27 Co 437/2009 — Nejvyšší správní soud

47 A 4/2013- 43 - text 2 47 A 4/2013 - 43 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobce J. Š., bytem T., P., proti žalovanému: 1) Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze a 2) Katastrální úřad pro Středočeský kraj, oba se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8, P. O. Box 21, o žalobě proti: - rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 25. 11. 2008, č. j. ZKI : O - 125/808/2008/Ri, - stanovisku Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj – katastrální pracoviště Praha – východ, v řízení sp. zn. 7 C 140/2006, č. l. 102 - 106 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze a tímto soudem postoupenou místně příslušnému Krajskému soudu v Praze domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného sub 1) ze dne 25. 11. 2008, č. j. ZKI : O – 125/808/2008/Ri, jímž bylo změněno rozhodnutí žalovaného sub 2) ze dne 8. 7. 2008, č. j. OR-7/1996-209/2 vydané ve věci námitky proti obnovenému katastrálnímu operátu. Dále požaduje zrušit stanovisko žalovaného sub 2) ze dne 3. 12. 2008 vydané ve věci vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 7 C 140/2006, založené na č. l. 102 – 106. Žalobce v žalobě označil za žalovaného pouze Katastrální úřad pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště Praha – východ, tedy správní orgán I. stupně. Současně však uvedl, že podal odvolání, o kterém rozhodl Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze. Soud proto aplikoval ustanovení § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, a za žalovaného sub 1) označil odvolací orgán - Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze. K té části žaloby, v níž žalobce požaduje zrušit rozhodnutí správního orgánu, uvádí soud, že před rozhodnutím o věci samé musel zkoumat splnění podmínek řízení, mezi které patří také včasnost žaloby. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout Z dokladu o doručení rozhodnutí o odvolání předloženého k výzvě soudu žalovaným sub 1) zjistil soud, že zásilka obsahující rozhodnutí o odvolání byla žalobci oznámena dne 28. 11. 2008 a žalobcem osobně vyzvednuta dne 1. 12. 2008. Následujícím dnem tak počala běžet dvouměsíční lhůta k podání žaloby, která skončila v pondělí dne 2. 2. 2009. Z uvedeného plyne, že žaloba doručená soudu až dne 7. 2. 2013, je zjevně opožděná. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani tvrzení žalobce, že tuto žalobu podává včas ve tříleté lhůtě počítané od nabytí právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2009, č. j. 27 Co 437/2009 – 495, o zrušení rozhodnutí Okresního soudu pro Prahu - východ ze dne 21. 12. 1999, č. j. 3 C 234/94, o předběžném opatření, kterým označený soud zakázal disponovat se spornými pozemky č. p. v katastrálním území B., v hranicích definovaných snímkem katastrální mapy ke dni 6. 10. 1997. Z obsahu nyní podané žaloby a z návrhu rozsudečného výroku (petitu) totiž jednoznačně plyne, že je žalobou podanou v tzv. správním soudnictví. Včasnost žaloby proto musela být posouzena podle příslušných ustanovení s. ř. s. (§ 72 odst. 1 a 4). Z uvedeného důvodu se žalobce nemůže s úspěchem dovolávat lhůty plynoucí z jiného právního předpisu. Soud proto žalobu v této části odmítl pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Pokud jde o tu část žaloby, v níž se žalobce domáhá zrušení stanoviska žalovaného sub 2) ze dne 3. 12. 2008 vydaného na žádost Okresního soudu Praha – východ ve sporu o určení vlastnického práva vedeném pod sp. zn. 7 C 140/2006, dospěl soud k závěru, že uvedené stanovisko není rozhodnutím ve smyslu definice obsažené v § 65 odst. 1 s. ř. s. (žalobci nezakládá žádná práva či povinnosti), ale pouze jiným úkonem správního orgánu ve smyslu § 154 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jímž však rovněž nebylo jakkoli zasaženo do práv žalobce. Žalovaný sub 2) se v uvedeném stanovisku pouze vyjádřil jako orgán příslušný podle § 2 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, k dotazům položeným soudem, přičemž pouze na soudu bylo na základě důkazů v řízení provedených o věci rozhodnout. Protože výše uvedené stanovisko není rozhodnutím, je ve smyslu § 70 písm. a) s. ř. s. vyloučeno ze soudního přezkumu. Proto soud i v této části žalobu odmítl, a to podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nad rámec právě uvedeného soud pouze poznamenává, že i kdyby žalobce brojil proti tomuto stanovisku žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, byla by i taková žaloba opožděná, neboť ji lze podat nejpozději do dvou let od okamžiku, kdy k nezákonnému zásahu došlo (§ 84 odst. 1 s. ř. s.). O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze 22. května 2013 JUDr. Věra Šimůnková, v.r. předsedkyně senátu Za správnost: Léblová