8 As 130/2014 — Nejvyšší správní soud

54 A 60/2020- 29 - text 13 54 A 60/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: M. V. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2020, č. j. 135280/2020/KUSK, sp. zn. SZ 104155/2020/KUSK ÚSŘ/LŽ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a stručný obsah podání účastníků řízení 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou osobně dne 21. 12. 2020 domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a J. V. (dále jen „stavebníci“) proti rozhodnutí Městského úřadu Týnec nad Sázavou, odboru výstavby, (dále jen „stavební úřad“) ze dne 8. 4. 2020, č. j. TnS2018/3214-19, sp. zn. Výst.3214/2018/Ct (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad rozhodl v řízení o žádosti stavebníků o stavební povolení (původně ohlášení stavebního záměru) ze dne 28. 8. 2018 tak, že podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (dále jen „správní řád“) zastavil stavební řízení na stavbu „Nástavba zahradního domku“ na pozemku p. č. st. X v katastrálním území a obci C. (dále jen „stavba“ a „stavební pozemek“), protože stavebníci k žádosti nedoložili závazné stanovisko Městského úřadu Benešov, odboru výstavby a územního plánování, oddělení územního plánování, ani územní souhlas, popř. územní rozhodnutí stavebního úřadu. 2. Žalobkyně namítala, že se žalovaný s odvolacími námitkami vypořádal nesprávně a přepjatě formálně, a že je proto napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné a nezákonné. Stavební úřad podle jejího názoru postupoval přepjatě formalisticky – zaprvé namítala, že závazné stanovisko bylo doloženo dostatečným způsobem (případně měla být vyzvána k nápravě nebo se měl stavební úřad obrátit na dotčený orgán), zadruhé pak, že lhůta k doložení zbývajícího podkladu jí měla být prodloužena. Žalobkyně se domnívá, že byla překročena kritéria proporcionality, když nebyl zohledněn vyhlášený nouzový stav. Žalovaný nadto zpochybnil žalobkynino právo doplnit odvolání a neoprávněně zúžil předmět řízení. Žalobkyně má přitom nadále pochybnosti o nepodjatosti všech úředních osob stavebního úřadu při výkonu jejich pravomoci a Ing. M. A. (tajemníka městského úřadu). 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Ve vyjádření k žalobě krátce shrnul průběh předcházejícího řízení s tím, že stavební úřad stavební řízení přerušil za účelem doplnění podkladů na základě usnesení (již) ze dne 18. 9. 2018, a to (až) do 30. 3. 2020. Jestliže podklady stále nebyly kompletní, bylo zastavení řízení opodstatněné. Žalobkyni nebylo upřeno právo podat blanketní odvolání a to doplnit, žalovaný v tom však pozoroval snahu o obstrukční jednání. V odvolacím řízení žalovaný nemohl posuzovat komín ani okna na sousední nemovitosti č. p. Xb, jakož ani námitku podjatosti. 4. V replice žalobkyně svou argumentaci zopakovala a spolu s poukazem na to, že na námitce podjatosti všech úředních osob stavebního úřadu trvá, navrhla vyslechnout alespoň zástupce stavebního úřadu. Sousedkou (vlastnicí stavby č. p. Xb a souvisejícících pozemků) jí totiž bylo bez bližších podrobností řečeno, že má známé na stavebním úřadě a že nechá stávající nemovitost žalobkyně zbourat. 5. Ve větších podrobnostech soud podání obou stran rozebírá až v části věnované vypořádání žalobních bodů. 6. V průběhu jednání účastníci setrvali na svých návrzích. Žalobkyně připomenula, že sousedka jí říkala, že na stavebním úřadě má známé a zasadí se o zbourání její stavby. Žalovaný konstatoval, že byť podle judikatury správních soudů je správní orgán povinen poskytnout účastníkům řízení poučení a potřebný prostor za účelem odstranění nedostatků žádosti, tato povinnost není bezbřehá, jelikož současně byl stavební úřad vázán i požadavky právních předpisů na lhůtu, v níž má být o žádosti rozhodnuto, zde konkrétně § 112 odst. 3 stavebního zákona, tedy zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Dále žalovaný uznává, že ve vztahu k námitce podjatosti v napadeném rozhodnutí možná neargumentoval zcela přiléhavě, pokud odkazoval na to, že se touto námitkou zabýval již dříve. Pokud jde ovšem o námitky proti úpravám sousední stavby, ty podle žalovaného směřují do jiného řízení a nelze je ve stavebním řízení žalobkyně řešit. 