6 Ads 32/2014 — Nejvyšší správní soud

42 Ad 3/2021- 40 - text 7 42 Ad 3/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Čížkem ve věci žalobce: R. Š., nar. X bytem X proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2020, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 31. 5. 2018, č. j. X, přiznala žalovaná žalobci na jeho žádost invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s tím, že ke vzniku invalidity došlo dne 26. 2. 2018. 2. Následně žalovaná rozhodnutím ze dne 22. 5. 2020, č. j. X, žalobci snížila od 14. 6. 2020 výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod prvního stupně. 3. Poté na základě námitek podaných žalobcem rozhodla žalovaná v rámci autoremedury rozhodnutím ze dne 19. 8. 2020, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že své předchozí rozhodnutí ze dne 22. 5. 2020, č. j. X, bez dalšího zrušila. 4. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky, které byly zamítnuty shora označeným rozhodnutím žalované ze dne 20. 11. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), a zároveň bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí shrnula žalovaná dosavadní průběh správního řízení. Uvedla, že žalobce doručil žalované dne 24. 7. 2019 podání (datované dnem 19. 7. 2019) označené jako „Žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu vzniku invalidity“. V souvislosti s tímto podáním byla vyvolána mimořádná kontrolní lékařská prohlídka konaná dne 28. 4. 2020. Posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobce byl v období od 26. 2. 2018 do 27. 4. 2020 invalidní pro invaliditu druhého stupně. Od 28. 4. 2020 je však invalidní pouze pro invaliditu prvního stupně. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná dne 22. 5. 2020 rozhodnutí, kterým rozhodla o snížení invalidního důchodu přiznaného žalobci pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, a to od 14. 6. 2020. Žalobce podal proti rozhodnutí ze dne 22. 5. 2020 námitky. Posudkový lékař žalované dospěl v posudku ze dne 14. 7. 2020 k závěru, že zdravotní stav žalobce odpovídá nadále invaliditě druhého stupně, která vznikla ke dni 26. 2. 2018, a že tedy ke snížení stupně invalidity nedošlo. Jinými slovy, posudkový lékař konstatoval, že nebyl důvod k předchozímu snížení invalidního důchodu na invalidní důchod prvního stupně. Žalovaná proto rozhodla prvostupňovým rozhodnutím v rámci autoremedury tak, že rozhodnutí o snížení výše invalidního důchodu ze dne 22. 5. 2020 zrušila. Žalobce podal dne 31. 8. 2020 proti prvostupňovému rozhodnutí námitky, přičemž mj. namítal nesprávné posouzení vzniku invalidity a žádal o vypořádání jeho žádosti o přiznání invalidního důchodu od dřívějšího data. V námitkovém řízení byl pořízen recenzní posudek posudkového lékaře žalované, který potvrdil závěry posudku ze dne 14. 7. 2020. Žalovaná proto konstatovala, že žalobci nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Z tohoto důvodu byly námitky zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí zamítnuto. 6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je dále uvedeno, že podání žalobce ze dne 19. 7. 2019 (žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu vzniku invalidity od dřívějšího data) a jeho pozdější podání ze dne 22. 7. 2020 se týkalo posouzení jeho zdravotního stavu, čímž se zabýval posudek z mimořádné kontrolní lékařské prohlídky provedené posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Praha – západ (dále jen „OSSZ“) ze dne 28. 4. 2020, posudek zpracovaný v prvním námitkovém řízení ze dne 14. 7. 2020 a naposledy i recenzní posudek lékaře žalované ze dne 30. 10. 2020. Všechny se shodují na tom, že k uznání invalidity nebylo možné z posudkového hlediska přistoupit před datem 26. 2. 