8 As 152/2015 — Nejvyšší správní soud

43 A 92/2021- 59 - text 17 43 A 92/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci navrhovatelů: a) O. L. bytem X b) J. D. bytem X c) Ing. R. M., CSc. bytem X d) J. B. bytem X všichni zastoupeni JUDr. Ondřejem Tošnerem, PhD., advokátem sídlem Slavíkova 23, Praha proti odpůrkyni: obec Přišimasy sídlem Jana Čermáka 80, Přišimasy zastoupená Mgr. Janem Brožem, advokátem sídlem Teplého 2786, Pardubice o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 2/2020 – Změny č. 3 Územního plánu obce Přišimasy, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Přišimasy ze dne 16. 12. 2020, č. 135/2020, takto: I. Opatření obecné povahy č. 2/2020 – Změna č. 3 Územního plánu obce Přišimasy – schválené usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 16. 12. 2020, č. 135/2020, se s účinností ke dni právní moci tohoto rozsudku ruší v textové části, podkapitole F.5 (Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu) v rozsahu textu: „V poslední větě se ruší text: 2020 A nahrazuje se textem: 2025.“, a to ve vztahu k pozemkům (částem pozemků) p. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH a XI v k. ú. P. v rozvojových zónách N19-SOB a N29SOB. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Odpůrkyně je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovatelům a), b) a c) na náhradě nákladů řízení částku 43 096,20 Kč k rukám jejich zástupce JUDr. Ondřeje Tošnera, PhD., advokáta. IV. Ve vztahu mezi navrhovatelem d) a odpůrkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah návrhu 1. Navrhovatelé se společným návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají, aby soud zrušil část opatření obecné povahy označeného v záhlaví (dále jen „napadené OOP“ nebo „změna územního plánu“). 2. Navrhovatelé uvádí, že jsou vlastníky pozemků regulovaných změnou územního plánu odpůrkyně. Navrhovatelka a) je spoluvlastnicí (spoluvlastnický podíl 1/3) pozemků p. č. XE a XB v katastrálním území X (všechny pozemky zmiňované v tomto rozsudku se nacházejí v témže katastrálním území - pozn. soudu). Navrhovatel b) je spoluvlastníkem (spoluvlastnický podíl 1/3) pozemků p. č. XE a XB. Navrhovatel c) je spoluvlastníkem (spoluvlastnický podíl 1/2) pozemku p. č. XC. Navrhovatel d) je spoluvlastníkem (spoluvlastnický podíl 1/2) pozemku p. č. XA. Pozemek p. č. XE je zahrnut do plochy N19 a pozemky p. č. XE, XB, XC, XA do plochy N29, pro něž je stanoven způsob využití SOB – plochy smíšené obytné. Shora uvedené pozemky všech navrhovatelů jsou dotčeny napadeným OOP, které v bodě F.5 (Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu) nově stanoví lhůtu pro pořízení regulačního plánu pro obě uvedené plochy do konce roku 2025. Tato regulace představuje v zásadě stavební uzávěru, neboť pokud není regulační plán obcí pořízen (a to zde není), nelze na daném území umisťovat stavby či jej jinak využívat dle územním plánem schváleného funkčního využití. Navrhovatelé jsou tak přímo dotčeni na vlastnickém právu k výše uvedeným pozemkům. Navrhovatel d) navíc namítá, že je dotčen i regulací obsaženou v napadeném OOP v bodě F.2 (Prostorové uspořádání, základní podmínky pro ochranu krajinného rázu), který nově stanoví podmínku, že „Minimální výměra stavebního pozemku se stanovuje na 1 000 m2.“ 3. Navrhovatelé namítají nepřezkoumatelnost napadeného OOP pro nedostatek důvodů, jelikož prodloužení lhůty pro přijetí regulačního plánu není v napadeném OOP žádným způsobem odůvodněno, a to v rozporu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 12/2020 Sb. (dále jen „správní řád“), resp. § 53 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „stavební zákon“). Navrhovatelé dále namítají nezákonnost tohoto regulativu pro rozpor s § 43 odst. 2 stavebního zákona, dle něhož má být stanovena přiměřená lhůta pro přijetí regulačního plánu. