4 As 50/2004 — Nejvyšší správní soud

41 A 47/2024- 76 - text 10 41 A 47/2024 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobkyně: obec Číčovice sídlem Číčovice 71 zastoupená advokátkou JUDr. Ivanou Kožíškovou sídlem Buzulucká 678/6, Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. D. M., MBA bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2024, č. j. 095587/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Obecní úřad Velké Přílepy rozhodnutím ze dne 24. 1. 2024, č. j. OVP-458/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), vydal na žádost osoby zúčastněné na řízení (dále jen „žadatelka“) podle § 94 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), rozhodnutí o změně svého územního rozhodnutí ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. Výst. 328/2-1928/2009-KU (dále jen „původní územní rozhodnutí“), jímž byla umístěna stavba „Komunikace, inženýrské sítě a 7 rodinných domů“ na pozemky p č. XA, XB a XC v k. ú. X (všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území). V odůvodnění obecní úřad mj. konstatoval, že změna spočívá ve snížení počtu rodinných domů ze sedmi na šest a nemá vliv na posouzení souladu s územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování (zejména charakteru území) ani s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. K námitkám žalobkyně uvedl, že nesplňují požadavky dle § 89 stavebního zákona. Vnímal nicméně, že žalobkyně zejména brojí proti záměru žadatelky stavět na svém pozemku stavbu, která by svými parametry nesplňovala limity stanovené územně plánovací dokumentací. Účinná obrana žalobkyně ale nastane až tehdy, kdy bude žadatelka žádat o umístění a povolení nového záměru. Stavební zákon vylučuje, aby účastník namítal otázky, které svým charakterem spadají do projednávání budoucích záměrů. Změnou původního územního rozhodnutí se nemění podmínky pro výstavbu stanovené územním plánem Č. Obecní úřad nemůže žadatelku nutit ke strpění práva stavby rodinného domu na jejím pozemku. Žádosti o změnu v rozsahu upuštění od záměru stavby musí vyhovět, jsou-li splněny zákonné podmínky. 2. V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný na základě žalobkynina odvolání změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že nahradil jeho výrok v části specifikující změnu původního územního rozhodnutí slovy: „mění parc č. XA v katastrálním území X za parc. č. XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH v katastrálním území X a mění počet rodinných domů z původních 7 na nově 6“; a nahradil všechny části výroku, v nichž se uvádí pozemek p. č. XA v k. ú. X, uvedením pozemků p. č. XB, XC, XD, XE, XF, XG a XH. Z výroku dále vypustil část popisující druh a účel umisťované stavby a doplnil účastníky řízení. V odůvodnění se ztotožnil s úvahami obecního úřadu. Bude-li žadatelka kdykoliv v budoucnu usilovat o jakoukoliv stavbu na svém pozemku, budou vlastníci sousedních pozemků účastníky řízení, ve kterém budou moci účinně ochránit svá práva. V nynějším řízení se však námitky účastníků míjejí s jeho předmětem. Změna původního územního rozhodnutí spočívající ve změně počtu rodinných domů ze sedmi na šest nemá vliv na posouzení souladu s územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování ani není důvodem k vyžádání závazného stanoviska orgánu územního plánování. Specifikem provedeného řízení je zmenšení rozsahu vydaného a vykonatelného původního územního rozhodnutí právě o jeden rodinný dům na pozemku žadatelky. Změnou se neřeší umístění žádné nové stavby. Výrok prvostupňového rozhodnutí by po změně provedené žalovaným měl být jasný a srozumitelný. Změny výroku nemění podstatným způsobem výsledné rozhodnutí. Žaloba 3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhá vyslovení nicotnosti napadeného a prvostupňového rozhodnutí a eventuálně jejich zrušení. 4. Žalobkyně nesouhlasí se změnou původního územního rozhodnutí především z důvodu, že není v jejím zájmu, aby pro poslední z původně umístěných sedmi rodinných domů (šest jich je již postaveno a zkolaudováno) platila odlišná pravidla a podmínky výstavby. Záměrem původního územního rozhodnutí bylo, aby těchto sedm rodinných domů bylo v souladu s územním plánem postaveno ve stylu rodinných domů vesnického typu. Původní územní rozhodnutí proto specifikovalo i jejich velikost a vzhled. Žadatelka v řízení před obecním úřadem předložila i vizualizaci a studii stavby, kterou by chtěla na svém pozemku p. č. X postavit (nazvaná „Novostavba rodinného domu, č. parc. X, k. ú. X“), byť nežádala současně o vydání nového územního rozhodnutí. Podle žalobkyně je tato stavba v rozporu s jejím územním plánem, což namítala již ve správním řízení. 