8 Ao 1/2010 — Nejvyšší správní soud

43 A 34/2018- 97 - text  13 43 A 34/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci navrhovatele: M. N., bytem X, zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou, se sídlem Údolní 33, 602 00 Brno, proti odpůrci: město N., se sídlem Kojetická 1028, 277 11 N., za účasti osoby zúčastněné na řízení: J.X. H. a. s., se sídlem X, zastoupena advokátem JUDr. Richardem Hamranem, LL. M., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2016 – změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru N. – vydané usnesením zastupitelstva města N. ze dne 19. 12. 2016, č. 7/11.2/2016, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2016 – změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru N. – vydané usnesením zastupitelstva města N. ze dne 19. 12. 2016, č. 7/11.2/2016, se dnem právní moci tohoto rozsudku zrušuje. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 17 342 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Jiřího Nezhyby, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se návrhem, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 22. 3. 2018, podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „OOP“). Navrhovatel tvrdí, že proces přijímání napadeného OOP neproběhl v souladu se zákonem, a proto je toto OOP nezákonné. 2. V úvodu návrhu navrhovatel shrnuje skutkový stav. Změna územního plánu č. 3 byla pořizována na základě žádosti společnosti E. s. r. o. O pořízení této změny rozhodlo zastupitelstvo odpůrce dne 24. 11. 2004 a posléze byl vypracován návrh této změny. Dne 20. 2. 2008 byl návrh předložen zastupitelstvu odpůrce k vydání, avšak programový bod „Změna č. 3 ÚPSÚ N.“ byl stažen s tím, že bude ještě doplněno vyjádření správce plynovodu; to bylo doplněno dne 12. 3. 2008. Návrh byl zastupitelstvu odpůrce opětovně předložen dne 16. 4. 2008, avšak nebyl schválen. Dne 18. 3. 2010 žádal pan J. T. (právní nástupce společnosti E. s. r. o.) o opětovné projednání návrhu OOP, avšak neúspěšně. Znovu o to požádal dne 9. 3. 2015, přičemž zastupitelstvo odpůrce dne 13. 5. 2015 usnesením návrh napadeného OOP zamítlo. Dne 7. 7. 2015 požádal J. T. o revokaci tohoto usnesení. Dne 19. 12. 2016 mu zastupitelstvo odpůrce vyhovělo, usnesení ze dne 13. 5. 2015 revokovalo a OOP vydalo. 3. Navrhovatel dále uvádí, že je k podání návrhu aktivně legitimován, neboť je jím dotčen na svých právech. Je totiž spoluvlastníkem jednotky č. x v domě č. p. x stojícím na pozemku p. č. st. x v katastrálním území N. Předmětem napadeného OOP je nově vymezená funkční plocha OS – smíšené obytné území (v grafické části označená jako lokalita 3/1), která se nachází v katastrálním území L. mezi silnicí č. III/0096 ve směru na K. a obytnými domy v ulicích Na V. a K. Dosud byla tato oblast o výměře 2,4 ha zčásti řazena do ploch VZ – mimolesní veřejně přístupná zeleň a zčásti do ploch OCbd – čistě obytné území, bytové domy. V této nově vymezené funkční ploše lze realizovat např. „obchodní vybavenost lokálního významu“, „nerušící služby a provozy celoměstského významu“, „obchodní vybavenost celoměstského významu“ a „odstavné plochy a garáže sloužící potřebám zóny“. Tato potenciální nová výstavba přímo navazuje na sídlištní zástavbu. Pozemky p. č. x, p. č. x p. č. x a p. č. x v katastrálním území L. jsou ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, jejímž statutárním ředitelem je pan J. T., který změnu územního plánu inicioval a dále ji prosazoval. Navrhovatel předpokládá, že na uvedených pozemcích se plánuje stavba komerční vybavenosti, která negativně ovlivní okolí, včetně jednotky v jeho spoluvlastnictví. Jde tedy o zásah do veřejných subjektivních práv navrhovatele, zejména do jeho vlastnického práva a práva na soukromí (okraj parcel, jichž se napadené OOP dotýká, je od domu, v němž se nachází jeho jednotka, vzdálen pouhých 10 metrů). Navrhovatel uzavírá, že i s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2010, č. j. 8 Ao 1/2010-89, je aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení napadeného OOP. 4. Navrhovatel namítá, že se odpůrce v procesu schvalování napadeného OOP dopustil natolik závažných procesních vad, že je třeba celé OOP zrušit. V prvé řadě byla revokace usnesení, kterým byl ukončen