2 As 76/2024 — Nejvyšší správní soud

41 A 63/2025- 63 - text 12 41 A 63/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Richarda Galise a Miroslava Makajeva ve věci žalobce: Z. Š. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2024, č. j. MV-154952-2/TP-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2024, č. j. MV-154952-2/TP-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žádostí ze dne 15. 8. 2024 podanou Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje (dále jen „povinný subjekt“) domáhal poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), z trestního spisu, jehož předmětem bylo podezření z dotačního podvodu spáchaného v souvislosti s čerpáním dotace na recyklační technologii na zpracování odpadního dřeva. Dotaci čerpala dnes již neexistující společnost AA STYLL, spol. s r.o. (dále jen „AA STYLL“). Požadované informace se dále týkaly i společností AZ STYLL CZ s.r.o. a ODES, s.r.o. (dále jen „AZ STYLL“ a „ODES“). Žalobce svou žádost o informace formuloval následovně: 1) Ze spisu KRPS-104252-8/TČ-2017-011181 žádám o poskytnutí kopie listiny poř. č. 26 „ÚZ šetření Na Šmukýřce“ (číslo listu 155). 2) Ze spisu KRPS-158262-102/TČ-2016-010081-ODKL žádám o poskytnutí kopií listin a) svazek č. 1, poř. č. 31, „Zápis z jednání s příjemcem podpory“ (číslo listu 114), b) svazek č. 2, poř. č. 188, „žádost o informace – spol. ODES“ (číslo listu 730), c) svazek č. 2, poř. č. 189, „Odpověď spol. ODES“ (číslo listu 731-734), d) svazek č. 2, poř. č. 198, „Smlouva o převodu obchodního podílu“ (číslo listu 753-756). 2. Povinný subjekt v reakci na žádost vydal rozhodnutí ze dne 26. 8. 2024, č. j. KRPS-212297-3/ČJ-2024-0100AP-106, jímž ji částečně odmítl podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11b informačního zákona, neboť informacemi požadovanými pod bodem 1 žádosti již nedisponoval, neměl zákonnou povinnost jimi disponovat a nemohl je ani opětovně získat, a to z důvodu, že u spisu KRPS-104252-8/TČ-2017-011181 došlo ke dni 31. 12. 2023 k uplynutí skartační lhůty. Spis byl v době podání žádosti již skartován. Povinný subjekt žalobci rovněž sdělil, že informace požadované pod bodem 2 žádosti budou poskytnuty. 3. Tyto informace povinný subjekt žalobci skutečně poskytl spolu se sdělením ze dne 29. 8. 2024, č. j. KRPS-212297-10/ČJ-2024-0100AP-106. Ve sdělení povinný subjekt rovněž uvedl, že u informací požadovaných v bodech 2b a 2c žádosti provedl v souladu s § 15 odst. 3 informačního zákona anonymizaci. V návaznosti na toto sdělení žalobce podáním ze dne 11. 9. 2024 požádal mj. o vydání rozhodnutí „k předchozí částečně odmítnuté informaci/částečně anonymizované dokumenty poskytnuté 29. 8. 2024, příloha 2 a 3/. A to opět v rozsahu anonymizace finančních částek“. Přílohy 2 a 3 odpovídaly dokumentům poskytnutým povinným subjektem v návaznosti na body 2b a 2c žalobcovy žádosti a představovaly celkem čtyři dokumenty: žádost policie o poskytnutí informací ze dne 19. 1. 2017, č. j. KRPS-158262-91/TČ-2016-010081-ODKL, odpověď společnosti ODES na tuto žádost ze dne 25. 1. 2017 a dvě přílohy k této odpovědi (daňový doklad ze dne 30. 9. 2015 a smlouva o zápůjčce ze dne 4. 12. 2014). 4. Povinný subjekt následně rozhodnutím ze dne 24. 9. 2024, č. j. KRPS-212297-14/ČJ-2024-0100AP-106 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), na základě § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a § 15 odst. 1 informačního zákona žádost o poskytnutí informací částečně odmítl v části informací požadovaných v bodech 2b a 2c žádosti ze dne 15. 8. 2024, které byly anonymizovány ve vztahu k informacím podléhajícím bankovnímu tajemství v rozsahu označení účtů společností AZ STYLL a ODES a popisu či označení důvodů finančních operací, na jejichž základě finanční operace mezi účty těchto společností probíhaly nebo se těchto operací bezprostředně dotýkaly. Povinný subjekt uvedl, že anonymizace byla provedena z důvodu ochrany osobních údajů a údajů podléhajících bankovnímu tajemství. