1 Afs 4/2012 — Nejvyšší správní soud

59 Af 1/2022- 106 - text 23 59 Af 1/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobkyně: ND IMPEX spol. s r.o., IČO 45273138 sídlem Lhotská 2208/27, 193 00 Praha 9 zastoupená advokátkou Mgr. Janou Andresovou sídlem Pavla Švandy ze Smiřic 1067/9, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 - Michle o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2021, č. j. 1882-4/2021-900000-311, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků řízení 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2021, č. j. 1882-4/2021-900000-311 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 283/2020 Sb. (dále jen „daňový řád“) zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 26. 10. 2020, č. j. 90875-43/2020-610000-51, ze dne 26. 10. 2020, č. j. 90875-44/2020-410000-51, a ze dne 30. 11. 2020, č. j. 9087552/2020610000-51 (dále společně „dodatečné platební výměry“), kterými bylo žalobkyni dodatečně doměřeno clo ve výši 780 557 Kč. 2. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a zároveň má za to, že bylo vadami zatíženo i řízení, ve kterém bylo vydáno. Žalovaný podle žalobkyně pochybil, když jí nezaslal vyjádření celního úřadu k jejímu odvolání, a znemožnil jí tak na stanovisko jakkoli reagovat. Žalovaný pak v napadeném rozhodnutí sám uznal nedostatečné odůvodnění dodatečných platebních výměrů, přičemž podle žalobkyně není přípustný postup, při kterém žalovaný v napadeném rozhodnutí doplní odůvodnění celního úřadu, místo aby takové rozhodnutí zrušil a vrátil celnímu úřadu k dalšímu řízení. Dále považuje žalobkyně za procesní vadu, jestliže žalovaný vycházel ze skutečností a důkazů, které jsou mu známy z neveřejných zdrojů. Žalobkyně považuje rozhodnutí založené na takových závěrech za nepřezkoumatelné a porušující ústavní principy. Podle žalobkyně může takovým postupem docházet k libovůli či dokonce diskriminačnímu přístupu ze strany orgánů státní moci. 3. Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí nezákonné v důsledku toho, že žalovaný zařadil zboží: Sweet & Sour salát s tuňákem, salát s tuňákem na italský způsob, exotický salát s tuňákem, tuňák kousky ve vlastní šťávě, tuňák se zeleninou v pikantní omáčce, tuňák se zeleninou v mexické omáčce a tuňák kousky v rostlinném oleji (dále jako „předmětné zboží“) jako zboží, které má být sazebně řazeno do položek kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) 1604 14 28, 1604 14 31, 1604 14 21 a 1604 14 38. Žalovaný toto zařazení odůvodnil jazykovou korekturou, přičemž poukázal na nesprávný text části českého znění položky 1604, které porovnal s anglickou verzí, ze které je podle něj seznatelné, že se jedná o připravené konzervované ryby, a měl za to, že to lze pochopit i z vysvětlivek k harmonizovanému systému. Podle žalovaného je také problematický překlad položky 1604 14, přičemž v napadeném rozhodnutí rozebral označení tuňáků a rozdíly související s označením bonito. Žalobkyně má ovšem za to, že jí nemůže jít k tíži nesprávnost nebo nepřesnost českého znění překladu, který navíc nečinila ona. Podle žalobkyně měl žalovaný vycházet z českého (a závazného) právního předpisu. 4. Žalobkyně má za to, že postupovala správně, když předmětné zboží sazebně zařadila do položky 1604 20 70, a to především z důvodu, že se jedná o přípravky z jiné ryby než z ryby uvedené v položce 1604 14. Žalovaný zařadil předmětné výrobky z ryb pod výrobky z tuňáka pruhovaného (bonito), ač předmětné zboží je výrobkem z ryby Katsuwonus pelamis, tedy z ryby jiné. 5. Podle žalobkyně také není správný závěr žalovaného, že by pod položku 1604 20 70 mohly být zařazeny pouze drcené ryby či paštiky a nic jiného. Pro podřazení zboží pod konkrétní položky je důležitý název položky a podpoložky, proto není tento výklad žalovaného správný, neboť by tímto postupem byly prolomeny základní zásady pro zařazení zboží. Takto by totiž nebyly správně odpovězeny otázky: Co to je? Z čeho to je? K čemu to je? A případně, v jakém je to balení? V názvu položky 1604 20 navíc není slovo drcené uvedeno. Podle žalobkyně nelze předmětné zboží zařadit do položky 1604 14, neboť název položky ani žádné z podpoložek jednak neodpovídá povaze, názvu či funkci předmětného zboží a jednak se jedná o přípravek z jiné ryby než tam uvedené. Proto je nutné hledat vhodnější zařazení, za které žalobkyně považuje položku 1604 20, ve které je přímo v názvu uvedeno nejen to, že se jedná o konzervy, ale též ostatní, tj. ryby neuvedené, resp. jiné než v položce 1604 14. 6. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem žalovaného, že do položky 1604 1x Ryby, celé nebo v kusech, vyjma drcených, lze podřadit případně i výrobky v kouscích. Žalovaný považuje pojem kusy a kousky za synonyma, byť připustil, že je mezi výrobky kvalitativní rozdíl. Podle žalobkyně je však takový výklad nesprávný a neodpovídá žádné z norem, a to ani normám, které citoval žalovaný. Podle žalobkyně je zjevné, že pojmy kusy a kousky nemohou být synonymní, a na základě toto názoru nemůže být řazen konkrétní výrobek do konkrétní položky, naopak kousky ryb by měly být řazeny do kvalitativně horší položky (kategorie), tj. drcených ryb. 7. Žalobkyně dále namítala, že ani žalovaný, ani celní úřad neosvětlili, proč právě předmětné výrobky mají být považovány za výrobky, ve kterých se nachází kusy či kousky ryb. Žalobkyně má za to, že pouze složení uvedené na výrobku nestačí pro sazební zařazení zboží. Žalobkyně poukázala na to, že výrobky podrobila laboratornímu vyšetření u Státního veterinárního ústavu Praha, a z protokolu o zkoušce č. 3552/21 (správně má být č. 3551/21 – pozn. soudu) vyplývá, že všechny předmětné výrobky spadají do kategorie kousků ryb, jak je definuje nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované pravé a nepravé tuňáky (dále jen „nařízení č. 1539/92“), ostatně v předmětném protokolu je výslovně uvedeno, že se jedná o kousky různé velikosti se zachovanou strukturou svaloviny. 8. Žalobkyně odmítá argumentaci žalovaného, že by zpochybňovala samu sebe, když nesouhlasí se sazebním zařazením předmětného zboží na základě složení, které je na výrobku uvedeno a které předložila sama žalobkyně. Žalobkyně má za to, že sazební zařazení zboží není možné učinit pouze na základě složení uvedeného na obalu výrobku, ale že zboží má být podrobeno analýze. V této souvislosti poukázala na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2015, č. j. 57 Af 22/2013137. Žalobkyně žalovanému vytýká, že si měl nejprve zjistit skutkový stav věci, tj. posoudit, o jaké zboží, resp. výrobky se fakticky skutkově jedná, což je podle žalobkyně jednoznačně otázka pro znalce a pro postup žalovaného, aby z úřední povinnosti nechal provést analýzu předloženého zboží. Žalobkyně přitom i v průběhu správního řízení poukazovala na nezbytnost zpracování analýzy. 9. Žalobkyně nakonec považuje napadené rozhodnutí za nezákonné i z důvodu, že žalovaný odmítnul zohlednit závaznou informaci o sazebním zařazení (dále jen „ZISZ“) č. SKBTI338546/20/194 vydanou slovenským celním orgánem. Žalovaný sice uvedl, že je mu známo, že se jedná o totožný druh ryby, ovšem předmětná ZISZ neobsahuje uvedení konzistence ryby. Podle žalobkyně tak dochází k popření základní zásady volného pohybu zboží a služeb, když dle žalovaného identický druh ryby spadá do jiného sazebního řazení, než je tomu na Slovensku, ač je i žalovanému zřejmé, že se jedná o stejný výrobek, neboť právě druh ryby je podstatným pro sazební zařazení, když je v předmětné ZISZ uváděn druh ryby, a nikoli konzistence výrobku. Žalobkyně dále poukázala na veterinární certifikát z Vietnamu, ve kterém je zboží sazebně zařazeno shodně, jak to činí žalobkyně. Uvedené sazební řazení je pak zjevné i z polského jednotného správního dokladu (dále jen „JSD“), které se týká výrobku identického charakteru, a to jak složení, druhu ryby, ale i konzistence. 10. Žalobkyně se domáhá jak zrušení napadeného rozhodnutí, tak dodatečných platebních výběrů. 11. V doplnění žaloby ze dne 19. 10. 2021 žalobkyně předložila náhledy webových stránek společnosti Gaston, která působí na Slovensku prostřednictvím společnosti Goral, ze kterých je dle žalobkyně patrné, že má v sortimentu právě 6 tuňákových salátů, které se navíc shodují s výrobky uvedenými v ZISZ, na kterou odkazovala již v žalobě. Žalobkyně dále do textu rozšíření žaloby nakopírovala fotografii, na které srovnávala obsah konzerv výrobce společnosti GIANA s obsahem konzerv výrobce