proces pořizování změny územního plánu, nezákonná. Tento proces je upraven v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a na základě § 192 stavebního zákona subsidiárně také zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Zastupitelstvo, jemuž byl pořizovatelem předložen návrh územního plánu, má podle § 54 stavebního zákona právě tři možnosti postupu: (a) územní plán vydat, (b) vrátit jej s pokyny k úpravě a novému projednání nebo (c) jej zamítnout. Že je tento výčet taxativní, plyne i z judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 Ao 6/2010  130). Zastupitelstvo však není oprávněno předložený návrh změnit, doplnit, schválit s výhradou nebo s pokyny pro jeho další úpravu; důvodem je zejména to, že zastupitelstvo k tomu nemá potřebnou odbornost a šlo by o ingerenci zastupitelstva, které územní plán vydává v samostatné působnosti, do činnosti pořizovatele, který jej vypracovává v přenesené působnosti. Zamítnutím návrhu proces pořizování územního plánu definitivně končí. Pokud by byl zájem na obnovení procesu, je třeba opět projít všemi jeho fázemi, byť třeba za využití dříve pořízených podkladů. Usnesení o zamítnutí návrhu územního plánu však s ohledem na to, že je koherentní součástí specifického procesu, nelze revokovat standardním způsobem podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“). Postup zvolený zastupitelstvem odpůrce představuje obejití zákona a popření zásad územního plánování. 5. Dále navrhovatel namítá, že došlo k narušení zásady sdílené působnosti. Ta se uplatňuje v procesech územního plánování a její podstatou je, že zatímco pořízení územního plánu náleží do přenesené působnosti (činnost pořizovatele a dotčených orgánů), jeho schválení spadá do samostatné působnosti obce. Každá etapa územního plánování v přenesené působnosti je zakončena aktem v samostatné působnosti, kterým se odsouhlasí dosavadní postup pořizovatele a který současně představuje závazný pokyn k dalšímu postupu. V důsledku revokace usnesení došlo k narušení zákonem předvídaného postupu, pročež nemohla být uplatněna aktuální stanoviska dotčených orgánů. Došlo tím také k porušení celé řady dalších zásad činnosti správních orgánů vyjádřených v § 2 – 8 správního řádu, jimiž je zastupitelstvo povinno se řídit, vystupuje-li v roli správního orgánu (zásada legality, zásada šetření práv a oprávněných zájmů dotčených osob, zásada ochrany veřejného zájmu apod.). 6. Zejména došlo k porušení zásady materiální pravdy vyjádřené v § 3 správního řádu. Proces pořizování změny územního plánu probíhal v letech 2004 – 2008, návrh poté nebyl schválen, což se opakovalo v letech 2010 a 2012; v roce 2015 byl definitivně zamítnut. K revokaci zamítavého usnesení a následnému vydání OOP došlo koncem roku 2016, tedy s velkým časovým odstupem od doby jeho pořizování a na základě v důsledku plynutí času již neaktuálních podkladů. Nemohlo tak být učiněno zadost povinnosti obsažené v § 54 odst. 3 stavebního zákona, že zastupitelstvo ověří, že územní plán není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně-plánovací dokumentací vydanou krajem či se stanovisky dotčených orgánů. Doba platnosti závazných stanovisek ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu sice není nijak omezena, potřeba jejich změny však vyvstane při změně okolností. Deset let stará stanoviska dotčených orgánů (str. 7 – 9 napadeného OOP) budí dojem, že odpůrce zcela rezignoval na svou povinnost řádně zjistit skutkový stav. Totéž platí pro dokumentaci S. a pro dopravní a akustickou studii. Na základě zastaralých podkladů, které neodrážejí aktuální skutkový stav, nemohlo zastupitelstvo odpůrce řádně rozhodnout o námitkách. 7. Navrhovatel dále namítá, že byla porušena kontinuita územního plánování. Obecně platí, že územní plán má být jakožto základní právní nástroj regulace území obce stabilní a neměl by podléhat neuváženým a nahodilým změnám (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 5. 2013, č. j. 30 A 1/2013-120). Napadené OOP, které je změnou č. 3 územního plánu, bylo vydáno až po změně č. 10 územního plánu, čímž byla narušena logická návaznost, jejímž důsledkem je nesrozumitelnost a netransparentnost napadeného OOP v očích občanů a nelogičnost celého územního plánu (srov.