45 Af 13/2016

Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u zdejšího soudu dne 10. 5. 2016, se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný změnil platební výměr Celního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 16. 11. 2015, č. j. 198618/2015-610000-32.1, tak, že nahradil celý jeho výrok novým výrokem, kterým žalobkyni vyměřil spotřební daň z minerálních olejů v celkové výši 333 734 Kč připadající na minerální oleje skladované žalobkyní v nádržích č. 1 a 3 na čerpací stanici S. na adrese P., Ž., u nichž vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň dne 7. 10. 2014 jako dnem zjištění, že žalobkyně tyto výrobky držela, aniž jako plátce ve smyslu § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění ve znění účinném do 30. 11. 2014 (dále jen “zákon o spotřebních daních”) prokázala, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně.

Žalobkyně namítá, že v průběhu správního řízení prokázala řádné zdanění vybraných výrobků skladovaných na čerpací stanici. Nesouhlasí s názorem žalovaného, že v nádržích č. 1 a č. 3 skladovala jiné než deklarované a řádně zdaněné minerální oleje. Motorovou a směsnou naftu žalobkyni dodala společnost S. P. Žalobkyně připouští, že tato nafta byla znečištěna barvivem Dyeguard Red MC25Y, k tomuto obarvení došlo chybou obsluhy výdejní lávky, konkrétně řidičem P. K., který své pochybení uznal. Žalobkyně navrhuje jako důkaz provést jeho výslech, popř. provést důkaz spisem celního úřadu sp. zn. 25514/2015-610000-12, v rámci něhož řidič P. K. při výslechu dne 26. 5. 2015 výslovně uvedl, že při plnění lehkých topných olejů (dále jen „LTO“) do cisterny použil rameno na motorovou naftu čistou, ačkoli zadal plnění na LTO. Řidič takto chybně postupoval den před plněním cisterny určené žalobkyni, neboť použil plnící rameno pro výdej motorové nafty pro výdej extra lehkého topného oleje (dále jen „ETO“). Žalobkyně předkládá důkazy, které prokazují, že plnící lávka pro plnění ETO byla použita předešlý den. Konkrétně dokládá nákladní dodací list č. 0000032007 ze dne předcházejícího plnění cisterny určené žalobkyni, z něhož plyne, že na plnící lávce bylo vydáno ETO vč. Dyeguard Red MC25Y řidiči P. K. Dále dokládá nákladní dodací list č. 0000032010, vyjádření provozovatele daňového skladu společnosti T. O. a dodavatele technologie plnící plávky společnosti P. P. Tyto společnosti popsaly, jak došlo v rámci výměny výdejních ramen k obarvení komory s motorovou naftou zbytkem obarveného zboží.

Dále žalobkyně namítá, že zabarvení nafty nemělo žádný vliv na její faktické vlastnosti, což ostatně plyne i z protokolů o zkoušce vzorku, z nichž je patrné, že žalobkyně skladovala na čerpací stanici pouze motorovou naftu a směsnou naftu, které byly řádně zdaněny, a pouze v důsledku pochybení řidiče K. došlo k jejich zabarvení. Žalobkyně považuje napadeného rozhodnutí za nezákonné, protože jí nemohla vzniknout povinnost hradit spotřební daň z olejů, které nikdy neskladovala.

Žalobkyně v průběhu řízení před celním úřadem i v rámci odvolacího řízení navrhovala provedení důkazů výslechem svědků P. K., M. M. a J. V. a provedení listinných důkazů, konkrétně nákladního dodacího listu číslo 0000032007, vyjádření provozovatele daňového skladu, vyjádření dodavatele technologie plnící lávky – společnosti P. P. a nákladního dodacího listu číslo 0000032010. Žalovaná však tyto důkazní návrhy neprovedla s tím, že jejich provedením by nemohly být zjištěny relevantní skutečnosti s dopadem na předmětné řízení. Žalobkyně považuje odůvodnění zamítnutí důkazních návrhů za zcela nedostatečné, což způsobuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 3067/10 (publ. pod č. 32, sv. 60 Sb.ÚS; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), který je aplikovatelný i na řízení před správními orgány. Žalovaný neprovedl veškeré důkazní návrhy bez věcného odůvodnění, čímž zkrátil žalobkyni na právu na spravedlivé projednání věci, neboť nemůže zjistit, jaké myšlenkové konstrukce vedly žalovanou k neprovedení navrhovaných důkazů.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě předně odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Nesouhlasí s námitkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí z důvodu nedostatečného vypořádání navržených důkazních prostředků. Jejich odůvodnění je srozumitelné. Žalovaný s oporou v důkazních prostředcích podrobně rozvedl, že vzhledem ke složení skladovaných minerálních olejů nemohlo dojít ke kontaminaci způsobem konstruovaným žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalobkyní tvrzený způsob kontaminace žalovaný vyvrátil, byly navržené důkazní prostředky k dalšímu vysvětlení této irelevantní verze již bez významu a nebylo nutné sofistikovaně odůvodňovat odmítnutí na věc nedopadajících důkazních prostředků.

