6 As 272/2015 — Nejvyšší správní soud

55 A 91/2020- 43 - text 6 55 A 91/2020 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci žalobce: nezletilý M. L., nar. X bytem X zastoupen otcem Z. L. DiS. bytem X zastoupen obecným zmocněncem Ing. Z. L. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2020, č. j. 079050/2020/KUSK, a o zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 11 000 Kč, takto: I. Žaloba o zaplacení náhrady nemajetkové újmy se odmítá. II. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2020, č. j. 079050/2020/KUSK, se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 9. 7. 2020 k Městskému soudu v Praze domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí ředitelky Mateřské školy V., okres M. (dále jen „Mateřská škola“) ze dne 20. 5. 2020, č. j. 1/2010-10 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o přijetí k předškolnímu vzdělávání do Mateřské školy od školního roku 2019/2020, podaná dne 2. 12. 2019, neboť neabsolvoval povinná očkování ve smyslu § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). 2. Spolu s podáním žaloby byla splněna poplatková povinnost vylepením kolkových známek v hodnotě 3 000 Kč. Podáním ze dne 29. 12. 2020 otec žalobce požádal o vrácení zaplaceného soudního poplatku s tím, že jej uhradil omylem. Současně požádal jménem žalobce o osvobození od soudního poplatku s tím, že žalobce nedisponuje žádným majetkem, který by bylo možné k úhradě soudního poplatku použít. 3. Podle § 898 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) potřebují rodiče souhlas soudu k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Pro posouzení, zda je k nakládání s majetkem nezletilého zákonným zástupcem potřeba schválení opatrovnického soudu, je významným hlediskem způsobilost právního úkonu zákonným zástupcem učiněného negativně zasáhnout do majetkové sféry nezletilého (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 30 Cdo 4696/2014; srov. také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2016, 6 As 272/2015 - 55, body 21-25). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2289/2011, pak je podání žaloby nikoliv běžnou záležitostí, která vyžaduje schválení opatrovnického soudu. 4. Nelze vyloučit, že s projednáním nynější žaloby bude spojena potřeba vynaložení nezanedbatelných prostředků – kromě soudních poplatků může jít o náklady dokazování (žalobce např. navrhl zpracování znaleckého posudku z oboru epidemiologie, který by se měl zabývat hepatitidou B a tetanem z hlediska jejich šíření v populaci, jehož vypracování může být nákladné a nelze vyloučit, že žalobci bude uloženo složení zálohy na znalečné) a roli hraje také povinné zastoupení advokátem v případném řízení před Nejvyšším správním soudem či Ústavním soudem. 5. V případě přiznání osvobození od soudních poplatků, o které otec žalobce požádal, by sice mohla alespoň částečně odpadnout povinnost k placení soudních poplatků a nákladů dokazování, při posouzení potenciality zásahu do majetkové sféry nezletilého však nelze spoléhat na to, že osvobození bude přiznáno a že nebude v průběhu řízení odňato (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 03. 2012, č. j. 1 As 35/2012 - 32). Bylo by totiž nepřípustnou paušalizací, pokud by soud každému nezletilému žalobci automaticky přiznával osvobození od soudních poplatků, neboť by tak byl popřen význam osvobození jako institutu zcela výjimečného (srov. § 36 odst. 3 s. ř. s.). Pokud by zákonodárce při vědomí toho, že žalobci v dětském věku zpravidla žádný majetek nevlastní, mínil zakotvit jejich osobní osvobození od soudních poplatků ve všech případech, jistě by tak učinil výslovně. Nízký věk žalobce ani nedostatek jeho majetku tedy bez dalšího nezakládají nárok na osvobození od soudního poplatku. Soud při posuzování žádosti nezletilého o osvobození od soudních poplatků musí hodnotit i vyživovací povinnost, kterou vůči dítěti mají jeho rodiče a v této souvislosti bude zjišťovat jejich majetkové poměry (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2015, č. j. 5 As 103/2015 - 19). Ačkoliv o těchto poměrech rodičů zástupci žalobce doposud nic netvrdili (nebyli k tomu soudem ani vyzýváni), z nalepených kokových známek na žalobě je zjevné, že otec prostředky na úhradu soudního poplatky měl. Lze tedy uzavřít, že nejde s jistotou tvrdit, že nezletilému žalobci v průběhu řízení nebude uložena (výlučně vůči jemu osobně vymahatelná) poplatková či jiná peněžní povinnost. 