálně posouzena. ÚP Samotišky přímo zasahuje do právního režimu pozemku navrhovatelky a vylučuje jeho stavební využití, přestože se nachází uvnitř logického zastavěného celku obce. I přes závažnost takového zásahu byla odůvodnění odmítnutí námitek formulována obecně, vágně a bez odkazu na konkrétní skutkové podklady či zákonné důvody, což je v rozporu se závěry judikatury. 15. V replice navrhovatelka s odkazem na judikaturu znovu označila odůvodnění rozhodnutí o jejích námitkách za vágní, nepřezkoumatelné a nikoli individuáln