10 As 322/2016 — Nejvyšší správní soud

43 A 74/2019- 137 - text 10 43 A 74/2019 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci navrhovatelky: L. V. a. s. sídlem X proti odpůrci: Středočeský kraj sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 zastoupený advokátem JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D. sídlem Rubešova 162/8, Praha 2 za účasti osob účastněných na řízení: 1. město O. V. sídlem X zastoupené advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 567/33, Brno 2. Ř. s. a d. Č., sídlem X zastoupené advokátem JUDr. Janem Marečkem sídlem Na Švihance 1476/1, Praha 2 3. obec Z. sídlem X 4. obec P. sídlem X 5. obec P. B. sídlem X osoby 3., 4., a 5. zastoupené advokátem Mgr. Luďkem Šikolou sídlem Mezibranská 579/7, Praha 1 6. L. P., a. s. sídlem X zastoupená advokátkou JUDr. Bc. Nikolou Hönigovou sídlem Opletalova 1525/39, Praha 1 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – 2. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje č. 022-13/2018/ZK ze dne 26. 4. 2018, takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovatelce se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podaným dne 3. 9. 2019 se navrhovatelka domáhá zrušení opatření obecné povahy – 2. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje č. 022-13/2018/ZK ze dne 26. 4. 2018 (dále jen „2. aktualizace ZÚR“), účinného ode dne 4. 9. 2018. 2. Ke své procesní legitimaci navrhovatelka uvedla, že na pozemcích v jejím vlastnictví je umístěna část L. P. – V. (dále jen „L. V.“), přičemž tyto pozemky se nacházejí v blízkosti území regulovaného 2. aktualizací ZÚR. Navrhovatelka dlouhodobě připravuje záměr rozšíření letiště tak, aby splňovalo požadavky pro mezinárodní letiště. Rozšíření infrastruktury letiště zahrnuje dostavbu systému pojezdových drah, odbavovacího stání, odbavovacího terminálu a dalších úprav zajišťujících řádný chod letiště (např. hangár, hasičské stanice, garáže na zimní techniku, depo autocisteren, věž řízení letového provozu, parkoviště, obslužné komunikace). V souvislosti s rozšiřováním L. V. vydalo Ministerstvo životního prostředí stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů“), v němž stanovilo jako nutnou podmínku pro vydání kolaudačního rozhodnutí terminálu L. V. vybudování mimoúrovňové křižovatky O. V. na dálnici X – Veřejně prospěšná stavba X (dále jen „MÚK O. V.“). Jelikož MÚK O. V. byla z 2. aktualizace ZÚR vyjmuta, nemůže navrhovatelka L. V. v souladu s výše uvedeným rozšiřovat. Naopak, součástí 2. aktualizace ZÚR je záměr veřejně prospěšné stavby X – plocha rozvoje L. V. H. P.. Tento záměr se přímo dotýká navrhovatelky, neboť nová přistávací plocha je směřována severozápadně směrem k jejím pozemkům a může dojít ke zvýšení hlukové zátěže a zvýšenému pohybu letadel. Tímto by mohlo dojít k omezení kapacity pohybu letadel současného L. V. i budoucího záměru navrhovatelky vybudovat rozšířené mezinárodní letiště. Navrhovatelka proto byla zkrácena na svém vlastnickém právu podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod vyhlášené pod č. 2/1992 Sb. (dále jen „Listina“) a právu na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny. K tomu, aby byla aktivně procesně legitimována, považuje výše uvedená tvrzení za dostačující [rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 20. 6. 2007, č. j. 1 Ao 3/2007 - 60, publ. pod č. 1341/2007 Sb. NSS.; všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz]. 3. V návrhu dále namítá, že při pořizování 2. aktualizace ZÚR došlo k zásadnímu pochybení, protože zastupitelstvo odpůrce rozhodlo o jejich vydání bez MÚK O. V. a zároveň uložilo Krajskému úřadu Středočeského kraje zahrnout MÚK O. V. do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje Středočeského kraje podle § 42 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 169/2018 Sb. (dále jen „stavební zákon“). Tento postup je však podle navrhovatelky nezákonný, neboť předloží-li pořizovatel návrh aktualizace zásad územního rozvoje ke schválení, zastupitelstvo kraje může postupovat podle § 41 odst. 1 stavebního zákona pouze tak, že tento návrh buď zcela schválí, anebo zcela zamítne. V rozporu se zákonnými pravidly je též skutečnost, že pořizovatel předložil 2. aktualizaci ZÚR Radě Středočeského kraje a ta se jí zabývala, přestože k tomu nemá pravomoc. Dále navrhovatelka uvádí, že 2. aktualizace ZÚR byla vydána s odkazem na neexistující ustanovení stavebního zákona (§ 26 odst. 4). Stejně tak je podle navrhovatelky v 2. aktualizaci ZÚR zjevný rozpor mezi grafickou a textovou částí (rozsudek NSS ze dne 8. 