5. Žalobkyně namítá, že žadatelčina žádost nebyla v rozporu s § 94 odst. 1 stavebního zákona odůvodněna a neobsahovala návrh na nahrazení vypuštěné části novým územním rozhodnutím. Má též za to, že prvostupňové (resp. i napadené rozhodnutí, které je přezkoumalo) je nicotné, neboť je nesrozumitelné a nesmyslné zejména v důsledku toho, že postrádá výrok, který by byl rozhodnutím ve vlastním slova smyslu. Je zřejmé, že obecní úřad do výroku opsal žádost. Není z něj patrné, zda obecní úřad žádosti vyhověl či nikoliv (chybí vyjádření vůle obecního úřadu). Obecní úřad též nerespektoval předchozí zrušující rozhodnutí žalovaného, jenž shledal porušení § 94 odst. 1 stavebního zákona. Odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť z něj není zřejmé, s jakými dotčenými orgány obecní úřad věc projednal a jaká byla jejich stanoviska. Nevypořádal se ani s žalobkyninými námitkami. Žalovaný v napadeném rozhodnutí překvapivě dospěl k odlišnému právnímu názoru oproti dřívějšímu zrušujícímu rozhodnutí a v postupu obecního úřadu neshledal vady. Rezignoval na svou povinnost vyslovit nicotnost prvostupňového rozhodnutí. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Opakuje odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že žalobní body jsou obdobné jako odvolací námitky. Vyjádření žadatelky 7. Žadatelka navrhuje taktéž zamítnutí žaloby. Nemá za to, že by napadené rozhodnutí bylo nicotné. Požadovala změnu původního územního rozhodnutí tak, aby její pozemek p. č. X nebyl zahrnut do původního záměru výstavby sedmi rodinných domů. Chtěla ukončit povinnost realizace stavby rodinného domu, kterou považovala za nevhodnou pro své potřeby. Tento požadavek byl v souladu s územním plánem a zákonem a ani neměl vliv na práva sousedních vlastníků pozemků. Jako vlastník má žadatelka právo se rozhodnout, zda využije povolený záměr stavby na svém pozemku. Změnou došlo pouze k vypuštění pozemku p. č. X z původního územního rozhodnutí a snížení počtu rodinných domů ze sedmi na šest. To územní plán nezakazuje. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, že by změna územního rozhodnutí způsobila újmu jí nebo jejím občanům. Replika 8. Žalobkyně dodává, že žalovaný napadeným rozhodnutím fakticky doplnil chybějící části prvostupňového rozhodnutí. Opakuje, že nesouhlasí se změnou původního územního rozhodnutí, neboť rodinný dům, který chce žadatelka postavit, je v rozporu s územním plánem. Napadené rozhodnutí je v rozporu s § 94 odst. 1 stavebního zákona. Žalovaný ve svém vyjádření nereagoval na námitku nicotnosti prvostupňového rozhodnutí a porušení zásady legitimního očekávání. Nicotné prvostupňové rozhodnutí nelze změnit, proto je i napadené rozhodnutí nicotné. Žadatelka se mýlí v tom, že nelze vynucovat, aby realizovala stavbu dle původního územního rozhodnutí. Na změnu územního rozhodnutí není nárok a je možná v případě, že dojde ke změně poměrů v území a žádost je řádně odůvodněna. 9. Žalobkyně dodává, že byla účastnicí řízení podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a podle § 27 odst. 3 správního řádu. Obec je ze zákona účastníkem řízení bez ohledu na povahu povolovaného záměru. Účastenství umožňuje obci efektivně hájit zájmy občanů a její zájmy na rozvoji území, k čemuž je povinna na základě § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). U žalobkyně tak nejde jen o hájení vlastních práv vlastníka pozemků v obci, ale o plnění jejího zákonného poslání a práva na samosprávu. Toto právo správní orgány zcela popřely konstatováním, že žalobkynino odvolání neobsahovalo žádnou námitku dle § 89 stavebního zákona. Vyjádření žalobkyně k výzvě soudu 10. Usnesením ze dne 4. 2. 2025 soud žalobkyni vyzval, aby uvedla a prokázala, jakým konkrétním způsobem napadené rozhodnutí negativně a přímo zkrátilo její práva, neboť měl pochybnosti o žalobkynině aktivní procesní a věcné legitimaci. 11. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 19. 2. 2025 opírá svou