2 As 97/2020 — Nejvyšší správní soud

39 A 8/2024- 67 - text 12 39 A 8/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka, soudce Mgr. Richarda Galise a soudkyně Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: J. N. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha za účasti: 1. CETIN a.s., IČO 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 2. obec Panenské Břežany sídlem Hlavní 17, 250 70 Panenské Břežany o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2023, č. j. 150940/2023/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2023, č. j. 150940/2023/KUSK, a Městského úřadu Odolena Voda ze dne 31. 7. 2023, č. j. STO-6220/2023 Ží, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 4 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že správní spis neobsahuje dostatečnou oporu pro to, aby byla žalobci uložena povinnost odstranit kanalizační přípojku ve stanoveném rozsahu. Správní orgány nedostatečným způsobem zjišťovaly, kdo a zejména kdy nechal na své náklady zhotovit přípojku a zda na žalobce přešlo vlastnické právo k přípojce. Za této situace nemohly žalobci nařídit, aby přípojku odstranil. Vymezení věci 2. Městský úřad Odolena Voda (dále „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 31. 7. 2023, č. j. STO6220/2023 Ží (dále „prvostupňové rozhodnutí“), nařídil žalobci, M. B. a J. D. (společně „vlastníci domu“) odstranit stavbu kanalizační přípojky provedené na pozemcích p. č. st. XA, p. č. XB a p. č. XC v k. ú. a obci X (všechny pozemky jmenované v tomto rozsudku se nachází v témže katastrálním území), a to beze zbytku v celé délce potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby rodinného domu čp. X v obci X (v místě umístění revizní šachty – bod 2) až k zaústění do stokové sítě (v místě umístění šachty kanalizační stoky – bod 3). Součástí prvostupňového rozhodnutí je situační výkres označující odstraňovanou přípojku body 2, 4 a 3 ve tvaru převráceného písmena „L“. Body 3 a 4 se nachází na pozemku p. č. XC, bod 2 na pozemku p. č. st. XA. 3. Žalovaný zamítl odvolání žalobce rozhodnutím označeným v záhlaví (dále „napadené rozhodnutí“) a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“). Žaloba 5. Žalobce namítal, že část přípojky v rozsahu od vyústění vnitřní kanalizace stavby rodinného domu čp. X (tj. od zaslepené odbočky přípojky) k zaústění do stokové sítě není součástí jeho majetku, nýbrž je ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení 2 (dále „obec“). Je mu tak uloženo odstranění části přípojky, která není v jeho vlastnictví. 6. Podle § 2b vyhlášky č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích, ve znění účinném do 31. 12. 2001 (dále „vyhláška č. 144/1978 Sb.“) se přípojky dělily na veřejnou a domovní část. Byla-li kanalizační přípojka napojena na uliční stoku na veřejném prostranství, je veřejnou částí přípojky ta část, která je uložena na tomto prostranství, až po místo, kde toto veřejné prostranství opouští. Domovní část je na připojené nemovitosti. Stavba splaškové kanalizace v obci (stoka AA) byla projektově i stavebně provedena jako kanalizační stoka včetně veřejných částí kanalizačních přípojek. To plyne z vyjádření a geografické mapy provozovatele kanalizace, kde je veřejná část přípojky zhotovená v roce 2003 ukončena na pozemku p. č. XB. Prokazují to i projekt a technická zpráva stavby kanalizační přípojky k domu čp. X z června 2003, doklady o platbě z 12. 5. 2003 a stavební povolení stavebního úřadu ze dne 15. 8. 2007, č. j. 3321/2007/Sú/Kp. Žalobce poukázal též na rozhodnutí Obecního úřadu Odolena Voda (dále „obecní úřad“) ze dne 15. 6. 1998, č. j. 4631/98 Sú, a ze dne 18. 8. 1998, č. j. 3555/99 Sú, a na rozhodnutí Okresního úřadu Praha – východ (dále „okresní úřad“) o povolení užívání stavby ze dne 10. 4. 