Žalovaný nesouhlasí ani s žalobní námitkou, podle níž žalovaný neprokázal, že žalobkyně skladovala nezdaněné minerální oleje. Žalovaný v této souvislosti odkazuje na body 19 až 24 napadeného rozhodnutí, kde s oporou v důkazních prostředcích postavil najisto, jaké konkrétní oleje a v jakém množství byly žalobkyní na čerpací stanici skladovány a že se pro absenci dokladů prokazujících zdanění jednalo o minerální oleje nezdaněné. Skutečnost, že byl skutkový stav zjištěn bez důvodných pochybností, se odrazila i ve změně způsobu stanovení důkazní povinnosti z pomůcek na dokazování.

Žalovaný nesdílí ani názor žalobkyně, že je napadené rozhodnutí nezákonné, jelikož žalobkyně minerální oleje řádně a včas zdanila a případné značení značkovací látkou nemohlo mít vliv na jejich faktické vlastnosti. K této námitce žalovaný uvedl, že žalobkyně na čerpací stanici nikdy neskladovala „čistou“ motorovou naftu a neprokázala zdanění předmětných směsí minerálních olejů, neboť nepředložila doklady prokazující jejich zdanění. Ostatně sama žalobkyně uvádí, že předmětné minerální oleje byly značeny, nejednalo se tak o „čistou“ motorovou naftu.

Krajský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, v rozsahu všech napadených výroků (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a v mezích uplatněných žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas výslovně a žalovaný konkludentně (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

Z obsahu správního spisu celních orgánů soud zjistil následující skutečnosti:

Z protokolu ze dne 7. 10. 2014, č. j. 112500/2014-620000-32.1, soud zjistil, že celní úřad provedl na čerpací stanici S., provozovanou žalobkyní v Ž. na ulici P., místní šetření, jehož předmětem byla kontrola evidence dodávek minerálních olejů a prokázání jejich zdanění a odběr vzorků minerálních olejů v rámci monitoringu kvality pohonných hmot. V rámci místního šetření celní úřad odebral z výdejních stojanů čerpací stanice kontrolní vzorky motorové nafty, automobilového benzinu a směsné nafty, mj. vzorek směsné nafty č. 620302-14-10-004 z (stojan č. 6) a vzorky motorové nafty č. 620302-14-10-007 (stojan č. 1) a č. 620302-14-10-008 (výdejní stojan č. 3). Vizuální kontrolou odebraných vzorků motorové nafty celní úřad zjistil, že barva vzorku odebraného ze stojanu č. 6 se odlišuje od ostatních vzorků motorové nafty odebraných ze stojanů č. 1 a č. 3. Celní úřad tak dospěl k závěru, že žalobkyně skladuje kapalinu červené barvy v nádrži č. 1 (odběr ze stojanu č. 1 a č. 3), kterou deklaruje a prodává jako pohonnou hmotu DIESEL, a proto toto zboží zajistil v místě jeho uložení do doby, než se prokáže, zda se jedná o motorovou naftu pro pohon motorů. V nádrži č. 1 byl měrnou tyčí zjištěn stav minerálních olejů 140 cm, což dle litrovací tabulky odpovídá cca 19 405 litrům. Vedoucí čerpací stanice při místním šetření předložila výpis nádrží online, dle něhož se v nádrži č. 1 nachází 19 456 litrů pohonné hmoty DIESEL, nádrž č. 3 obsahuje 15 743 litrů pohonné hmoty DIESEL SMN30. Dále předložila doklady vztahující se k minerálním olejům obchodního označení motorová nafta a směsná motorová nafta (SMN).