2018. Vůči posudku o invaliditě navíc nelze podat námitky, neboť je lze uplatnit jen jako řádný opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění. Žaloba a vyjádření žalovaného 7. Včasnou žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalované. Žalobce nezpochybňuje, že jeho zdravotní stav odpovídá druhému stupni invalidity, namítá však, že byla nesprávně stanovena diagnóza u postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, neboť dle jeho názoru nejde o spastickou paraparézu (tj. postižení dolních končetin), nýbrž o kvadruparézu (tj. postižení všech čtyř končetin). Především však rozporuje stanovení data vzniku invalidity, neboť invalidní byl již v období let 2009 až 2018. Dále mj. namítá, že žalovaná nerozhodla o jeho žádosti o přiznání invalidního důchodu od dřívějšího data, neboť napadené rozhodnutí neobsahuje datum vzniku nároku na invalidní důchod, které je uvedeno pouze v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobce je konečně přesvědčen, že žalovaná již v rámci řízení o jeho první žádosti o invalidní důchod pochybila při stanovení data vzniku invalidity, neboť se nezabývala jeho zdravotním postižením zpětně. Invalidní důchod by mu proto měl být vyplacen zpětně ode dne vzniku nároku. Žalobce přiložil k žalobě rozsáhlou zdravotnickou dokumentaci, k prokázání zdravotního stavu a data vzniku invalidity. 8. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce nepodal námitky proti rozhodnutí ze dne 31. 5. 2018, kterým mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 26. 2. 2018. Žalované byla dne 24. 7. 2019 doručena písemnost ze dne 19. 7. 2019 označená jako „Žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu vzniku invalidity od dřívějšího data“, na jejímž základě byla vyhotovena recenze posudku o invaliditě ze dne 14. 3. 2018. Pochybení však nebylo shledáno a žalobce byl i nadále shledán invalidním od 26. 2. 2018. Až následně byla po podnětu Veřejné ochránkyně práv vyvolána mimořádná kontrolní prohlídka, při níž bylo posudkem o invaliditě ze dne 28. 4. 2020 shledáno, že žalobce byl invalidní pro invaliditu druhého stupně od 26. 2. 2018, avšak od 28. 4. 2020 jeho zdravotní stav odpovídá pouze invaliditě prvního stupně. Následně popsala průběh správního řízení shodně, jako je uvedeno v bodech 1 až 6 tohoto rozsudku. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Posouzení věci 9. Soud na základě včas podané a přípustné žaloby posoudil důvodnosti žaloby, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil, zatímco souhlas žalované je presumován, neboť se nevyjádřila k výzvě soudu, zda s uvedeným postupem souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 10. Soud se s ohledem na obsah žaloby a napadeného rozhodnutí v prvé řadě zaměřil na posouzení otázky, zda je žalobce aktivně věcně legitimovaný k podání žaloby. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. se zrušení rozhodnutí správního orgánu může domáhat ten, „[k]do tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti“. Citované ustanovení upravuje (byť nedokonale – viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne ze dne 23. 3. 2005, čj. 6 A 25/2002-42, č. 906/2006 Sb. NSS) tzv. aktivní procesní legitimaci žalobce, která je nezbytnou podmínkou k tomu, aby věc mohla být vůbec meritorně projednána. Podmínky aktivní procesní legitimace tedy splňuje ten, kdo vylíčí myslitelným způsobem určité dotčení na právech, resp. dotčení právní sféry. 11. Od aktivní procesní legitimace je odvozena aktivní věcná legitimace, která předurčuje výsledek řízení. Má-li žalobce aktivní věcnou legitimaci, je jeho žaloba důvodná (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS). Soud tedy musí vždy zkoumat, zda je pravdivé žalobní tvrzení o tom, že žalobce byl napadeným rozhodnutím správního orgánu zkrácen na svých právech, resp. zda bylo zasaženo do jeho právní sféry. 12. V projednávané věci žalobce v podstatě namítá, že bylo do jeho právní sféry zasaženo napadeným rozhodnutím z důvodu nesprávně zjištěného skutkového stavu, resp. nesprávného posouzení jeho zdravotního stavu ve dvou otázkách, a to pokud jde o stanovení data vzniku invalidity a diagnózy rozhodující příčiny jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Implicitně tedy z žaloby plyne, že se žalobce cítí být dotčen na veřejném subjektivním právu na dávky invalidního důchodu, na něž mu dle jeho názoru vznikl nárok v širším rozsahu, než v jakém mu byly přiznány. 13. Soud nicméně musí konstatovat, že napadeným rozhodnutím nebyla právní sféra žalobce nikterak dotčena. Jak plyne z podání žalobce, z obsahu napadeného rozhodnutí i z obsahu správního spisu žalobci byl na základě jeho žádosti sepsané dne