1. 2010, č. j. 2 Ao 1/2009 - 74). Další nezákonnost postupu při vydávání a schvalování 2. aktualizace ZÚR spatřuje navrhovatelka v tom, že neproběhlo opakované veřejné projednání, ačkoli podle § 39 odst. 5 stavebního zákona došlo k podstatné úpravě návrhu 2. aktualizace ZÚR; navrhovatelka tedy nemohla uplatňovat námitky a připomínky. Vyjmutí MÚK O. V. je v rozporu s politikou územního rozvoje, jelikož nedochází k tvorbě příhodných podmínek pro vytváření výkonné sítě železniční, silniční, vodní a letecké dopravy (včetně sítí regionálních letišť). Konečně navrhovatelka poukazuje na podkladová stanoviska s tím, že jsou s ohledem na závěry rozsudků NSS ze dne 22. 10. 2009, č. j. 9 As 21/2009 - 150, publ. pod č. 2381/2011 Sb. NSS, a ze dne 1. 12. 2016, č. j. 10 As 221/2015 - 58, nepřezkoumatelná pro nedostatek odůvodnění; navrhovatelka se k nim v procesu pořizování 2. aktualizace ZÚR nemohla vyjádřit. 4. Odpůrce ve vyjádření k návrhu navrhl jeho zamítnutí. Poukázal na to, že zastupitelstvo odpůrce si bylo vědomo důležitosti MÚK O. V., a proto pověřilo Krajský úřad Středočeského kraje, aby doplnil podklady pro tento záměr s tím, že se jím bude dále zabývat při schvalování zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje podle § 7 odst. 2 písm. c) stavebního zákona. Dále uvedl, že napojení L. V. na dálnici X je záměrem, který může být do území zanesen též územním plánem. Vynětím tohoto záměru z 2. aktualizace ZÚR proto navrhovatelka nemohla být zkrácena na svých subjektivních právech. 5. K návrhovým bodům odpůrce připomíná, že přijímání a vydání územně plánovací dokumentace je speciální postup právní, odborné i politické povahy. Při soudním přezkumu je namístě očekávat toliko přiměřený a zdrženlivý přístup. Ke zrušení opatření obecné povahy by mělo být přistoupeno pouze, došlo-li k porušení zákona v nezanedbatelné míře, tj. intenzita musí být způsobilá zpochybňovat zákonnost posuzovaného řízení a opatření obecné povahy jako celku. Má se zohlednit především právo na samosprávu a ke zrušení opatření obecné povahy se má přistoupit pouze za předpokladu, že pochybení správního orgánu překročilo mez, kterou je možno vzhledem k celkové komplikovanosti řízení a povaze věci považovat již za nepřijatelnou. Přezkum opatření obecné povahy nad rámec návrhových bodů je vyloučen. Namítá, že 2. aktualizace ZÚR nemusela být schválena v totožném znění jako její návrh (rozsudek NSS ze dne 30. 5. 2019, č. j. 2 As 122/2018 - 512). Vydání stanoviska Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivů na životní prostředí podle § 10g zákona o posuzování vlivů nezakládá právo navrhovatelky na vymezení MÚK O. V. ve 2. aktualizaci ZÚR. Záměr veřejně prospěšné stavby X – plocha rozvoje L. V. H. P. byl z hlediska hluku náležitě posuzován a k obecným tvrzením navrhovatelky je třeba uvést, že dodržování konkrétních limitů bude posuzováno v dalších fázích (např. v územním rozhodnutí). Postup při pořizování 2. aktualizace ZÚR nebyl v rozporu s právními předpisy, neboť na výkon samostatné působnosti zastupitelstva kraje nelze aplikovat analogii postupu při pořizování územního plánu. Iniciativa Rady Středočeského kraje nezakládá nezákonnost 2. aktualizace ZÚR, neboť podle § 59 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 32/2019 Sb. rada kraje připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva kraje. Odůvodnění vyjmutí MÚK O. V. je zřejmé z důvodové zprávy k tisku č. 0556(2018) vypracované k návrhu 2. aktualizace ZÚR. Vyjmutí MÚK O. V. nerozšiřuje okruh dotčených osob a zájmů, nejedná se tedy o podstatnou úpravu podle § 39 odst. 5 stavebního zákona a nebylo nezbytné opakované veřejné projednání. K obdobnému závěru dospěl Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 20. 12. 2017, č. j. 65 A 3/2017 - 931, s tím, že podstatnou úpravou není doplnění návrhu ke schválení územně plánovací dokumentace, tím spíše podstatnou úpravou nebude vynechání MÚK O. V. (kasač