Celně technická laboratoř Generálního ředitelství cel (dále jen „celně technická laboratoř“) vydala protokol ze dne 10. 10. 2014, č. j. 51512/2014-900000-20, o zkoušce vzorku č. 620302-14-10-007 ze stojanu č. 1 (dále jen „protokol o zkoušce 007“), dle něhož „vzorek obsahoval barvivo (načervenalá barva vzorku) a (3,2± 0,3) mg/l značkovací látky SY 124. Přítomnost látek jiného typu nebyla provedenými zkouškami zjištěna.(…) Předložený vzorek byl pravděpodobně směsí motorové nafty a lehkého topného oleje či motorové nafty barvené a značené pro lodní dopravu, dle obsahu značkovací látky v poměru 1:1“. Dále celně technická laboratoř vydala protokol ze dne 10. 10. 2014, č. j. 51513/2014-900000-20, o zkoušce vzorku č. 620302-14-10-008 ze stojanu č. 3 (dále jen „protokol o zkoušce 008“), dle něhož „vzorek obsahoval barvivo (načervenalá barva vzorku) a (3,2± 0,3) mg/l značkovací látky SY 124. Přítomnost látek jiného typu nebyla provedenými zkouškami zjištěna. (…) Předložený vzorek byl pravděpodobně směsí motorové nafty a lehkého topného oleje či motorové nafty barvené a značené pro lodní dopravu, dle obsahu značkovací látky v poměru 1:1.“ Dále celně technická laboratoř vydala protokol ze dne 10. 10. 2014, č. j. 51508/2014-900000-20, o zkoušce vzorku směsné nafty č. 620302-14-10-004 ze stojanu č. 6 (dále jen „protokol o zkoušce 004“), z jehož odborných závěrů vyplývá, že „analyzovaný vzorek byla směs těžkého plynového oleje s (31,9± 1,0) % hm., tj. (30,7± 1,0) % obj. methylesterů mastných kyselin, obsahující (0,2± 0,1) mg/l značkovací látky SY 124.“

Dne 10. 10. 2014 provedl celní úřad na čerpací stanici opakované místní šetření (protokol ze dne 10. 10. 2014, č. j. 113931/2014-620000-32.1), jehož předmětem byla kontrola evidence dodávek minerálních olejů (směsné nafty – diesel SMN30) a prokázání jejich zdanění podle § 5 zákona o spotřebních daních a odběr vzorku minerálních olejů v rámci monitoringu kvality pohonných hmot. V rámci místního šetření celní úřad provedl kontrolní odběry vzorků směsné nafty z výdejních stojanů, a to mj. vzorku č. 620302-14-10-011 (výdejní stojan č. 3) a vzorku č. 620302-14-10-012 (výdejní stojan č. 5). Na základě výsledků rozboru vzorku č. 620302-14-10-004 celně technické laboratoře, odebraného při místním šetření dne 7. 10. 2014 z výdejního stojanu č. 6 (protokol o zkoušce 004), ve kterém byla zjištěna přítomnost značkovací látky v rozporu se zákonem o spotřebních daních, celní úřad přistoupil k zajištění motorových olejů.

Z protokolu o místním šetření ze dne 30. 10. 2014, č. j. 113931-4/2014-620000-32.1, jehož předmětem bylo přečerpání zajištěných minerálních olejů, soud zjistil, že celní úřad provedl z nádrže č. 3 odběr vzorku č. 620302-14-10-022, který byl odebrán při stočení cca 2 000 litru do autocisterny.

Následně vydala celně technická laboratoř protokol ze dne 8. 12. 2014 č. j. č. j. 53667/2014-900000-20, o zkoušce vzorku č. 620302-14-10-011 ze stojanu č. 3 (dále jen „protokol o zkoušce 011“), z jehož odborných závěrů vyplývá, že v analyzovaném vzorku byl zjištěn obsah značkovací látky SY 124