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu lze za přiměřenou považovat lhůtu v délce 4 roky, nejvýše v délce v řádu jednotek let, delší lhůty musí být náležitě zdůvodněny. Zdůrazňují, že podmínka pořízení regulačního plánu byla do územního plánu začleněna již v roce 2010, změnou č. 1 byla v roce 2016 prodloužena do roku 2020 a napadeným OOP byla prodloužena do roku 2025. Lhůta pro pořízení regulačního plánu tak činí celkem 15 let, a to bez jakéhokoliv odůvodnění. Další prodloužení lhůty odporuje zákonné podmínce přiměřenosti lhůty dle stavebního zákona a představuje nepřiměřený zásah do vlastnického práva navrhovatelů v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášenou pod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“) a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášeným pod č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“). Dále namítají, že v předmětném regulativu chybí v rozporu s § 43 odst. 2 stavebního zákona zadání regulačního plánu. 4. Navrhovatel d) ve vztahu k podmínce minimální velikosti stavebního pozemku namítá nepřezkoumatelnost napadeného OOP pro nedostatek důvodů, jelikož ani tento regulativ není náležitě odůvodněn. I v tomto případě jde o nepřiměřený zásah do jeho vlastnického práva, který je v rozporu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Část jeho pozemku p. č. XA je vymezena jako zeleň, a to v pásu podél ulice a na druhé straně (při hranici s pozemkem p. č. XB) je zase územním plánem vymezena komunikace, a tudíž „nelze parcely o požadované výměře vymezit ani tímto směrem.“ Vzhledem k umístění a tvaru zastavitelné části pozemku jej už nelze pro stavební účely fakticky využít. Daný pozemek je již dle stávajícího stavu zatížen omezením jeho zastavitelnosti (plocha zeleně), přičemž uvedený regulativ by ještě více ztížil využitelnost zbývající zastavitelné části tohoto pozemku. Jde tak o nepřiměřený zásah, pro který není dán legitimní důvod. Dále uvádí, že pozemek p. č. XA je ve spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastníci hodlají pozemek rozdělit, čímž by se ovšem obě jeho části staly nezastavitelnými (polovina zastavitelné části pozemku by nesplňovala výše zmíněný regulativ). Vyjádření odpůrkyně 5. Odpůrkyně má za to, že návrh není důvodný a navrhuje jeho zamítnutí. Zdůrazňuje, že navrhovatelé byli v průběhu pořizování napadeného OOP pasivní a ani jeden z nich nepodal včas námitky. Podání navrhovatelů ze dne 8. 8. 2020 (míněno zřejmě podání ze dne 4. 8. 2020 - pozn. soudu) nelze považovat za řádně uplatněné námitky, jelikož byly podány více než měsíc po lhůtě pro podávání námitek. Odpůrkyně odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle které se správní soud námitkami směřujícími do proporcionality přijatého řešení při posuzování důvodnosti návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebude věcně zabývat, pokud navrhovatel nepodá proti napadenému opatření obecné povahy včas námitky ani připomínky. Jelikož navrhovatelé námitky nepodali a namítají v návrhu především nepřiměřenost omezení vlastnických práv, měl by soud návrh zamítnout. 6. Odpůrkyně nesouhlasí, že by bylo napadené OOP nepřezkoumatelné, a uvádí, že ani tuto vadu nelze namítat, pokud navrhovatelé nepodali včas námitky. Nelze klást odpůrkyni k tíži, že neodůvodnila detailně napadené OOP ve vztahu k přiměřenosti omezení individuálních práv u každého pozemku. Důvody prodloužení lhůty pro pořízení regulačního plánu a stanovení minimální výměry stavebního pozemku jsou zřejmé z odůvodnění napadeného OOP a vypořádání námitek jiných vlastníků, přičemž jde zejména o problémy s nedostatkem vody. 7. K prodloužení lhůty pro přijetí regulačního plánu odpůrkyně dále uvádí, že tento regulativ nelze považovat za stavební uzávěru. Hlavním cílem tohoto opatření bylo racionální, přiměřené a postupné využití území. Uvádí, že navrhovatelé již v minulosti předložili zastavovací studii, z níž vyplývá vznik ulice, která neumožňuje oboustranný provoz a není předpokládána žádná občanská vybavenost. Odpůrkyně uvádí, že i z tohoto důvodu dospěla k závěru, že je nutné podmínku regulačního plánu prodloužit. Je to dáno rovněž nedostatkem vody, což značně omezuje rozvoj obce, který musí být přiměřený a postupný. Celková plocha ve vlastnictví navrhovatelů činí více než 30 000 m2, kterou nelze zastavět ze dne na den, neboť pro takové navýšení kapacity by nebyla k dispozici adekvátní občanská vybavenost ani dostatečná kapacita vody. Odpůrkyni je navíc známo, že navrhovatelé chtějí území „vytěžit pro rodinné domy“. Připustila zároveň, že uvažuje o změně regulativů a přijetí územního plánu s prvky regulačního plánu. Vzhledem k absenci námitek navíc nepředpokládala, že by navrhovatelé měli s prodlouž