7. Soud neprovedl důkaz výslechem „zástupce stavebního úřadu“, jelikož žalobkyně neoznačuje konkrétní osobu a ani nevysvětluje, k jakým okolnostem by měla taková osoba vypovídat. Nadto podle soudu veškeré pro věc rozhodné skutečnosti plynou již z obsahu správního spisu. Posouzení žaloby soudem 8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno fikcí dne 26. 10. 2020) osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud přitom dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Předmětem soudního přezkumu bylo rozhodnutí, kterým bylo zastaveno řízení ve věci žádosti o vydání stavebního povolení, neboť stavebníci v určené lhůtě neodstranili její podstatné vady, které podle stavebního úřadu bránily pokračování v řízení. Soud se proto prvotně zabýval otázkou, zda za skutkového stavu, který se podává ze správního spisu, bylo řízení o žádosti stavebníků zastaveno v souladu se zákonem. 10. Soud ze správního spisu zjistil, že dne 28. 8. 2018 stavebníci ohlásili stavbu „Nástavba zahradního domku“ na stavebním pozemku, a to v rozsahu vybudování jedné místnosti (hobby dílny) v patře stávajícího přízemního zahradního domku umístěného na hranici s pozemkem sousedky. Usnesením ze dne 18. 9. 2018, č. j. TnS-2018/3214-2, rozhodl stavební úřad podle § 107 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 169/2018 Sb. (viz čl. II odst. 1 zákona č. 312/2019 Sb.; dále jen „stavební zákon“) o provedení stavebního řízení ve věci stavby (sp. zn. Výst.3214/2018/Ct), jelikož stavba vyžaduje územní souhlas či rozhodnutí, nebyl předložen souhlas sousedky, závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku územního plánování, statický výpočet ani avizované požární posouzení a stavební úřad nedohledal ani doklady k povolení zahradního domku, na němž má být nástavba umístěna. Současně stavebníky vyzval podle § 107 odst. 2 stavebního zákona k doplnění žádosti o stavební povolení o vyjmenované podklady (mj. právě o závazné stanovisko orgánu územního plánování a územní souhlas, popř. územní rozhodnutí stavebního úřadu), a to do 30. 11. 2018, a řízení z tohoto důvodu přerušil. V usnesení byli stavebníci též poučeni, že pokud žádost ve stanovené lhůtě nedoplní, stavební úřad stavební řízení zastaví podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Předmětné usnesení bylo stavebníkům doručeno dne 1. 10. 2018, čímž nabylo právní moci. 11. Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. 12. Základní zásadu stavebního řádu zakotvuje § 108 odst. 1 stavebního zákona, podle nějž je stavební povolení vyžadováno u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, pokud nestanoví stavební zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Výjimky z uvedeného pravidla představují vybrané stavební záměry, pro jejichž realizaci postačí ohlášení (§ 104 stavebního zákona) nebo které dokonce nevyžadují pro svoji realizaci ani ohlášení (§ 103 stavebního zákona). Mezi stavební záměry (stavby) vymezené v § 104 odst. 1 stavebního zákona spadá i stavba stavebníků – to v projednávané věci není předmětem sporu. Přesto však byl ohlašovaný stavební záměr (stavba) projednán ve stavebním řízení. Tento režim totiž stavební úřad musel na stavbu uplatnit podle § 108 odst. 3 věty první ve spojení s § 107 odst. 1 stavebního zákona. 13. Podle § 107 odst. 1 stavebního zákona platí, že nemá-li ohlášení předepsané náležitosti nebo trpíli jinými vadami, pomůže stavební úřad stavebníkovi nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s pro