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhal vydání rozhodnutí pouze k důvodům anonymizace finančních částek, vydal povinný subjekt rozhodnutí pouze k této části anonymizace. Povinný subjekt dospěl k závěru, že odmítnuté informace podléhají bankovnímu tajemství, protože si je policejní orgán v trestním řízení vyžádal na základě údajů, které mu poskytly banky. Ty konkrétně policejnímu orgánu na základě žádosti podle § 8 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), poskytly údaje o označení účtů společnosti AA STYLL, disponentech těchto účtů a popisu bankovních operací mezi účty společností AA STYLL a ODES (včetně úhrnné částky vrácených finančních prostředků na účet AA STYLL. Tyto údaje byly v trestním řízení využity ke stanovení právní kvalifikace možného podezření ze spáchání trestného činu. Vycházelo se z nich také při dalších úkonech, tj. při vyžadování vyjádření jednotlivých účastníků trestního řízení včetně vyžadování dokumentů, které s finančními transakcemi souvisely nebo byly impulsem k jejich provedení. Současně se v rámci prověřování objasňovalo, z jakých důvodů nedošlo k některým finančním operacím, které by se měly (s ohledem na průběh prověřovaného jednání) v bankovních operacích objevit. Podle názoru povinného subjektu je namístě považovat za bankovní tajemství nejen samotné údaje, které byly bankami poskytnuty, ale i informace, které se k nim přímo vztahují a lze na jejich základě identifikovat některou z informací poskytnutých podle § 38 odst. 3 písm. b) zákona o bankách (bezprostředně z nich vychází). Nad rámec povinný subjekt připomněl, že policejní orgán již od samého počátku prověřování věci pracoval s „těmito informacemi“, které mu poskytl Finanční úřad pro Středočeský kraj, který je nabyl v rámci své kontrolní činnosti. Na anonymizované údaje se tak vztahuje omezení podle § 11 odst. 3 informačního zákona. Informace neztrácejí ochranu bankovního tajemství po jejich přenesení do dokumentů vytvořených v rámci trestního řízení. Ta je zaručena dalšími instituty trestního práva, které omezují okruh účastníků řízení, kteří se s nimi mohou seznámit, i stanoví povinnost mlčenlivosti. Povinný subjekt též odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2024, č. j. 6 A 141/2023 – 74, který potvrdil výše uvedený názor povinného subjektu. 5. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal. Povinný subjekt podle něj příliš extenzivním výkladem důvodů k odmítnutí žádosti nezákonným způsobem omezil jeho právo na informace. Bankovní tajemství se vztahuje na banky a jejich dokumenty, a nikoliv na odvozené informace či oznámení policie. Žalobce poukazoval zejména na skutečnost, že se nejednalo o dokumenty pocházející přímo či nepřímo od bank, ale získané od společnosti ODES (smlouva o zápůjčce mezi společnostmi ODES a AZ STYLL a daňový doklad vystavený společností ODES společnosti AA STYL). Připomněl, že společnosti ODES a AA STYLL již ke dni podání žádosti ani neexistovaly a že součástí finančních prostředků byla veřejná dotace, což oslabuje nutnost ochrany informací. 6. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že jeho výrok doplnil o další důvod pro odmítnutí žádosti dle § 11 odst. 6 informačního zákona. V odůvodnění se ztotožnil se závěry povinného subjektu o tom, že požadované informace podléhají bankovnímu tajemství. Pojem peněžní služby dle § 38 odst. 1 zákona o bankách zahrnuje jakékoliv peněžní transakce, při nichž dochází k přesunu finančních prostředků mezi osobami či institucemi a jejich bankovními účty. Pokud banka poskytne informace orgánům činným v trestním řízení, nelze takové informace považovat za informace, které by „ztratily hodnotu“ bankovního tajemství. Právní úprava bankovního tajemství ani informační zákon neobsahují normu, která by přímo zakazovala poskytnutí informace, jež je bankovním tajemstvím. To ale neznamená, že lze bankovní tajemství neomezeně poskytovat. Bankovní tajemství je současně informací získanou policií jako orgánem činným v trestním řízení, která se týká odhalování a stíhání trestné činnosti, což je zcela zřejmé i z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Na poskytnutí požadovaných informací tak podle žalovaného dopadá § 11 odst. 6 informačního zákona ve spojení s § 38 zákona o bankách. Povinný subjekt sice ve výroku svého rozhodnutí neuvedl § 11 odst. 6 informačního zákona, avšak všechny podstatné úvahy pro jeho aplikaci jsou obsahem odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Tuto vadu tak lze zhojit v odvolacím řízení. Je sice zjevné, že informace nebyly orgánům činným v trestním řízení poskytnuty přímo bankou, nicméně byly vyžádány právě na základě informací, které orgány činné v trestním řízení obdržely