6. Z doplnění žaloby ze dne 3. 11. 2020 a „námitky“ ze dne 11. 1. 2021 je zjevné, že primárním cílem zástupců žalobce je právě dosažení derogace některých ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví (a vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů) v rámci řízení před Ústavním soudem. Nelze tedy vyloučit ani vedení řízení před více stupni soudů. Náklady na právní zastoupení v řízení před vysokými soudy mohou dosáhnout značných částek (které zpravidla zcela nepokryje ani případně přiznaná náhrada nákladů řízení). Záleží při tom na znění dohody uzavřené s advokátem o tom, jak bude tato odměna určena a kdy bude splatná. Otec žalobce se mýlí, uvádí-li, že platba na advokátní služby se vždy realizuje předem formou zálohy (jakkoliv ani to nevylučuje zásah do majetkové sféry žalobce) – advokát je oprávněn si zálohu vyžádat, není to však jeho povinnost. 7. Soud tedy konstatuje, že shledává ve vedení řízení potenciálně negativní zásah do majetkové sféry žalobce. Minimálně při podání žaloby navíc nebyl prima facie zjevný jeho přínos pro žalobce samého. 8. Podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví totiž „mateřská škola, s výjimkou (…) zařízení, do nichž je docházka povinná, [může] přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci.“ 9. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění zákona č. 46/2019 Sb. (dále jen „školský zákon“), je předškolní vzdělávání povinné od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte. Pátého roku věku žalobce dosáhl dne 21. 1. 2020, od aktuálního školního roku 2020/2021 je pro žalobce předškolní vzdělávání povinné a může tak k němu být přijat i v případě, pokud nebyl řádně očkován, resp. nesplnil podmínky dle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. 10. Jakékoliv meritorní rozhodnutí soudu by tak bylo čistě akademické bez reálného vlivu na realizaci práva žalobce na předškolní vzdělávání. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že k zahájení řízení je potřeba schválení opatrovnického soudu. 11. Předseda senátu proto usnesením ze dne 5. 1. 2021, č. j. 55 A 91/2020 - 36, vyzval otce žalobce k doložení schválení příslušného soudu k právnímu jednání žalobce, které spočívá v podání žaloby proti napadenému rozhodnutí, případně alespoň k doložení, že návrh na takové schválení byl vůbec podán. Stanovil k tomu lhůtu tří týdnů od doručení citovaného usnesení, ke kterému došlo 8. 1. 2021. Poučil jej přitom, že nevyhoví-li ve stanovené lhůtě výzvě, soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítne pro nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku oprávnění zákonného zástupce žalobce zastupovat. Ve stanovené lhůtě, která uplynula 29. 1. 2021, ani později soudu nebyla doručena jakákoliv informace o tom, že by opatrovnický soud podání žaloby schválil nebo alespoň projednával. 12. Namísto toho otec žalobce svým podáním ze dne 11. 1. 2021 označeným jako „2. doplnění žaloby  rozšíření návrhu“ uplatnil vedle návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí další samostatný nárok na zaplacení zadostiučinění ve výši 11 000 Kč, a to na reparaci nemajetkové újmy způsobené nezákonným postupem žalovaného, kterým bylo žalobci znemožněno navštěvovat Mateřskou školu. Tento úkon soud posoudil jako další žalobu, byť nesprávně podanou k soudu ve správním soudnictví, neboť se nejedná o změnu žaloby, nýbrž tzv. objektivní kumulaci návrhů – dvou samo