9 As 62/2020 — Nejvyšší správní soud

43 A 65/2021- 39 - text 8 43 A 65/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce: nezl. D. L., narozený X zastoupený zákonným zástupcem (otcem) Z. L., DiS. oba bytem X zastoupený obecným zmocněncem Ing. Z. L. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2021, č. j. 079943/2021/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2021, č. j. 079943/2021/KUSK, se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 8. 9. 2021 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Mateřské školy E. Beneše, Kralupy nad Vltavou (dále jen „správní orgán I. stupně“ nebo „mateřská škola“) ze dne 4. 6. 2021, č. j. 112/21, o nepřijetí žalobce k předškolnímu vzdělávání od 1. 9. 2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Obsah podání účastníků 2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, jelikož se správní orgány dostatečně nevypořádaly s tvrzenou výhradou svědomí a účelově ignorovaly závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2020, č. j. 9 As 62/2020-33, dle kterého lze uplatnit výhradu svědomí jako důvod pro uznání výjimky z podmínek podle § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 205/2020 Sb. (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). Správní orgány se vůbec nezabývaly důvody pro přijetí žalobce do mateřské školy, přestože žalobce uvedl pádné argumenty pro udělení výjimky (zejm. zvýšené riziko poškození zdraví žalobce z důvodu nežádoucích následků očkování u dalších členů rodiny, problematický systém vakcinace, který nezohledňuje tzv. vyvanutí očkování). V podrobnostech žalobce odkazuje na žádost o uznání výjimky z povinného očkování dítěte ze dne 13. 5. 2021 (dále jen „žádost o uznání výjimky“). Žalobce tvrdí, že došlo k porušení zákazu diskriminace podle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základní práv a svobod, vyhlášené pod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“), jehož důsledkem je nerovný přístup k předškolnímu vzdělávání. Dále namítá porušení zásad předvídatelnosti práva, jelikož správní orgány vědomě nerespektují závazné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jelikož se správní orgány nevypořádaly s jeho tvrzením a připustily „nekompetentní ingerenci“ Krajské hygienické stanice. 3. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout a v podrobnostech odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí. Uvádí, že žalobce není ve věku povinné školní docházky, nepodrobil se očkování ani nedoložil potvrzení o tom, že je imunní nebo se nemůže podrobit očkování kvůli kontraindikaci. Nejsou tak splněny podmínky podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. Rodiče mohou zajistit hlídaní nezletilého jiným způsobem, např. placeným hlídáním. Konstatuje, že o očkování nezletilého má rozhodnout opatrovnický soud. Dále namítá, že žalobce, resp. zákonný zástupce uplatnil výhradu svědomí pouze v obecné rovině, přičemž tvrzení o zdravotních potížích bratranců žalobce, kteří jsou navíc v jiném věku než žalobce, nikterak neprokázal (například lékařskými zprávami). Výhrada svědomí (jako právo na svobodu projevu) končí tam, kde začínají práva na ochranu zdraví dalších osob, tedy dalších dětí v mateřské škole. Žalobce však neprokázal skutečně výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly uznání výjimky. 4. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, ve které uvádí, že není v kompetenci správních orgánů poučovat rodiče, kdo rozhoduje o očkování nezletilého, nebo jakým způsobem může být zajištěno jeho hlídání. Namítá, že se správní orgány zvýšeným rizikem očkování vůbec nezabývaly, nevyužily nabídky spolupráce a nepožadovaly například zmíněné lékařské zprávy. Správní orgány pochybily, pokud nepoměřovaly kvalitu a přesvědčivost výhrady svědomí vůči zájmu společnosti na ochraně veřejného zdraví. Tuto úvahu nemůže učinit soud, jinak by byl žalobce připraven o možnost podat odvolání. Argumentace žalovaného právem na svobodu projevu je nepřiléhavý, v posuzovaném případě se totiž jedná o ochranu zdraví žalobce (čl. 31 Listiny, čl. 2 Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, vyhlášené pod č. 96/2001 Sb. m. s.). Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal prostřednictvím zákonného zástupce dne 13. 5. 2021 přihlášku k zápisu do mateřské školy pro školní rok 2021/2022, jejíž přílohou byla žádost o uznání výjimky z povinného očkování dítěte na základě sekulární výhrady svědomí. Žalobce, resp. zákonný zástupce žádost odůvodnil tím, že vakcíny mohou způsobit závažná celoživotní poškození zdraví i smrt. Povinné očkování proto představuje nevratný zásah do tělesné integrity žalobce podle čl. 7 odst. 1 Listiny, čímž dojde k ústavně relevantnímu zásahu do jeho práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny, práva sekulární výhrady svědomí podle čl. 15 odst. 1 Listiny a práva zákonného zástupce žalobce na péči o dítě podle čl. 32 odst. 4 Listiny. Uvedl, že se jedná o důvody naléhavé, jelikož v jeho případě existuje zvýšené riziko poškození zdraví. Po povinném očkování se u jeho rodinných příslušníků objevily závažné trvalé nežádoucí zdravotní následky (žalobcův bratranec z otcovy strany trpí těžkým neurologickým poškozením mozku, žalobcův bratranec z matčiny strany cukrovkou I. typu). Za další důvody označil celkovou nedůvěryhodnost vakcinace, absence diskuze o nežádoucích účincích povinného očkování a nepřijetí pravidel pro odškodnění nežádoucích účinků vakcinace. Žalobcův zákonný zástupce uvedl, že tento názor zastávají dlouhodobě, neboť již v minulosti odmítli povinné očkování u žalobcova bratra. Společenské dopady v posuzovaném případě jsou nadto minimální, jelikož dochází k selektivní vakcinaci dětí a souběžně nedochází ke sledování a vyhodnocování stavu imunity dospělých osob. 6. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl o nepřijetí žalobce k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole. V odůvodnění uvedl, že ústavní právo neopravňuje domáhat se přijetí neočkovaného dítěte do mateřské školy na základě výhrady svědomí. Jsou přípustné pouze výjimky podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. Žalobce, který není na přání rodičů očkován, tudíž nesplňuje podmínky přijetí do mateřské školy. Žalobce podal prostřednictvím zákonného zástupce proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. Odvolací námitky jsou v zásadě totožné s námitkami v žalobě, a proto je soud nebude opakovat. 7. Napadeným rozhodnutím žalovaný potvrdil prvostupňové rozhodnutí a odvolání zamítl. V odůvodnění uvedl, že správní orgán I. stupně postupoval v souladu s platnou legislativou, metodickým doporučením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 4. 3. 2021, a s vyjádřením Krajské hygienické stanice ze dne 26. 5. 2021, podle kterého nelze využít institut výhrady svědomí k domáhání se přijetí neočkovaného dítěte do mateřské školy. Žalovaný odkázal na závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 16/14, č. 99/2015 Sb. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 9. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 10. O věci samé soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 76 odst. 1 s. ř. s. Posouzení žalobních bodů 11. V projednávané věci je spornou otázkou postup správních orgánů v řízení o přijetí neočkovaného dítěte do mateřské školy za situace, kdy zákonný zástupce žalobce požádal o udělení výjimky z podmínky stanovené § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. 12. Podle § 34 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, „[p]ři přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.“ 13. Podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví „[…] mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a