2002, č. j. 040/89/2002. Není zřejmé, že by předchozí vlastník domu narušil asfaltový povrch tělesa vozovky na pozemku p. č. XC, kde se stoka včetně veřejné části přípojky nachází. Nikdy neuzavřel smlouvu o zhotovení veřejné části kanalizační přípojky, na jejímž základě se mohl stát vlastníkem. Stoka včetně přípojek byla zhotovena obcí. Platba 4 000 Kč byla pouze příspěvkem investorovi (obci) k úhradě veřejné části kanalizační přípojky. Platba 600 Kč byla za projektovou dokumentaci domovní části přípojky. I pokud by předchozí vlastník byl investorem veřejné části přípojky, pak tato část byla jako součást kanalizační stoky povolena k užívání. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že není rozhodné, kdo přípojku vybudoval, ale kdo ji pořídil a zda se jedná o stavbu povolenou, nebo ne. Kanalizace byla provedena od srpna 2002 do června 2003. V té době přípojka vyžadovala územní rozhodnutí. Vlastníci domu požádali o dodatečné stavební povolení. Žádost vzali zpět. Stavba nebyla dodatečně povolena. 8. Kanalizační přípojka je samostatná stavba. Byla vybudována za účinnosti zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), a to na náklady předchozího vlastníka. Podle § 3 odst. 6 tohoto zákona je vlastníkem přípojky osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Vlastníkem kanalizační přípojky jsou proto vlastníci domu, kteří dům čp. X koupili, protože přípojka je příslušenstvím domu. Žalobce předložil doklad o zaplacení za provedení přípojky. Jím předložená dokumentace z června 2003 neobsahuje dělení přípojky na domovní a veřejnou část. Stanoviska osob zúčastněných na řízení 9. Prvá osoba zúčastněná na řízení se nevyjádřila. 10. Obec uvedla, že je vlastníkem kanalizačního řadu. Kanalizační stoka nebyla do užívání povolena dříve než na přelomu let 2003 a 2004. Smlouva se zhotovitelem byla uzavřena v srpnu 2002. Předmětem smlouvy byl kanalizační řad bez veřejných částí domovních přípojek. Pokladní doklad předložený žalobcem prokazuje, že investorem byl předchozí vlastník a jeho partnerka. Obec sdružila všechny žadatele o přípojku, aby byly stavební práce levnější. Proto platili obci. Vlastní realizace přípojek byla na stavebnících, včetně kolaudace, uzavření smluv s provozovatelem apod. To předchozí vlastník neučinil. Žalobce jako vlastník vystupoval v roce 2022, když začal přípojku opravovat, a to včetně části, která se nachází mimo jeho pozemek. Replika žalobce 11. Žalobce v replice konstatoval, že kanalizační přípojka byla zhotovena podle vyhlášky č. 144/1978 Sb. Skutečnost, že byla dokončena až za účinnosti nového předpisu nemůže mít na posouzení vliv. Přípojka byla provedena obcí jako součást kanalizačního řadu a jako celek je zkolaudována. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud posoudil žalobu v rozsahu uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Soud rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil. Souhlas žalovaného se presumuje (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.). Nadto byly splněny podmínky dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování. Posouzení věci soudem 13. Podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném od 1. 7. 2023 (dále „stavební zákon“) stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena. 14. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2022, č. j. 2 As 97/2020-96, uvedl, že „[ú]čelem řízení o odstranění stavby vedeného podle § 129 odst. 1 stavebního zákona je uvedení právního a skutečného stavu do souladu se stavem existujícím před provedením stavby. Řízení o odstranění stavby zahajuje z úřední povinnosti stavební úřad; ten také odpovídá za úplnost skutkových zjištění nezbytných k prokázání existence zákonných předpokladů k vydání rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a zároveň na něm leží důkazní břemeno.“ 15. Stavební úřad zjistil, že od domu čp. X na pozemku p. č. st. XA vede skrz pozemky p. č. XB a p. č. XC kanalizační přípojka, která je zaústěna do kanalizační stoky (kanalizačního řadu) na pozemku p. č. X, pro kterou neeviduje žádné povolení. Mezi účastníky není sporné, že vlastníci domu jsou vla