— Nejvyšší správní soud

45 A 53/2012- 11 - text 3 45 A 53/2012 - 11 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci žalobce J. G., proti žalovanému H. s. B., o žalobě na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Odůvodnění: Žalobce se jako vlastník honebního pozemku domáhá žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze dne 4. 10. 2012 určení, že rozhodnutí valné hromady žalovaného ze dne 21. 9. 2012, jímž bylo rozhodnuto o dalším využití společenstevní honitby a zvolen nový výbor honebního společenstva, jsou neplatné. Podle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších změn, považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7. Z judikatury soudů, např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2006, sp. zn. 28 Cdo 1579/2005, lze implicitně dovodit, že v soudní praxi není pochyb o tom, že žaloby na neplatnost usnesení valné hromady honebního společenstva projednávají soudy v občanském soudním řízení a nikoliv ve správním soudnictví, přičemž věcně a místně příslušné jsou v prvním stupni okresní soudy podle sídla žalovaného. Žalobce neuvádí žádné okolnosti, proč by mělo být na napadené rozhodnutí žalovaného nahlíženo jako na akt správního orgánu, a ani soud se nedomnívá, že by žalovaný v této věci vůči žalobci vystupoval (a byl vůbec oprávněn vystupovat) jako správní orgán, tj. z vrchnostenské pozice. Za těchto okolností tak soud rozhodl o odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších změn (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. 12) V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. Není totiž pochyb, že rozhodnutí valné hromady honebního společenstva je rozhodnutím samosprávného společenství tvořeného vlastníky honebních pozemků o svých interních záležitostech, tj. rozhodnutím v soukromoprávní záležitosti. Při nedostatku zvláštního ustanovení (např. oproti žalobám na neplatnost rozhodnutí valných hromad společenství vlastníků jednotek, na něž pamatuje § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř.) jsou k řízení ve smyslu § 7 odst. 1 a § 9 odst. 1 občanského soudního řádu věcně příslušné okresní soudy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Právo žalobce na vrácení soudního poplatku se opírá o ustanovení § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, podle nějž, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Poučení: Do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může žalobce podat žalobu u místně příslušného okresního soudu. Podá-li žalobce žalobu v uvedené lhůtě, bude se na ni pohlížet, jako by byla podána v den, kdy Krajskému soudu v Praze došla odmítnutá žaloba (§ 82 odst. 3 o. s. ř.) Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 18. října 2012 Mgr. Jitka Zavřelová,v.r. předsedkyně senátu Za správnost: Nešporová